Pavel Páral: Čekání na cínovecké rytíře. Kov do autobaterek z Česka žádný druhý Kuvajt neudělá
Lithium je v Česku v posledních letech jakýmsi kamenem mudrců, o němž si kdekdo dost naivně myslí, že z něj lze navařit elixír politické nesmrtelnosti.
Nejprve v roce 2017 těsně před volbami napadl Andrej Babiš sociální demokraty, jinak své koaliční partnery, obviněním, že chtějí zašantročit ve prospěch australských spekulantů ložisko lithia na Cínovci v hodnotě stovek miliard korun. Byl to jeden z momentů, který mu pomohl do premiérského křesla. Nyní už je ložisko v rukou polostátní společnosti ČEZ a pro současného premiéra Petra Fialu je kov nezbytný pro výrobu baterií do elektromobilů základní složkou lektvaru, jímž chce oživit českou ekonomiku a zajistit jí dlouhodobý růst. Vytvoření řetězce od těžby lithiové rudy přes její rafinaci, výrobu baterií až po montáž do českých elektromobilů je jednou z pěti základních strategických vizí, které premiér nedávno předestřel tuzemským podnikatelům jako recept na hospodářské chřadnutí země z posledních let.
Rozviklaná gigafactory
Jenže, jak už to bývá u zázračných předmětů, jako je lithiový kámen mudrců, ne vždy fungují podle představ svých držitelů. A tak se podle dostupných informací viklá i náš velkolepý lithiový plán, když se pomalu do říše fantazie podle všeho odebírá plán společnosti Volkswagen na stavbu továrny na baterie, tzv. gigafactory v Líních u Plzně. O stavbě se hovoří už nějaké dva roky. VW po řadě jednání, v nichž nejprve hodně spěchal, změnil postoj a nyní říká, že na rozhodnutí je dost času. Spíše se však zdá, že Česko se ocitlo na vedlejší koleji a moc se s ním už nepočítá.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
