Tomáš Cikrt: Zbabělost politiků žene zdravotnictví ke kolapsu

Navenek míří stále vzhůru, uvnitř ale skřípe porouchaný stroj. Na postu ministra se v něm střídají údržbáři. Kdyby někteří z nich snad nakrásně chtěli vyvinout nějaké větší „správcovské“ úsilí, spolehlivě by je sekl po prstech obecný politický strach, že zdravotnictví je dynamit, který nesmí být odpálen. Jenže rozezlení mladí lékaři už nechtějí čekat a škrtli sirkou.

Lékařské přesčasy

Z třinácti tisíc aktivně sloužících doktorů v českých nemocnicích jich téměř polovina podala výpovědi z přesčasů. Chtějí pracovat méně za stejné peníze, nebo ještě raději za lepší peníze než dosud. Na svých v průměru více než osmdesát tisíc korun měsíčně potřebují polovinu pracovní doby sloužit přesčas. Díky tomu nemocnice fungují. Porušuje se při tom zákoník práce, ale lékaři si vydělají na české poměry slušné peníze a manažeři zdravotnických zařízení plní hospodářské plány. Tichá dohoda je ale nyní ze strany lékařů vypovězena. Vydělané peníze si chtějí konečně užít, být se svou rodinou, cestovat a také dělat svou práci bezpečně, to znamená odpočatí. Navíc medicína se stále více feminizuje. Bez práce žen je české zdravotnictví ztraceno. Je třeba se konečně přizpůsobit jejich potřebám, a tedy práci v nemocnicích zcela jinak organizovat. Jenže to se dotkne také ambulancí a dál navazujících segmentů a nakonec i pacientů. Výpovědi přesčasů jsou začátkem rozpadu zdravotnictví v současné podobě. První vážnější symptom, jímž se projevuje choroba šířící se zevnitř. A následují symptomy další – nerovnoměrné zásobování léky a jejich výpadky, skrytě rostoucí čekací doby, odsmluvňování péče, čili to, že ambulantní lékaři nechtějí pracovat na pojišťovnu (zatím hlavně zubaři), pololegální platby na dřevo bez pravidel a další.