Video placeholder
Ze seriálu Adikts
Ze seriálu Adikts
Ze seriálu Adikts
Natáčení seriálu Adikts Adama Sedláka
10 Fotogalerie

Marek Gregor: Nezakazujme Adikts, ale přiznejme si, že zadavatel trochu ujel. Ozývají se i odborníci

Marek Gregor

Seriál Adikts úspěšného režiséra Adama Sedláka, známého například jako tvůrce filmu Banger, budí vášně. Na jedné straně jsou ti, kterým se až fanouškovsky líbí, na další pak skupina profesionálů, kteří jej rozporují. A pak jsou tu ti, kteří seriál po pár minutách vypínají nebo k jeho sledování vůbec nenašli odvahu. Šestidílný seriál totiž popisuje příběh studentů adiktologie, kteří jsou pod vlivem několika nejběžnějších drog, prášků na předpis, včetně viagry, pervitinu, LSD nebo MDMA.

Předestírám, že z dřívějších dob mám výraznější zkušenosti s užíváním drog a současně patřím mezi ty nejliberálnější v dané problematice. Jsem přesvědčený, že kriminalizace drog, ze které se lidstvo už sto let nemůže dostat, přinesla podstatně více špatného, než si od jejího postupného zavádění na nejrůznějších místech zeměkoule slibovala ta prudérnější část populace. Ostatně kořínky, květy nebo listy rostlin všech možných druhů odjakživa užívala nejrůznější fauna. A zkvašené plody ve vysychajících lagunách prý patřily mezi vyhlášenou pochoutku dávných lidoopů. 

V kauze Adikts však jde o něco jiného, vznikla v rámci protidrogové osvětové kampaně s názvem Zkratky ve spolupráci České televize s Asociací českých pojišťoven a Policií ČR, aby divákům přiblížila často stigmatizovanou problematiku adiktologie a užívání drog. Jenže. Místo aby působila výchovně, především pro poučené diváky je spíše návodná. 

Proto lze pochopit celkem ostré vyjádření Sananimu, nestátní neziskové organizace, založené v roce 1990, která jako největší u nás působí v oblasti drogových závislostí. Píše se v něm: „Na seriál se nedá odborně reagovat, protože nemá s adiktologií nic společného. Prezentovat ho jako součást preventivní kampaně je úplně mimo. Destigmatizaci našich klientů bychom uvítali, ale tu seriál podle nás nepřináší, spíše naopak.“

Na prohlášení Sananimu asi nejvýstižněji na sociálních sítích zareagoval jeden z jeho klientů: „Hele, já abstinuji půl roku po pěti letech aktivního a drsného braní perníku. Viděl jsem asi 10 minut a úplně mi to vrátilo vzpomínky. Tak jsem to radši vypnul, protože by mi to akorát udělalo chuť.“

Tady je to pověstné jádro pudla: Když šel do kin Trainspotting, také byl pro mladé mé generace svým způsobem, i když dost drsným, návodný, hodně jsme se u něj nasmáli a stal se legendárním. Jenže v případě Adikts jde o projekt na zakázku Asociace českých pojišťoven, a ne o Banger, celkem zábavný soukromý film z dílny stejného režiséra. 

Asi největší hloupostí by teď bylo seriál, když už vznikl, stáhnout z vysílání. Ale když už mimoděk vyvolal velkou diskuzi, měli bychom se té diskuzi věnovat a publiku dovysvětlit, o co šlo. A příště při zadávaní více přemýšlet.