První volební superdebata: Ostré spory o migraci, Green deal a udržení jednoty Západu proti mnichovanství
Úvodní superdebata na CNN Prima NEWS před evropskými volbami přinesla souboj osmi lídrů. Střetli se v tématech, jež budou v kampani nejvíce rezonovat, tedy hlavně jak se staví k národní a energetické bezpečnosti. Jak první poměřování sil dopadlo?
Voleb do Evropského parlamentu (EP), které se uskuteční 7. a 8. června 2024, se zúčastní třicet subjektů. Budou bojovat o 21 z celkového počtu 720 mandátů. CNN Prima NEWS superdebatou s názvem „České zájmy v Evropě“ fakticky odstartovala horkou fázi volební kampaně.
Zúčastnili se jí Klára Dostálová (ANO), Alexandr Vondra (Spolu), Danuše Nerudová (STAN), Marcel Kolaja (Piráti), Petr Mach (SPD a Trikolora), Kateřina Konečná (Stačilo!), Filip Turek (Přísaha a Motoristé sobě) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM).
Správná dramaturgie, sporný výběr
Superdebata nastolila tři hlavní okruhy: postoje k migračnímu paktu, pomoci Ukrajině a Green dealu. Scénáristé vystihli hlavní témata, jež se budou do voleb prolínat ve veřejném prostoru.
Absolutorium zaslouží moderátorka Terezie Tománková, jež dokázala utáhnout možná zbytečně dlouhý dvouhodinový formát debaty. Tato rozvleklost mohla část diváků odradit, ale to nemění nic na tom, že v ní byla řada zajímavých momentů.
Spornější je výběr lídrů. Pokud se stal východiskem čerstvý průzkum agentury STEM/MARK a jeho prvních osm naměřených stran na pásce, je to diskutabilní. Dvě seskupení (Stačilo!, Přísaha a Motoristé sobě) se pohybují těsně nad pětiprocentní hranicí a osmá ČSSD dokonce pod ní.
Početní omezení diskutérů je jistě kvůli přehlednosti žádoucí. Problematičtější je ale metodologie tohoto průzkumu, který probíhal kombinací online a telefonického dotazování, jež bývají obecně považovány za méně přesné. Březnový průzkum agentury Ipsos naměřil těsnější výsledky a jiné pořadí „osmičky“, přičemž do EP by proniklo jen šest stran.
Přejděme k obsahu. Dalo se očekávat, že se kampaň stane přehlídkou brutálního populismu a nerealistických slibů, což potvrdila i úvodní superdebata.
Se Západem, nebo k Ficovi a Orbánovi
Jakkoli jsou témata migrace a revize klimatických plánů důležité, největší výzvou současnosti a budoucnosti jsou otázky národní bezpečnosti a udržení demokracie. To se nejvíce projevilo v okruhu věnovaném pomoci Ukrajině. Za klíčový jej považuje Spolu, STAN a Piráti.
„Rusko je agresor, Ukrajině musíme pomoci. Ukrajina nesmí padnout. Musíme držet západní solidaritu. Všichni si přejeme mír, ale mír nesmí být kapitulací a přestávkou ruského útoku,“ řekl Vondra. Distancoval se od postojů Roberta Fica a Viktora Orbána rozkročujících se směrem na Východ.
„Ze slábnoucí pomoci nejsem nadšen. Měli bychom naopak v pomoci přidat. Je v našem bezpečnostním zájmu podporovat Ukrajinu,“ přidal se Kolaja, stejně uvažuje i Nerudová.
Ficův a Orbánův tábor, reprezentovaný nejčitelněji SPD a bizarní koalicí Přísaha a Motoristé sobě Roberta Šlachty a prokremelského okruhu Václava Klause, je jiného názoru. Jednání o příměří, které požaduje bez ohledu na ukrajinské zájmy, je bezpochyby scénářem Kremlu.
