Jefim Fištejn: Putin s Bidenem proti Trumpovi. Kdo se plete a s kým Ukrajina vyhraje válku?
Asi nejsem sám, kdo má pocit, že mu někdo otevřel lebku a promíchává mozek velkou vařečkou. I když svět obecně je čím dál tím méně srozumitelný, mezinárodní instituce přestávají fungovat a jízdní řády sotva platí, aspoň v geopolitickém trojúhelníku Spojené státy–Rusko–Ukrajina se zdálo být všechno víceméně jasné.
Současný americký prezident Joe Biden někdy více, někdy méně pevně stojí na straně Ukrajiny ve věci odrážení ruské agrese, zatímco jeho rival Donald Trump je jednoznačně na straně Ruska: Putina obdivuje a chová se vůči němu poníženě, zatímco ukrajinské zájmy podráží, kudy chodí. A najednou bác ho, informační direkt přímo na hlavu! V rozhovoru pro televizi Rossija1 na otázku novináře, koho ze dvou uchazečů o Bílý dům ruský diktátor preferuje – zní jednoznačná odpověď – Bidena! Novinář se nevěřícně přeptává: „Prosím?“ Pán Kremlu nedvojsmyslně rozvádí myšlenku: „Samozřejmě Bidena, ten je z hlediska ruských zájmů mnohem lepší. Je to politik staré školy, na jehož slova je spolehnutí. Je zkušený protihráč, se kterým to umíme. Trump je tvor nevyzpytatelný, u něhož nikdy nevíme, jak to doopravdy myslí.“
No chápete to? V Americe je volební rok. Souboj dvou uchazečů slibuje být velmi těsný. Putinův výrok nelze vnímat jinak než v tomto kontextu. Je to právě krok, kterému se obecně říká zasahování do vnitřních záležitostí jiného státu. Na základě podobných gest byl Trump podroben, i když neúspěšně, impeachmentu coby velezrádný politik, který se zapletl s nepřátelským státem. Je to snad nečekaný zvrat v postoji vychytralého autoritáře vůči svému odvěkému nepříteli? Na to Putin s ledovým klidem odpověděl: „Vždyť to říkám po celou dobu. Již v roce 2020 při našem prvním setkání v Ženevě jsem Bidenovi vyznal sympatie. Řekl jsem tehdy: S vaším předchůdcem jsme měli problémy. Na rozdíl od něho jste vy člověk spolehlivý, co řeknete, to uděláte, zatímco on byl a zůstává nevyzpytatelný.“
Čtu si ukrajinské komentáře a vidím, že jejich autoři jsou v šoku. Zní zoufalé výkřiky do tmy: „Je lepší zemřít s Bidenem než zvítězit s Trumpem!“ Proč ale? No protože Trump je světové zlo a oni nechtějí, aby záchrana přicházela z nečistého zdroje. Dva roky jim znalci valili klíny do hlavy, přesvědčovali, že Trump nenávidí Ukrajinu a na slovo poslouchá svého kremelského pána. Trump sice v roce 2019 dodal Ukrajině první letální zbraně, protitankové Javeliny, které jim pak za dva roky pomohly spálit obrněné kolony útočící na Kyjev. Biden sice omezoval na sto způsobů jejich útočné možnosti, nutil je hrát fotbal jen na své půlce hřiště. Ale přece!
Experti jim vysvětlí a již nyní vysvětlují, že nesmějí podléhat iluzím a spoléhat se na fakta. Když Putin chválí Bidena, asi mu chce ve volbách ublížit. Chce mu uštědřit polibek smrti. Neříkal snad Trump, že by ukončil konflikt lusknutím prstů, doslova během 24 hodin? Jak by to asi chtěl udělat? Nevyzpytatelný kverulant pohotově odpovídá na otázku, která visí ve vzduchu: „Dal bych Ukrajině zbraně, které k vítězství potřebuje. Dělal bych přímý opak toho, co dělá Biden, který kradmo Ukrajinu dusí. Postupně ji odevzdává Rusku. Já bych to nepřipustil.“
Jsme jako v Jiříkově vidění. Každá expertiza je nastavená tak, aby dokazovala Trumpovo spolčení s Rusy. Když poslanci Státní dumy bouchají šampus na oslavu jeho vítězství, je to důkaz, že fandí Trumpovi. Když Putin chválí Bidena a zatracuje jeho protivníka, je to důkaz, že fandí Trumpovi. Není mnoho těch, kdo jasnozřivě viděli poměry přesně tak. Byl tu Boris Johnson, který v deníku Daily Mail, kde nyní komentuje, otiskl drzý článek o tom, že Trump, nikoli Biden posílí mír, protože to už jednou dokázal. Byl tu i šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov, který své krajany nabádal, aby neměli strach z Trumpa, že se bude chovat zcela jinak, než si to o něm dnes myslí. Pohříchu i váš pokorný sluha, autor těchto řádků, vedl podobný marný boj s přesilou liberálních expertů. Co když se karta obrátí a ukáže se, že s Trumpem Ukrajina vyhraje víc než s Bidenem? Tuším, co na to řeknou mainstreamové autority, jako bych je slyšel: „Všechno je mnohem složitější. Tvrdil jste, že jedna a jedna jsou dvě, ale byl to jen laický intuitivní odhad. Zatímco my jsme nejdřív zevrubně analyzovali, zda jedna a jedna nejsou náhodou tři, případně pět, jak se někteří domnívali. Když teď zjišťujeme, že jedna a jedna jsou skutečně dvě, je to nyní kvalifikovaný odhad, podložený experimentálními testy, na mnohem vyšší úrovni než vaše neprofesionální tvrzení.“ Inu, experti! Jedna a jedna jsou pořád dvě!
