ANO a Šlachta zneužívají tragédii na filozofické fakultě. Měli by si zamést před vlastním prahem

Loni v říjnu se bývalý premiér Andrej Babiš v nedělní Partii rozčiloval kvůli výrokům předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové. „Vrchol všeho je, když řekne, že já mohu za nějaké lidi, kteří zemřeli v rámci covidu. Tohle je skutečně obrovský podraz, to je nechutné,“ reagoval.

Worst in covid

Pekarová přitom jen připomněla mezinárodní statistické údaje, podle nichž po vypuknutí pandemie koronaviru umíralo v této souvislosti v České republice nejvíc lidí v přepočtu na milion obyvatel na světě. Do roka jich bylo téměř 30 tisíc, a to i přes drakonická a často nezákonná proticovidová opatření, a přes sebechválu, že jsme v covidu nejlepší. Přitom platilo, že jsme byli nikoli best, ale worst.

Proč to připomínat? Tehdy byl předseda ANO znechucený, že je mu přičítána politická odpovědnost za skandální a objektivně doložitelný šlendrián, a dnes se jeho poslanecký tým pokouší zneužít tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Řádění duševně narušeného jedince zde stálo žiivot 14 lidí a zranění dalších 25. Předtím zavraždil i svého otce. Nakonec se pod policejním tlakem zastřelil sám. Podobný případ u nás dosud nebyl zaznamenán a upoutal pozornost i v zahraničí. Policejní zásah byl podrobně prověřován příslušnými bezpečnostními orgány.

Alena Schillerová odůvodnila žádost o zřízení vyšetřovací komise řadou údajně nezodpovězených otázek. „Bílá místa zůstávají. Chceme, aby se odpovědi našly, a aby se pojmenovalo, co se stalo, proč se to stalo a hlavně proč to tak dopadlo.“

Není bez zajímavosti, že se v této věci velmi snaží nedávno prodaná mediální divize Agrofertu, jejíž nezměněné redakce nadále zastávají stejné probabišovské postoje. Jako by to byla součást nějaké neveřejné obchodní doložky této transakce.

„Střelba na fakultě: Vysvětlujeme chyby policie v souvislostech,“ uvádí titulek Mladé fronty DNES citující vybrané pasáže s vlastní interpretací z exkluzívně získaných policejních dokumentů, aniž by přinesla jediný skutečně relevantní důkaz o selhání zásahové jednotky.

Mimořádná schůze proběhne, ale nedá se předpokládat, že by komise prošla přes koaliční většinu. Opozici jde jen o vytloukání politického kapitálu. I tak bude prostor pro seriál promluv generálů po bitvě, kteří nejlépe věděli, jak se měla zásahová jednotka v tehdejší bezprecedentní situaci zachovat.

Rozpory zůstávají

Názory obou táborů se nepřiblížily ani o milimetr. ANO trvá na tom, že policie špatně vyhodnotila situaci a mohla předejít větším ztrátám. Kritizuje, že se ministr vnitra Vít Rakušan a policejní prezident Martin Vondrášek policistů zastali, a vyzývá je k odstoupení. Ti k tomu nevidí důvod, ani kontroly neprokázaly větší pochybení.

Výhrady jsou podobně nefér jako vyčítat dnes vedení Univerzity Karlovy, že nechalo bez povšimnutí projít střelce do budovy s velkým kufrem napěchovaným zbraněmi a střelivem, kde se mohl nerušeně dvě hodiny připravovat na masakr, nebo že má fakulta zastaralý kamerový systém, který lze sledovat jen v reálném čase, nikoli zpětně.

Rakušan i Vondrášek se zastávají zásahové jednotky i dnes. „Jsem přesvědčen, že policisté postupovali správně a nedopustili se žádné chyby, která by měla vliv na následky. Těm následkům nešlo zabránit. Já naopak považuji zákrok pražských policistů za extrémně rychlý, kdy zabránili dalším následkům. Policisté pátrali po horké stopě a ta je vedla tam, kam je vedla. Jediným viníkem je pachatel,“ řekl policejní prezident.

Šlachtovo zviditelňování

Vrcholné chucpe předvedl bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta, který po teatrálním odchodu z policie vstoupil do politiky. Dnes se pokouší na tomto tématu zviditelnit. Tepe do vlastních řad, ačkoli i on by si měl nejprve zamést před vlastním prahem.

Šlachta vyčetl policii, že promarnila dvě hodiny času, během kterých měla pátrat po nebezpečném vrahovi a údajně tak nečinila. „GIBS řekla, že policie nepochybila, a závěry vyšetřování absolutně nezodpověděly zásadní otázky. Celé mi to připadá, že to chce Rakušan společně s Vondráškem rychle a tiše uklidit pod koberec. Na to já říkám odstupte,“ připojil se k hnutí ANO.

Šlachtův antimafiánský útvar je přitom podle otevřených zdrojů v podezření, že promarnil čtyři roky, kdy mohl zasáhnout proti organizovanému zločinu na severní Moravě, kde se ve velkém načerno vyráběl alkohol s miliardovými škodami. Nešlo jen o daňové úniky, ale skupina kolem Radka Březiny, o níž měla policie operativní poznatky, měla v sobě zákodované mafiánské praktiky ozbrojování, únosů, zastrašování a mučení.

Její činnost vyvrcholila aférou v září 2012, kdy začalo docházet k úmrtím po pančování alkoholu metanolem. Nakonec jí padlo za oběť 48 lidí a mnoho dalších bylo poškozeno na zdraví. Na rozkrytí této skupiny se nejvíce podílela ostravská a zlínská policie, a teprve později po masivní medializaci aféry zasahoval ÚOOZ.

Už tehdy bylo Šlachtovi vytýkáno, že měl v té době dostatečné množství indicií o páchání trestných činů, což odmítal s tím, že tento případ původně nespadal do jeho kompetence.

Nedostatečné úsilí speciálních složek

Ekonomický deník však zjistil, že už v roce 2008 přinášeli operativci ÚOOZ jasné informace, kdo stojí za lihovou mafií. „Kdyby velitelé Šlachtova útvaru tyto informace nepodcenili a řádně se jim věnovali, s velkou pravděpodobností by odhalili jak etanolovou, tak metanolovou větev organizované skupiny,“ píše deník.

Podobně mluví i předseda soudního senátu zlínského soudu Radomír Koudela, který tuto kauzu řešil v roce 2014. „My to bereme tak, že především speciální složky policie zde asi nevyvinuly dostatečné úsilí.“

Předseda Přísahy s vládními ambicemi dnes požaduje politickou odpovědnost kvůli dvěma hodinám, kdy mohla podle jeho mínění zasáhnout policie lépe a efektivněji. Jako šéf mocného protimafiánského útvaru však mohl touto optikou mnohem dříve vyhodnotit počínání mafie, jež má na krku desítky zemřelých.

Ať hodí kamenem, kdo je bez viny, ale vykládejte to brutálním populistům.