Jiří Sezemský: Jurečkova sociální „revoluce“. Odbory se tváří nevraživě, změny jdou tedy správným směrem

Ministru Jurečkovi nelze upřít, že patří ve vládě k nejpracovitějším. Nevyhýbá se ani nepopulárním krokům, kam patří přibrzdění valorizace penzí a zpřísnění předčasného odchodu do důchodu. V resortu rychle postupuje digitalizace výplaty sociálních dávek, což má výhledově vést ke snížení počtu zaměstnanců o 2500, tedy o deset procent.

Největší kritiku naopak vyvolávají dosavadní změny pracovního práva. V něčem vycházejí zaměstnancům vstříc, to měla být jejich podstata, ale zároveň přinášejí víc povinností zaměstnavatelům, někdy zbytečně nad rámec unijních směrnic. Příkladem je zpřísnění dohod o práci, jež vedlo k jejich masívnímu rušení kvůli menší atraktivnosti pro firmy.

(Ne)dohoda na změnách penzí

Jurečka nyní představuje další plány resortu pro letošní rok, jež jsou i vzhledem k současným poměrům poměrně ambiciózní. Jedním z klíčových témat jsou změny v důchodovém systému, vynucené demografickým vývojem.

Bylo by jistě žádoucí, aby na tak zásadních výzvách, jako je budoucnost výplaty penzí pro současnou mladší i střední generaci, panovala širší politická shoda. Prezident Petr Pavel se o zprostředkování tohoto konsensu pokusil, když vyvolal jednání mezi zástupci vlády a hnutí ANO.

Zpočátku to vypadalo nadějně, když Alena Schillerová a Karel Havlíček nebyli proti postupnému zvyšování penzijního věku po roce 2030. Šlo jen o zvolený mechanismus. Vzápětí však dohodu potopil Andrej Babiš, který prý tento záměr nikdy nepřipustí. Sám přitom dříve podporoval zvýšení penzijního věku na 67 let.

Vše nasvědčuje tomu, že blížící se troje volby žádný rozumný kompromis o změnách penzí neumožní a bude je muset protlačit koaliční většina. A zřejmě nejen v této věci.

Přísnější „superdávka“