Jefim Fištejn: Trump v případě vítězství obsadí Bílý dům, i kdyby byl odsouzen k trestu vězení
Dvanáct porotců ze středního Manhattanu uznalo Donalda Trumpa vinným ve všech bodech obžaloby. Většina píšících o neobvyklé soudní při konstatuje, že je to poprvé v dějinách Spojených států, co byl bývalý prezident shledán vinným v trestní kauze. Tato konstatace, byť formálně pravdivá, má nulovou výpovědní hodnotu. Vstupujeme totiž do doby, kdy všechno, co se ve Spojených státech odehraje, bude poprvé v dějinách. A leccos i naposledy.
Vlastní rozsudek již není věcí porotců, nýbrž okresního soudce Juana Merchana, jemuž příslušnost k Demokratické straně, řečeno s viceprezidentkou Harrisovou, značně upřesňuje a cizeluje právnický rozhled. Finální rozsudek padne 11. července a bude okamžitě napaden obhajobou. Není jasné, jak dlouho potrvá rozhodování vyšší instance a vyřizování opravných prostředků, ale dejme tomu, že skončí ještě před 5. listopadem, kdy by se měla konat prezidentská volba. Kondicionál je zde použit jen proto, že Amerika je dnes zemí neomezených možností.
V zásadě má soudce k dispozici výběr ze tří možností: uložení pokuty, podmíněný trest, anebo trest odnětí svobody ve vězeňském zařízení. Právně obvyklý, vzhledem k dosud čistému trestnímu rejstříku, bývá trest podmíněný, leč teoreticky kýžený smysl by měl jen nucený pobyt za mřížemi, který by Trumpovi znemožnil účast ve volební kampani. Dá se předpokládat, že štáb Demokratické strany celým svým mozkovým trustem přemýšlí nyní nad tím, jaký dopad každého ze tří scénářů by byl nejpříznivější pro Bidenův elektorát. Jenže to je právě to, co se předpovídá nejhůř.
V podstatě otázka dopadu je v tomto procesu ústřední, aby se z celého soudu nestal monkey business. Bude názor poroty hrát vůbec nějakou roli ve volebních preferencích Američanů? Zaujatost soudců je dnes věcí příslovečnou i v odborných kruzích, nemluvě o široké veřejnosti. To, jak zvláštní vyšetřovatel Alvin Bragg a pak i soudce Merchan prováděli selekci porotců, kde jejich hlavní pozitivní vlastností byla totální neznalost politických reálií v zemi, rozhodně nezvýšilo důvěryhodnost poroty. Navíc se záhy naskytne možnost srovnat nezaujatost justice vůči těm, kdo údajně „nestojí nad zákonem“. Ve druhé polovině června bude zahájen proces s Hunterem Bidenem a už teď mocenské špičky této administrativy varují před jakýmikoli pokusy zjišťovat zasvěcenost prezidenta do přečinů synátora.
Že samotnými republikány Trumpovo obvinění nikterak neotřese, je jasné z toho, že všichni lídři strany již označili proces za hanebnost, která zásadně ohrožuje nezávislost justice. Sotva to ovlivní pozici roduvěrných demokratů. Jasné je, že jakýkoli vývoj událostí, který může vyplynout z postoje manhattanské poroty, neohrozí účast Donalda Trumpa v prezidentském klání. V případě vítězství obsadí Bílý dům, i kdyby byl odsouzen k trestu vězení. Naprostá většina analytiků takovou možnost pokládá za málo věrohodnou, ježto dodatečně posílí Trumpovu mučednickou svatozář.
Hraje se tudíž o vliv soudu na skupinu tzv. nezávislých voličů, především v kolísavých státech, o něž oběma rivalům jde. Podle posledních průzkumů veřejného mínění nezávislé voliče v těchto státech mnohem více znepokojuje „věk Bidena a jeho schopnost dokončit funkční období“ (53 %) než Trumpův „temperament a soudní pře“ (47 %). Ukazatel Bidenovy podpory (kolem 40 %) je nejnižší za poslední dva roky a ztrácí na Trumpa v naprosté většině položek, které dělají voličům vrásky. Zejména v otázkách stavu národního hospodářství a imigrace.
Dokonce tisk, který byl až dosud více než nakloněn pozicím Demokratické strany, jako třeba USA Today, se od nich viditelně odklání. Komentátorka listu Ingrid Jacques uvažuje takto: „Na Trumpa je vyvíjen mohutný tlak, ale on vykazuje vzácnou schopnost přežít jakékoli soudní kauzy. Republikánská základna za ním stojí a domnívá se, že tyto soudy jsou ve skutečnosti pouze politické frašky. I když 62 % nezávislých připouští, že Trump spáchal činy, ze kterých je obviňován, v poměru 55 ku 45 pochybují o tom, že vyšetřovatelé a soudcové jsou nezaujatí. Bidenůn problém je jednoduchý: jeho podpora kolísá kolem 40 % a on není schopen ji zvýšit. Ceny za léta jeho vládnutí vyskočily o 20 % a to vytváří zástupy nespokojených voličů. Nedokáže-li nějakým zázrakem podporu zvýšit, prohraje volby.“
V politice je víra v zázraky to poslední, co může ovlivnit realitu založenou na dlouhodobých trendech.