„Zelenskému se to neustále musí honit hlavou, jestli Rusku nenechá Doněck, Luhansk či Krym,“ prohlásil Mach. Jeho vývody jsou zarážející. Ukrajinský prezident naopak apeluje na Západ, aby posílil vojenskou pomoc, jejíž zdržování posiluje šance na Putinovu výhru.
Podobné uvažování předvedl bývalý automobilový závodník Turek, jenž odmítl členství Ukrajiny v EU a NATO. Ukrajinu údajně podporoval, ale nepovažoval by dohodu mocností za jejími zády za mnichovanství. To jsou historické exkurzy na úrovni Putinova školení moderátora Tuckera Carlssona při rozhovoru v Moskvě.
Komunisté vědí
Korunu nehorázným výzvám Ukrajincům, aby se vzdali části svého území, nasadila komunistka Konečná, která chce okamžitě jednat s Kremlem. Odmítla další vyzbrojování Ukrajiny, které podle ní nikam nevede. „K čemu budou ty další zbraně? Jak víte, že Putin nechce jednat?“
Komunisté vědí nejlépe, o čem chce jednat Putin. Znovu by se zachovali jako jeho služebnictvo, které tu čtyřicet let udržovalo sovětský protektorát. Konečná přitom lže, že se Česko chystá poslat vojáky do války. Zřejmě dobře okoukala kampaň proruského kandidáta Štefana Harabina ve slovenských prezidentských volbách. A nejen jeho.
Je dobré vědět, kdo hájí zájmy České republiky a jejích západních spojenců a kdo se odklání východním směrem po Orbánově a Ficově vzoru. Hnutí ANO stojí někde mezi, jelikož se nechce kvůli Babišově evropskému byznysu vyčlenit na okraj EU, ale současně loví voliče ve vodách proruské scény.
Všichni podporují změny
Střety v debatě se vedly i o migrační pakt, jehož závěrečnou podobu schválil Evropský parlament. Dá se předpokládat, že po novém složení unijních orgánů dojde k posunům, jelikož jeho poslední podoba prošla velmi těsně. Nepodpořilo ji ani jinak proevropské Polsko, ani většina českých europoslanců.
Důvodem jsou úpravy lišící se od původní předlohy schválené za českého předsednictví. Chybí v něm mimo jiné návratová politika migrantů, kteří nesplnili podmínky pro azyl, a jasné kroky k důraznému omezení nelegální migrace.
Neplatí ovšem některé lži šířené zejména SPD, například o povinném přerozdělování migrantů podle kvót. Pakt variantně předpokládá i finanční nebo expertní pomoc.
V této věci patří mezi nejhlasitější odpůrce ANO reprezentované v debatě Dostálovou, ale pomíjí, že výsledná podoba paktu zahrnuje rámcové pozice Babišovy vlády, mimo jiné právě výše zmíněné rozšíření povinné solidarity.
Totéž platí pro Green deal, který je v posledních měsících pod stále větším tlakem unijních průmyslníků a zemědělců. Už dnes je jasné, že Zelená dohoda dozná změn a jde jen o to, jak budou hluboké.
Proti současné podobě se vyslovili všichni účastníci superdebaty včetně Pirátů a Zaorálka, přestože hlavní propagátor tohoto plánu, bývalý eurokomisař Frans Timmermans je členem stejné frakce evropských socialistů.
Mimo realitu jsou populistické výkřiky Macha, Turka a Konečné, že lze Green deal zrušit. Reálnější jsou jeho změny lépe šité na míru zemím s různou průmyslovou a energetickou základnou.
Na druhou stranu tvářit se, že k žádným klimatickým změnám nedochází, což už nyní pociťuje zejména jižní Evropa, je opačný extrém. Spory se povedou o to, jaké nástroje použít, aby byla udržena sociální soudržnost a z možných problémů netěžili populisté a proputinovští extremisté.
I o tom byla první superdebata na CNN Prima NEWS.
