Viliam Buchert: WHO se stává spolkem, který někdy neprospívá zdraví lidí. Přidává se i Komise EU
Světová zdravotnická organizace (WHO) se už v době covidové pandemie stala spolkem, který někdy výrazně přispíval k chaosu, jenž dusil jednotlivé státy. Souvisí to i s tím, že je někdy řízena nekompetentně a vliv v ní mají zástupci totalitních zemí, jako jsou Čína nebo dokonce Severní Korea. Někdy připomíná globální chůvu, která se zabývá i otázkami životního stylu. Například ve Velké Británii se objevily výzvy, ať země WHO opustí a peníze k tomu určené se investují raději do místního zdravotnictví. Organizaci již v roce 2020 chtěly opustit za prezidenta Trumpa i Spojené státy. A teď je možné, že se k některým pochybným rozhodnutím WHO, jež nemusí prospívat zdraví lidí, přidá i Evropská komise.
V druhé polovině listopadu se uskuteční v Panamě desáté zasedání konference smluvních stran takzvané Rámcové úmluvy WHO o kontrole klasických cigaret i alternativních tabákových výrobků. A rozhodnutí, která zde mají být přijata, jdou proti trendům, které můžeme při ochraně zdraví pozorovat v posledních letech. Dokonce jdou i proti tomu, co už přijal Evropský parlament. Podle dostupných informací totiž orgány Světové zdravotnické organizace rozhodly, že alternativní tabákové výrobky, jako například ty na zahřívaný tabák (v České republice byl prvním takovým produktem IQOS) či elektronické cigarety, budou „zrovnoprávněny“ s klasickými cigaretami. V překladu – jsou stejně pro zdraví škodlivé jako cigarety.
Někdo z lékařské obce takový názor skutečně zastává, ale mnohé studie hovoří o opaku. Vláda Velké Británie na základě nižší škodlivosti (upozorňujeme, že Reflex nepodporuje kouření a už vůbec ne kouření u nedospělých lidí) alternativních nikotinových výrobků postavila celou svoji kampaň proti cigaretám. Národní protidrogový koordinátor České republiky Jindřich Vobořil také říká, že pokud už chce někdo dospělý konzumovat nikotin, měl by to dělat méně rizikovou cestou, kterou jsou právě alternativy, a ty by proto měly být jinak regulovány než normální cigarety. Proč ale chce jít WHO jinou cestou?
K postojům WHO se chce ale připojit přes Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin i Evropská komise. Ta je připravena zaútočit na suverenitu jednotlivých členských států, protože hodlá implementovat rozhodnutí WHO vzešlé z Panamy. Tím by ale obešla jak Evropský parlament, tak jednotlivá ministerstva členských zemí. Tedy že alternativní tabákové výrobky postaví na roveň tradičním cigaretám. Jenže europarlament v roce 2022 ve své zprávě o plánu boje EU proti rakovině označil tabákové alternativy (nedoporučil kouřit samozřejmě) za méně zdraví škodlivé a vydal v tomto směru i některá doporučení postupu. To má být smeteno tím, že Evropská komise slepě okopíruje z WHO to, co rozhodnou někde delegáti WHO za zavřenými dveřmi místo transparentního politického postupu.
Cesta do pekel
Pokud takový plán projde, Brusel bude moct vzít text WHO za platný a proměnit ho v zákon, aniž by ho konzultoval s jednotlivými členskými státy. Co může být toho výsledkem? Naopak poškození zdraví lidí.
Pokud budou totiž postaveny na roveň tabákové alternativy a klasické cigarety, změní se například daně, které dnes nejsou pro tyto různé výrobky stejné. Dojde k masivnímu zdražení alternativ a experti se obávají, že lidi, kteří na ně už přešli, se vrátí k tradičním, více škodlivým cigaretám. „Je zvláštní, že o fiskální politice zemí EU mají rozhodovat lékaři a zubaři, a ne ekonomové a úředníci ministerstev financí,“ řekl k tomu Wojciech Bronický, bývalý ředitel odboru spotřebních daní polského ministerstva financí.
Popření suverenity
Problémem celého postupu v tomto případě totiž je, že rozhodnutí WHO mají být nadřazena demokratickému rozhodování v orgánech Evropské unie. To popírá tolik v poslední době zmiňovanou a rozebíranou suverenitu členských států. Pokud má být rozhodování zvolených parlamentů a vlád nahrazeno nějakou globální institucí, tak jsme na cestě do politických pekel, protože to bude před veřejností neobhajitelné a přivede to jednou k moci extrémní síly.
Na druhou stranu, pokud hovoříme o tabáku, musí politici i média nastražit uši. Jedná se koneckonců o tabuizované odvětví, z kterého chce každý vyždímat především vysoké daně. Že toto odvětví ale může postupně skončit v podobě, v jaké jsme ho znali, je možné. Výběr daní sice bude pokračovat, ale zapláče veřejné zdraví i veřejné rozpočty. Na nekonečné regulace, omezení a vysoké daně nakonec doplatí kuřáci i stát. Když se to snaží řešit alternativami, jsou omezovány, jako právě postupem WHO.
Na pozadí toho všeho se objevují další znepokojivé informace. A to, že kromě naprostého zákazu reklamy na jakékoli tabákové výrobky by se o nich nesmělo ani hovořit v médiích. Že by to bylo naprosté tabu. To už je něco, co s demokracií a svobodou slova nemá vůbec nic společného. Je to nebezpečné a nezodpovědné. Zda se ale něco takového objeví, to ještě uvidíme. Pak by to překonalo i vše, co kdysi popsal ve svých románech a novelách George Orwell.
