Česká ambasáda v Jeruzalémě? Těžký úkol a diplomatický problém, proti je i Pavel
Přesun českého velvyslanectví do Jeruzaléma se opět objevil jako velké téma zahraniční politiky. Premiér Fiala se za něj opět přimluvil, ministr zahraničí Lipavský i prezident Pavel ho však odmítají. Mají dobré důvody – přesun ambasády v tak napjaté situaci je jednak náročná akce, jednak je stále v rozporu s mezinárodním právem a pár zemí už si na něm vylámalo zuby.
Kromě 29 států, které stát Izrael vůbec neuznávají, mají téměř všechny ostatní své diplomatické zastoupení v Tel Avivu. Ten je na mezinárodním poli brán za hlavní město Izraele jakožto kompromisní varianta, přestože samotní Izraelci označují za své hlavní město Jeruzalém. Velvyslanectví přímo v Jeruzalémě mají nyní jen USA, Guatemala, Honduras, Kosovo a Papua Nová Guinea, přičemž všechny tyto země jej tam přesunuly po roce 2018, kdy jako první ambasádu přesunula americká vláda Donalda Trumpa.
OSN Jeruzalém neuznává
Hlavní potíž v přesunu ambasády Jeruzaléma spočívá v tom, že by byl dle ministra Lipavského v rozporu s českou ústavou. Dle článku 1 Ústavy totiž „Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.“ Proč tuto větu Ústavy zmiňuje Lipavský zrovna v souvislosti s Jeruzalémem?
V otázce statutu Jeruzaléma se odpůrci odvolávají na rezoluci Rady bezpečnosti OSN z roku 1980, v níž se píše, že „všechny právní a správní opatření a kroky ze strany Izraele, okupační mocnosti, která usilují o změnu charakteru a stavu Svatého města Jeruzaléma, nemají žádnou právní platnost a představují zjevné porušení Čtvrté ženevské úmluvy.“ Z této formulace tedy Lipavský odvozuje, že přesun ambasády do Jeruzaléma a jeho uznání hlavním městem jsou v rozporu s mezinárodními závazky Česka.
Navzdory tomu v tuto chvíli přesun požaduje premiér Fiala. Dle zákona o zahraniční službě je však přesun či rušení ambasád v pravomoci ministra zahraničí, bez Lipavského souhlasu se tak nejspíš nestane. I když je jasné, že v tak významné a štěpné otázce bude chtít vláda nejprve najít shodu. Proti je však i prezident Petr Pavel – možná protože ze své kariéry zná diplomatické prostředí a ví, jak moc je v něm tento krok kontroverzní. "V situaci, kdy je Izrael ve válečném stavu, není na místě debata o přesunu ambasády," řekl k tomu prezident.
Proti by byly nejspíš také další státy EU a NATO. V roce 2017 většina velkých evropských zemí včetně Francie, Německa a Británie podpořila rezoluci OSN, která se ohradila proti Trumpovu plánu přesunout do Jeruzaléma ambasádu USA a vyzývala všechny státy, ať své diplomatické mise do Jeruzaléma nestěhují. Rezoluci schválilo Valné Shromáždění velkou většinou 128 hlasů, následně ji však nepodpořila Rada bezpečnosti, a to z jednoduchého důvodu – stálým členem rady jsou USA, které rezoluci vetovaly.
Je to opravdu tak těžké?
Druhou stranou věci je čistě praktická, logistická náročnost přesunu. Jsou země, které přesun svých úřadů do Jeruzaléma plánují již několik let a stále se jim nepovedlo jej dotáhnout do konce. Mezi nimi je třeba Orbánovo Maďarsko, které v Jeruzalémě už otevřelo diplomaticko-obchodní kancelář, ambasáda je však stále v Tel Avivu. K přesunu mělo dojít již letos v dubnu, stále se však neuskutečnil. Diplomatickou kancelář má v Jeruzalémě i Česko.
Pro Izrael jde o podstatné téma, proto třeba letos ministr zahraničí Eli Cohen řekl, že během roku 2023 chce počet ambasád v Jeruzalémě zdvojnásobit. Zatím se zvýšil jen ze čtyř na pět, když v září přibyla Papua Nová Guinea. Kuriózní případ je Paraguay, která svou ambasádu do Jeruzaléma v roce 2018 přesunula, načež se v zemi změnila vláda a ještě ten samý rok vrátila úřad zpět do Tel Avivu.
Při pohledu zvenčí je těžké zhodnotit, jestli je přesun ambasády skutečně tak náročná akce. Deník The Jerusalem Post například letos v květnu napsal, že Maďarsko, Itálie, Česko a Slovensko by mohly své stávající úřady v Jeruzalémě velmi jednoduše předělat na ambasády. Z článku vyznívá, že jde spíše o formalitu. Proč by v tom případě tak dlouho váhalo například Maďarsko, známé až nekriticky pro-izraelským postojem?
(Ne)vhodný okamžik
Posledním aspektem věci je pak aktuální situace v Izraeli, který je ve válce s Hamásem. Dle premiéra Fialy je právě teď vhodná doba pro přesun ambasády, a to proto, aby Česko vyjádřilo co nejplnější podporu Izraeli. Ministr Lipavský naopak zdůrazňuje, že v tuto chvíli by nebyl přesun bezpečný a mohl by vystavit ohrožení i české diplomaty v dalších zemích po světě. Totéž říká i prezident Pavel.
Dá se tedy celkem s jistotou říct, že česká velvyslankyně Veronika Kuchyňová Šmigolová bude ještě nějaký čas úřadovat z Tel Avivu. Pokud chce vláda držet princip jednotné zahraniční politiky, bude muset zůstat u současného stavu. Premiér Fiala by musel svůj názor prosadit přes odpor prezidenta i šéfa diplomacie, což se aspoň teď zdá velmi nepravděpodobné.
