České plíce a polská kasa. Vysoká daň z tabáku nefunguje, stát vybírá méně a lidé nakupují v zahraničí
Ministr financí Zbyněk Stanjura se před pár dny pochlubil, že schodek státního rozpočtu za loňský rok činil 288,5 miliardy korun. Byl tedy o pár miliard nižší, než jaký byl původní plán a oproti roku 2022 klesl skoro o 72 miliard korun. Z detailnějších čísel je patrno, že za lepším výsledkem hospodaření stál citelně vyšší výnos z daní a pojistného na sociální zabezpečení. Jednou z mála položek, na které ale rozpočet strádal, byl výnos z tabáku.
Na spotřební dani z něj erár vybral o 6 miliard korun méně než v roce 2022. Ale pozor, Češi kouřit nepřestali! Jen si pro kuřivo jezdili do Polska. Peníze z příslušných daní zatěžujících tabák tak plynou do státního rozpočtu ve Varšavě.
U našich severních sousedů totiž byly (a vesměs stále jsou) cigarety k sehnání za takové ceny, kvůli kterým se vyplatilo nasednout do auta a jet si pro ně i několik desítek kilometrů. Karton prémiových cigaret zde vyšel levněji o 350 až 400 korun korun. Vášnivější kuřáci pochopitelně nezůstali u jednoho kartonu. Nakoupili jich více nejen pro sebe, ale i pro své nikotinové přátele a úspora se rázem počítala v tisícikorunách. A když se k tomu připočetl daňový dumping na pohonné hmoty, kterým se snažil někdejší polský premiér Mateusz Morawiecki (s faktickým vládcem Polska Jarosławem Kaczyńskim za zády) uplatit Poláky před podzimními volbami do Sejmu (a paliva tak zde byla levnější až o 8 korun než v Česku), měl nákupní výlet přes hranice o důvod navíc.
Ono nakupování (nejen cigaret) u našich (nejen polských) sousedů bylo fenoménem celého loňského roku. Češi už nechtěli tolerovat vysoké ceny v českých obchodech a pokud to bylo jen trochu možné a dávalo to smysl, jezdili nakupovat do blízkého zahraničí. Co nebylo levné v Polsku, pro to se jezdilo do Německa. Všichni názorně mohli vidět a přesvědčit se, že řada potravin se za kopečky prodává levněji, ve větším množství a ve větší kvalitě. Lze tedy předpokládat, že tento nákupní exodus do zahraničí se projevil nejen v propadu inkasa spotřební daně z tabáku a pohonných hmot, ale i v příjmu z DPH. Tato položka v rozpočtu co do svého výnosu loni sice vzrostla, ale v porovnání s dalšími daňovými viditelně méně.
Češi tak posílali miliardy korun v daních do státních pokladen ve Varšavě a Berlíně. A jak na to reagoval obchod v České republice? Obchodníci se jen verbálně prali s výrobci potravin a zemědělci a vzájemně se obviňovali, kdo může za vyšší ceny. Hašteřili se, nadávali si, nicméně vždy si našli důvod proč s cenami nejít dolů. Novou situaci přinesl až konsolidační balíček, který snížil DPH na potraviny a nyní se první dny přesvědčujeme, zda snížení daně o 3 procenta bude mít skutečně nějaký větší a viditelný dopad přímo v regálech. Naopak u cigaret a dalších tabákových výrobků naopak došlo ke zvýšení spotřební daně, které tak ve výsledku přinese další zdražení kuřiva.
A jaký bude výsledek? U potravin se všeobecně očekává, že se určitým způsobem projeví nižší DPH a konkurence, které ceny potravin stabilizují a u některých položek může dojít i k mírnému zlevnění. U cigaret něco podobného ale nehrozí. V Polsku jsou daně z kuřiva stále nižší než u nás a pokud nedojde k přiblížení této zátěže úrovni panující v České republice, bude cigaretová nákupní turistika do Polska pokračovat. I se všemi negativy pro Česko. Erár v Praze bude inkasovat méně peněz, ale o léčbu nemocí způsobených kouřením se postará jen a pouze české zdravotnictví.
