Obžalovaná Jana Nagyová u soudu v kauze Čapí hnízdo (17. 10. 2022)

Obžalovaná Jana Nagyová u soudu v kauze Čapí hnízdo (17. 10. 2022) Zdroj: Blesk:Jiri Kotatko

Nagyové mandát nezanikne ani ve vězení. Jak je to s trestním stíháním nově zvolených europoslanců?

Barbora Prchalová

Ekonomka a jihlavská zastupitelka Jana Nagyová (ANO) získala ve volbách křeslo v Evropském parlamentu. Je ale známá něčím jiným než svou politickou kariérou: kauzou dotačních podvodů na farmě Čapí hnízdo, ve které před soudem stanula jako obžalovaná spolu s  Andrejem Babišem. Nový mandát jí ale zajišťuje poslaneckou imunitu, což znamená, že trestní řízení může být prozatím zastaveno.

Co se stalo v kauze ve zkratce: firma Imoba, která patřila pod Babišův holding Agrofert, začala přestavovat statek nedaleko Olbramovic na Benešovsku na multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo v roce 2006. Na stavbu firma získala padesátimilionovou dotaci pro malé a střední podniky o dva roky později. V průběhu těchto dvou let ale byla společnost Farma Čapí hnízdo vyvedena z holdingu a Babiš prodal její akcie dětem a partnerce.

Podle státního zástupce to udělal proto, aby firma zdánlivě splnila podmínky k čerpání dotace, na kterou by v holdingu nedosáhla. Nagyová byla místopředsedkyní dozorčí rady firmy Čapí hnízdo, starala se o zajištění projektu a marketing. Nová europoslankyně připravila žádost o dotaci, ve které podle policie úmyslně uvedla nepravdivé informace či některé zamlčela.

Proto ji státní zástupce viní z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU a Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu. Oba trvají na své nevinně. Státní zástupce pro dvojici požaduje tříletou podmínku s odkladem na pět let. Babiš by podle něj měl zaplatit peněžitý trest ve výši 10 milionů korun, Nagyová pak půl milionu korun.

Trestní stíhání bylo zahájeno v roce 2017, k soudu se případ dostal až o pět let později. Loni Městský soud v Praze dvojici nepravomocně osvobodil s tím, že skutek popsaný v obžalobě není trestným činem a nebylo prokázáno, že společnost Farma Čapí hnízdo byla z Agrofertu účelově vyčleněna. Státní zástupce ale s rozsudkem nesouhlasil a odvolal se. Vrchní soud v Praze pak případ vrátil Městskému soudu, aby projednal důkazy, které nepodrobil komplexnímu zhodnocení.

Vrchní soud zvažuje postup

I přestože byli vyslechnuti další svědci, senát v čele se soudcem Janem Šottem opět dvojici zprostil obžaloby letos v únoru. A státní zástupce se opět odvolal. Nyní je tak případ znovu na stole Vrchního soudu, který ale nyní bude muset vzít v potaz, že Nagyová jako nově zvolená europoslankyně má poslaneckou imunitu.

„Po dotázání příslušného senátu mohu sdělit, že s ohledem na výsledky voleb do Evropského parlamentu bude Vrchní soud v Praze teprve zvažovat další postup,“ sdělil mluvčí Vrchního soudu Vít Vatra.

A proč bude muset odvolací senát zvažovat další postup? Členové Evropského parlamentu mají stejnou imunitu jako členové toho národního. Tedy stejně jako české poslance a senátory je nelze trestně stíhat. Navíc je nelze zadržet či postavit před soud v jiné zemi EU.

 „Trestní stíhání tak bude možné pouze se souhlasem EP. Pokud EP souhlas udělit odmítne, bude trestní stíhání vyloučeno po dobu trvání mandátu. Odmítnutí vydání europoslance je proto důvodem k přerušení řízení, nikoliv však k jeho zastavení. Po skončení mandátu je pak možné v trestním řízení pokračovat,“ přiblížil právník Jiří Kučera z advokátní kanceláře Kučera & Associates.

Dodal, že žádost o zbavení imunity může podat buď Evropský nejvyšší žalobce nebo příslušný národní orgán, tedy soud, státní zástupce či policie. O té pak rozhoduje Evropský parlament a pro zbavení imunity je nutná prostá většina.

Europoslance pak lze stíhat pouze v případě, že byl přistižen přímo při činu. Imunita také europoslancům zajišťuje, že nemohou být „vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce“.

Zajímavá je i otázka zániku mandátu. I kdyby byla Nagyová pravomocně odsouzena k podmínce či trestu vězení, o své křeslo v Evropském parlamentu nepřijde.

„Důvody zániku mandátu europoslance jsou upraveny v zákoně o volbách do EP. Zbavení imunity ani odsouzení za trestný čin za následek zánik mandátu europoslance nemá. Pro úplnost si dovoluji uvést, že odsouzení poslance nebo senátora nemá za následek zánik funkce ani v České republice, byť v průběhu let již podobné návrhy na změnu ústavy byly předkládány,“ podotkl Kučera.

Problémy se zákonem dalších europoslanců

Kromě Nagyové má nyní pletky se zákonem i Filip Turek z koalice Přísaha a Motoristé. Na veřejnost se totiž dostal snímek, na kterém Turek sedí v autě se zdviženou pravačkou, což připomínalo nacistický pozdrav. Kromě toho v jednom z příspěvků na sociálních sítích označil Adolfa Hitlera za „tatíčka“ a na jedné z jeho fotografií je zvěčněný se svícnem s hákovým křížem.

 „V dané věci mohu v současné chvíli sdělit, že se na základě dotazu věcí zabýváme. V současné chvíli nemáme žádné nové informace ke zveřejnění,“ uvedla mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.

Podle Seznam Zpráv ale stejně Turkovo hajlování nejspíše bude promlčeno. Fotografie byla pořízena už v roce 2013. Skutek by šlo stíhat podle dvou činů v trestním zákoníku: „sympatie k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka“ nebo „založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“. Za první zmíněný hrozí trest vězení ve výši od šesti měsíců do tří let, promlčený je ale za pět let. U druhého skutku je trestní sazba jeden až pět let, promlčecí lhůtu má však 10 let.  

I na další nově zvolenou europoslankyni Jaroslavu Pokornou Jermanovou (ANO) se policie v minulosti zaměřovala. Poprvé v roce 2019, kdy byla hejtmankou Středočeského kraje, u ní byla provedena domovní prohlídka ve spojení s kauzou poradců, kteří od úřadu brali až 70 tisíc za práci na půl úvazku. Soud nakonec odsoudil šéfku kanceláře hejtmanky Hanu Mastrini, která souhlasy s vyplácením peněz podepisovala a za pracovníky byla odpovědná. Podle obžaloby tak způsobila škodu kraji zhruba 1,5 milionu korun.

Jermanová také půjčovala své dva služební vozy svému manželovi, který je ale využíval pro soukromé jízdy. Jermanová tvrdila, že benzín za neformální používání platí manželé ze svého, podle Seznam Zpráv ale s velkým zpožděním. Ačkoli policii přišlo několik trestních oznámení, případ odložila. Zkonstatovala totiž, že vzhledem k tomu, že kraji manželé nezpůsobili žádnou škodu, trestný čin se nestal.