Kryštof Pavelka: Ve Skotsku se nadávat co? Nebude, soudruzi! Jinak půjdete kam? No do kriminálu
Prvního dubna vstoupil ve Skotsku zákon o zločinech z nenávisti, který nově zahrnuje i postih takzvané hatespeech. Tedy urážlivých výroků založených na konkrétní charakteristice uráženého. Kdysi se tomu říkalo „nadávky“. Článek 1 nově platného zákona definuje, že trestné je takové vyjadřování, při němž pachatel „těsně před ním nebo po něm prokazuje zlý úmysl vůči oběti“.
Ve Skotsku jsou nyní trestně postižitelné nenávistné výroky založené na „věku, tělesném či mentálním postižení, barvě kůže, národnosti, občanské příslušnosti, náboženství, sexuální orientaci či transgender identitě oběti“, jak dále definuje Článek 1 zákona. Článek 9 ovšem definuje, že vyjádření nesouhlasu, antipatie či zesměšňování výše zmíněných kategorií je nadále ve Skotsku chráněno svobodou projevu. Skotská veřejnost byla každopádně na uvedení zákona v platnost (schválen byl již roce 2021) připravována kampaní ve veřejném prostoru. Televizní a internetové reklamy i billboardy vybízely občany, aby počínaje prvním dubnem 2024 „hlásili nenávistné zločiny, pokud jsou jejich svědky“.
Máte smůlu
Zlověstně působící výzvy zjevně zabraly. Jen za první týden po uvedení zákona v platnost bylo v pětimilionovém Skotsku nahlášeno na sedm tisíc potenciálních pachatelů zločinů z nenávisti, především právě těch verbálních. Jen necelá čtyři procenta z hlášených incidentů však represivní orgány považují za relevantní, přesto se musí každým jednotlivým udáním zabývat, jak informoval 10. dubna deník Guardian. Doyen skotské justice a bývalý místopředseda Nejvyššího soudu Spojeného království lord David Hope uvedl pro deník Times, že „personální a administrativní kapacity skotské policie jsou aktuálně zaplaveny kvůli zákonu, který neměl být nikdy přijat a měl by být okamžitě zrušen“.
Lordem Hopem zmíněná záplava udání, jež jsou přitom ve více než devadesáti pěti procentech případů neopodstatněná, navíc přišla ani ne měsíc poté, co skotská policie oficiálně oznámila, že nebude vyšetřovat všechny nahlášené zločiny a přestupky. Drobnými krádežemi a podobnou méně závažnou trestnou či přestupkovou činností se nově skotští policisté zabývají jen tehdy, pokud jsou k dispozici očití svědci nebo existuje-li například kamerový záznam krádeže. V opačném případě mají poškození smůlu. Důvod je prostý: nedostatek personálu a peněz.
Tekuté pohlaví
Přesně před tímto scénářem, tedy zahlcením už tak přetíženého aparátu bezpečnostních složek, přitom kritici zákona z řad opozičních skotských konzervativců, ale i labouristů a běžných Skotů varovali. Nová legislativa definuje hranici mezi svobodou vyjádření a nenávistným úmyslem mimořádně vágně.
Zákon se proto lidé pokoušejí zneužít k vyřizování osobních sporů, očerňujícím kampaním a útokům na názorové oponenty často z řad veřejně známých osobností. Asi nejviditelnější je případ světově známé autorky knih o Harrym Potterovi Joanne Rowling, která žije s manželem a dětmi ve skotském Edinburghu. Rowling se především na sociálních sítích dlouhodobě kriticky vyjadřuje k problematice transgenderu, Její základní pozicí na tomto poli je přesvědčení, že lidé a zejména ženy by neměli být perzekvováni za názor, že existují pouze dvě pohlavní identity: ženská a mužská. To se hrubě nelíbí pohlavním aktivistům, kteří ve veřejném prostoru neakceptují jiný názor než ten, že gender je věc tekutá a záležitost svobodné volby, přičemž tuto volbu musí okolí dané pohlavně tekuté bytosti absolutně respektovat a přizpůsobit tomu i svůj slovník, když s genderfluidní bytostí jedná, například v práci.
Zatkněte mě!
Když se ve Skotsku blížil apríl, kdy měl zákon o hate speech vstoupit v platnost, pohlavní internetová úderka Rowlingovou vybízela, aby své názory na transgender, publikované především na Twitteru, ráčila raději sama smazat, protože jinak bude mít oplétačky se zákonem. Autorka potterovských dobrodružství opáčila, že „nic takového dělat nebude“, a po prvním dubnu represivní složky vyzvala, aby ji „klidně zatkli“, pokud se podle jejich názoru proti nové legislativě provinila.
Rowlingové se následně zastal konzervativní premiér Británie Sunak a nakonec se vyjádřila i skotská policie s tím, že spisovatelku skutečně zatýkat nehodlá, protože její názory jsou zcela v mantinelech zaručené svobody projevu. Snad tedy ze strany Rowlingové šlo o přeci jen poněkud hysterickou reakci. Vkrádá se však otázka, jak budou represivní orgány ve Skotsku postupovat, až se udání nebude týkat globálně proslulé literární miliardářky, ale nějakého nachmeleného strejdy ze sídliště v Glasgow, který se po pěti točených Guinessech dopustí urážky transgenderového či jiného majestátu.
Málo Pákistánců
S novým zákonem si už paradoxně užil své i Humza Yusuf, jeden z jeho proponentů. Yusuf je lídrem Skotské národní strany a předsedou skotského parlamentu, kde jeho partaj drží pohodlnou většinu se stranou Zelených. Stovky z tisíců udání na podezření z hate speech, které teď denně prší na zahlcené úřadovny skotské policie, se přitom týkají právě Yusufa. Jedná se o jeho řeč v parlamentu z roku 2020. Yusuf, potomek pákistánských imigrantů, si tehdy v emotivním projevu stěžoval, že ve vysokých státních funkcích ve Skotsku jsou v naprosté většině bílí Skotové.
Kupodivu není nic známo o tom, že by si ve stejné době například nějaký pákistánský politik stýskal, že v pákistánské sněmovně je trestuhodný nedostatek Skotů. Yusuf teď dal svým politickým oponentům, z nichž někteří jsou dost možná skuteční rasisté, kteří nesnesou pohled na člověka jiné než bílé barvy pleti ve vysoké funkci, dokonalý klacek, kterým ho budou bít. Nekonečný příběh o revoluci požírající své děti se opakuje.
Neštěstí Západu
Vyhrocená politika identity, odbrzděný progresivismus i hysterická korektnost jsou polovinou neštěstí současného Západu. Druhou částí této smolné rovnice je upocený nacionalismus, víra v idiotské konspirační teorie a čekání na spasitelskou postavu vůdce národa. Stupidní a nebezpečné zákony, jako je ten, který platí od prvního dubna ve Skotsku, slouží jako dmychadlo pod výhní už tak do běla rozžhavených kulturních válek.
A zatímco se západní obecenstvo dohaduje, kdo je větší fašoun a nenávistník, jestli talentovaná spisovatelka, která před sedmadvaceti lety naučila celou jednu generaci znovu číst, nebo kluk z imigrantské rodiny, který to dotáhl až na skotského premiéra, na východě přešla jedna skutečně fašistická diktatura na režim totální válečné ekonomiky a na východě ještě dálnějším se komunistický režim s miliardou poddaných intenzivně připravuje na globální dominanci.
