Stanislav Balík: Ke svému státu se chováme jako k vrchnostenskému zřízení
Dvě třetiny z nás si podle výzkumu agentury Ipsos v rámci globální studie Populism in 2024 přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. Souhlasí rovněž s tvrzením, že česká společnost upadá a je rozvrácená. Vidíte v tom něco varovného, třeba volání po autoritativním vůdci?
Nebezpečí nevidím ani tak v tom, že voláme po silném vůdci, jako spíš v tom,
že voláme po někom, kdo za nás vyřeší naše problémy. Je totiž v zásadě jedno, jestli voláme po lídrovi silném, slabém, domácím, zahraničním, či ještě jiném. Problém je, že se zříkáme vlastní odpovědnosti, že nepočítáme s tím, že se můžeme a máme nějak přičinit. Zkrátka, že se ke svému státu nechováme jako k republice, ale jako ke starému vrchnostenskému zřízení. Republikou jsme totiž jen podle jména, nikoli tím, že bychom ji chápali jako společný úkol, jako skutečně věc veřejnou, věc nás všech – prostor, kde na naší aktivitě záleží; uspořádání, kde se nepanuje, ale kde si vládneme sami sobě.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
