Ostudný primát nových českých europoslanců. Babišova manažerka Nagyová čelí žádosti o zbavení imunity

Bývalá manažerka společnosti Farma Čapí hnízdo Jana Nagyová (Mayerová), rodačka z Košic, se jako poradkyně ministra financí Andreje Babiše v Sobotkově vládě věnovala evropským fondům. Přízeň předsedy ANO má své pádné důvody. Chodila s ním k soudům kvůli podezřelé dotaci pro nejlepší projekt, který podle svých slov vymyslel.

Návrat Čapího hnízda do EP

Jelikož běží odvolací řízení, kauza stále nekončí. Vrchní soud v Praze potvrdil, že shromažďuje podklady k podání žádosti o vydání čerstvě zvolené europoslankyně k pokračování trestního stíhání. Jaký je další postup? Pokud příslušný národní orgán požádá Evropský parlament o zbavení imunity jeho člena, bude se žádostí nejprve zabývat výbor pro právní záležitosti.

Výbor přijme doporučení, na jehož základě rozhodne o vydání plénum europarlamentu. Na jeho půdu se tak jako bumerang vrací kauza Babišových sporných dotací, ke které už v minulém funkčním období přijímal rezoluce. První schůze poslanců v novém složení bude zahájena v červenci.

„Pokud EP souhlas udělit odmítne, bude trestní stíhání vyloučeno po dobu trvání mandátu. Odmítnutí vydání europoslance je proto důvodem k přerušení řízení, nikoliv však k jeho zastavení. Po skončení mandátu je pak možné v trestním řízení pokračovat,“ doplnil Reflexu právník Jiří Kučera z advokátní kanceláře Kučera & Associates.

Doba se mezitím posunula. Babiš není premiér a změní se i post eurokomisaře, kde kandidátka ANO Věra Jourová nepřípustně předjímala opačné závěry OLAFu konstatováním, že s dotací bylo vše v pořádku. Dá se očekávat, že nová evropská sestava ANO bude hájit zájmy svého šéfa a jeho holdingu, a tudíž i jeho nejbližších spolupracovníků, ještě úporněji než ta předešlá.

Odměna za loajalitu

Babišova chráněnkyně Nagyová čerpá jeho mimořádnou přízeň jedině kvůli kauze Čapí hnízdo, na níž se podílela zpracováním žádosti o poskytnutí padesátimilionové dotace. Nelze se zbavit pochybností, že Babišovy pokusy umístit ji v politice jsou odměnou a pojistkou za její loajalitu.

Senátní volby v jihlavském obvodu v roce 2022 ještě nevyšly, Nagyová byla poražena předsedou Senátu Milošem Vystrčilem. Podařil se až průnik do Evropského parlamentu. Babiš zařídil její zvolení umístěním na páté místo kandidátky ANO, přičemž dostala 14,4 tisíce preferenčních hlasů. Minimálně tolika voličům nevadí její trestní stíhání, čímž se odlišuje od všech zvolených českých europoslanců.

Okolnosti sporné dotace určené malým a středním podnikům se už před osmi lety staly předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který ve svých závěrech konstatoval podvodné jednání.

Na jejich základě musel Agrofert dotaci vrátit nehledě na to, jak se případ dál vyvíjel před českými institucemi. Doma se dostal pod bezprecedentní politický tlak společenství ANO srovnatelný se současnými praktikami Ficova režimu.

Obrat po policejních čistkách

V roce 2018 spustil premiér Babiš čistky v policejních složkách a podařilo se mu kauzu téměř paralyzovat jako všechny své další rozpracované kauzy. Dotační případ se protahoval a už jednou byl dozorovým žalobcem Jaroslavem Šarochem zastaven poté, co „změnil právní názor“.

Při vědomí těchto úspěchů se šéf ANO domníval, že mu už nic nehrozí. Jeho optimismus naplňovalo i jednání prvoinstančního Městského soudu v Praze, který Babiše a Nagyovou dvakrát nepravomocně zprostil obžaloby. Soudce Jan Šott prakticky přejal argumentaci obhajoby a dostal se do rozporu s odvolacím Vrchním soudem v Praze.

