Stát osamělé hvězdy vs. vláda Spojených států: Texas bojuje o svá práva
Texaský guvernér Greg Abbott v lednu vytáhl do boje proti federální vládě Joea Bidena. Na konci minulého roku se guvernér rozhodl o použití žiletkového drátu podél texasko-mexické hranice, s cílem ztížit příchod ilegálním migrantům. Prezident Joe Biden je ovšem jasně proti a požaduje stažení drátu, protože ochranu hranic primárně zajišťuje federální vláda ve Washingtonu. Do případu se už zamotali i ostatní guvernéři, ale hlavně Nejvyšší soud. A opět začala nekonečná debata o právech jednotlivých států v rámci federace.
Celá situace vypukla začátkem ledna, kdy na hranici mezi Mexikem a státem Texas vyrostla nová bariéra proti ilegálním imigrantům směřujícím do Spojených států. Tentokrát šlo o žiletkový drát, který vytyčila texaská Národní garda, pod vedením republikánského guvernéra Grega Abbotta. Bariéru silně kritizovala Pohraniční stráž, která pro změnu spadá pod federální vládu. Obě složky si totiž nárokují právo na ochranu hranic. Podle zákonů je sice jasné, že tato výsada patří právě Pohraniční stráži, nicméně guvernér Abbott mluví přímo o “invazi“ a v takovém případě může spadnout ochrana hranic do rukou samosprávy daného státu. Guvernérovi je pravděpodobně jasné, že tohle tvrzení by u žádného soudu neobstálo, ale pevně si za svým tvrzením stojí.
Tyhle administrativní spory explodovaly 10. ledna, kdy Národní garda uzavřela oblast v okolí města Eagle Pass, natáhla dráty a odmítla do oblasti Pohraniční stráž vpustit. O dva dny později se situace vyostřila ještě víc, když při nelegálním pokusu o přechod hranice utonuly v řece Rio Grande tři lidé. Žena a dvě děti. Pohraničníci se do oblasti nemohli dostat a Národní garda nereagovala na informace, které obdržela. Biden okamžitě zažádal u Nejvyšší soud o posvěcení zásahu Pohraniční stráže a ten mu v poměru 5-4 dal 22. ledna za pravdu. Pohraničníci odstranili drát. Greg Abbott se nicméně odmítl vzdát.
Nejvyšší soud Spojených států totiž neřekl jednoznačně, kdo zodpovídá za situaci na hranici, pouze dovolil federálním jednotkám odstranit žiletkový drát. Abbott tedy okamžitě prohlásil, že toto není konec a podporuje další použití drátu. Dojde tak pravděpodobně k situaci, kdy Národní garda bude dráty nasazovat a později je budou pohraničníci opět stahovat. Texaského guvernéra, v jeho odporu proti federální vládě, již podpořili všichni jeho republikánští kolegové s výjimkou vermontského guvernéra Phila Scotta. Floridský guvernér Ron DeSantis dokonce slíbil poslat materiální podporu texaské Národní gardě. Abott tedy hraje dost tvrdou hru. Na jednu stranu oficiálně respektuje rozhodnutí Nejvyššího soudu, zároveň ale silně zasahuje do oblasti, která spadá tradičně pod federální vládu.
Federace vs. stát
Chování Grega Abotta podle řady amerických komentátorů připomíná jednání guvernérů v době desegregace v 50. a 60. letech, kdy se mnoho guvernérů snažilo obejít nařízení Nejvyššího soudu a federální vlády. Nejhorším příkladem je bezpochyby guvernér Alabamy George Wallace, který se proti desegregaci postavil doslova vlastním tělem, když bránil vstupu dvěma afroamerickým studentům vstup na univerzitu. Greg Abbott sice není takhle radikální, ale s Georgem Wallacem má jednu věc společnou: Oba opět otvírají otázku, která USA sužuje od jejich založení. Kdo má mít více pravomocí, federální vláda s prezidentem ve Washingtonu nebo jednotlivé státy v čele se svými guvernéry?
Pro obě strany klíčová otázka doteď nebyla vyřešena. Republikáni tradičně podporují větší pravomoce států a demokraté naopak, ale neplatí to vždy. Většinou se tak názory střídají, podle toho, kdo je zrovna u moci v Bílém domě. V době, kdy byl prezidentem Donald Trump se demokraté snažili snížit dopady jeho administrativy svými opatřeními a o totéž se nyní snaží republikánští guvernéři. V posledních letech se však tento boj zostřuje, od práva na držení zbraní, přes migraci až po právo na interrupci.
Střet Národní gardy a Pohraniční stráže je nakonec jenom ukázka, kam až může zajít boj mezi státními a federálními institucemi. Ale už teď je dost jisté, že celá krize bude mít velký dopad do budoucna na to, jak bude americká politika fungovat nadále. Zda zůstane pevně pod kontrolou prezidenta a kongresu nebo se přesune do rukou guvernérů a jednotlivých států. A kartami ještě dozajista zamíchají blížící se volby.
