Karel Steigerwald: Mrtvé duše? Jsou bezcenné. K čemu je potřebujete?

Není u nás zvyk chválit vládu, přináší to hanbu. Vláda se prostě nechválí. Tyto poučky nejsou závislé na tom, co vláda dělá či nedělá. Patrně je to zvyk z hlubin starého Rakouska. Jeho hanobení bylo stavebním materiálem budování naší samostatnosti. Hledat ostatky padlých má hluboký význam. Jaký? Pro pozůstalé je to určitá satisfakce, že jejich předkové budou mít právo na vlastní hrob. A tomu se lidé diví. Nejvíc statkářka v Gogolově románu. Mrtvé duše? K čemu jsou? Je z nich menší užitek než z hadru na podlahu. Americké orgány dodnes hledají ve Vietnamu ostatky amerických letců. Pro vládu USA mají cenu pro ruskou statkářku nepochopitelnou, cenu cti. Statkářka naléhá: K čemu ty mrtvé duše potřebujete? Co s nimi budete dělat?

V Česku je hrob padlého Američana, jmenoval se Lawrence L. Ordway. Zemřel 11. května 1945 v Nemocnici Na Bulovce a poté byly jeho ostatky uloženy do šachtového hrobu č. 1 na Ďáblickém hřbitově. V roce 1947 byla provedena identifikace ostatků za účasti zástupců Army Graves Registration Service. Americká žádost o vyzvednutí byla v roce 1953 zamítnuta. Další žádost po roce 1989 byla sice před schválením, ale nebyla už známa přesná poloha šachtového hrobu č. 1. Hledat ostatky padlých i po mnoha letech znamená pro stát zvýšení jeho vlastní sebeúcty. Chceme vás najít a pochovat doma. Tím, že jste padli, nepřestali jste existovat. Máte svůj hrob, ve vlastní republice, která tolik usiluje, abyste ho měli. Stát, který tohle nedělá, je hanebný. Válka je svatá, lidi jsou nic, říká. Náš stát konečně řekl: Válka je zlo, každý člověk je všechno. Asi je to jen maličká kapka v pokusech náš stát změnit. Jsou jiné, další, malé i větší. Je nutné si jich povšimnout, abychom v záplavě špíny a lži nezapomněli, že jsme.