Šaroch v květnu podal odvolání proti druhému zprošťujícímu rozsudku. Trvá na tom, že Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert, aby získala dotaci na výstavbu soukromého areálu.

Tentokrát Šaroch navrhuje, aby vrchní soud zavázal svým právním názorem Šotta, aby se neopakovala situace poté, co mu ji odvolací vrchní soud vrátil s mnoha kritickými připomínkami. Podle zjištění serveru Česká justice první zprošťující Šottův rozsudek neobstál u vrchních soudců pro závažná pochybení a neprofesionální řízení.

Šottova pochybení

Vrchní soud zpochybňuje základ Šottova rozsudku, že farma nebyla z holdingu Agrofert účelově vyčleněna kvůli dotaci, ale kvůli rodinným vztahům. Pozastavuje se hlavně nad tím, že nově vzniklá společnost Farma Čapí hnízdo hodlající investovat stovky milionů korun neměla před podáním dotace žádné zdroje ani majetek.

Nezdá se mu, že by Babiš za této situace převedl farmu na rodinu, aby si vyzkoušela podnikání. „Ze zjištěných skutečností se totiž jeví, že celý projekt byl od počátku ekonomicky neúnosný, vysoce rizikový, s téměř nulovou pravděpodobností návratnosti,“ konstatuje vrchní soud.

Šott ovšem svůj názor nezměnil, kritiku vrchního soudu ignoroval a s řadou jeho námitek se nevypořádal. V nezvykle krátké době dvou hodin vyslechl jen dva znalce a nového svědka z holdingu Agrofert, jenž potvrdil verzi obhajoby, a znovu rozhodl o zproštění obou obžalovaných.

Nyní je otázkou, zda bude vrchní soud trvat na drtivé kritice Šottova postupu, přičemž hypoteticky je možná i výměna prvoinstančního soudce. Babiš s Nagyovou nemohou být zcela v klidu, přičemž s touto kauzou souvisejí i její další odnože.

Křivá výpověď Babišových svědků?

Policie ani po roce nerozhodla o prověřování finanční ředitelky Agrofertu Petry Procházkové a člena představenstva Imoby Františka Šlingra kvůli křivé výpovědi před soudem, z čehož je podezírá Šott. Vyšetřovatelé měli rozhodnout do začátku května, ale požádali o prodloužení termínu do července.

Tady poněkud naráží logika soudce, jelikož pokud bylo vše kolem farmy v pořádku, proč by se Babišovi svědci dopouštěli trestného činu? V každém případě platí, že přesně po pěti předepsaných letech požadovaných kvůli platnosti dotace pohltila Imoba dočasně vyčleněnou společnost Farma Čapí hnízdo. To je jedna z mnoha indicií, že šlo o předem připravenou operaci.

Výlet na Krym a reklama Agrofertu

Další související případ podivného „výletu“ Andreje Babiše juniora na Krym v doprovodu „opatrovatele“ ruského původu Protopopova v době, kdy měl vypovídat na policii, už byl odložen. Nikdo neřešil ani nelegální překročení ukrajinských hranic obou „výletníků“, jelikož na anektovaný poloostrov doputovali přes Moskvu.

Peripetie kolem těchto kauz přitom překryly zřejmě nejzávažnější součást rozvětveného případu Čapí hnízdo, podezření z nahodnocené či fiktivní reklamy v celkovém objemu 272 milionů korun desítek firem Agrofertu v areálu farmy.

Tato kauza byla orgány činnými v trestním řízení odložena, přičemž v mnohem méně křiklavých analogických případech soudy udělují nepodmíněné tresty. Odložení této větve nyní trochu překvapivě „zkomplikoval“ nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který si stáhl spis a bude zvažovat, jestli nenařídí tzv. kontrolu skončené věci.

Vypadá to tak, že kauza Čapí hnízdo hned tak neskončí. To nic nemění na tom, že její dosavadní průběh a výsledky ve všech větvích zatím vedou k jisté skepsi a nezodpovězeným otazníkům.