Viliam Buchert: Na sblížení pandy nestačí. Válka USA s Čínou nehrozí, ale supervelmoci zůstávají rivaly

Klidnější vztahy Ameriky a Číny svět potřebuje, protože jejich případný konflikt by byl zkázou globálního rozsahu. Jenže demokratický svět nahlíží na vztahy rozhodujících supervelmocí úhlem pohledu, který vytvářejí západní média – v nich jsou zloduchy komunistická vláda v Pekingu a prezident říše středu Si Ťin-pching.

I po summitu s americkým prezidentem Bidenem, který se uskutečnil 15. listopadu v opulentním kalifornském venkovském sídle Filoli, zůstává Si zloduchem. Ovšem analýza prohlášení, jež kolem summitu zazněla, ukazuje, že Čína byla tentokrát k perspektivě vzájemných vztahů o něco vstřícnější než Amerika. Si proto kromě jiného slíbil, že opět pošle do zoologické zahrady v San Diegu oblíbené pandy. A takové sliby nedělá žádný čínský vůdce jen tak – Peking léta využívá „pandí diplomacii“ k tomu, aby pomohla rozvíjet vztahy s jinými zeměmi.

Pandy ale rozklížené vztahy velmocí nespasí, to by museli udělat politici. Jenže často zmatený Joe Biden už nedokáže dát těmto vztahům žádnou novou dynamiku. Navíc bezprostředně po summitu označil Si Ťin-pchinga za diktátora. To je sice pravda, ale byla to diplomatická chyba. Takhle se o hostovi, s nímž předtím sedíte čtyři hodiny tváří v tvář a rozebíráte s ním důležité otázky, při jeho odchodu hovořit nemá. Peking to ihned označil za „nezodpovědnou politickou manipulaci“ a můžeme si být jisti, že na to nikdy nezapomene.