Pomoc ano, ale opatrně. Jak vidí podporu Ukrajiny evropské krajně pravicové strany?
Evropa v poslední době zažívá nárůst popularity krajní pravice. Je to jeden z efektů války na Ukrajině? A může to do budoucna zkomplikovat pomoc napadené zemi?
Na úvod jedna fikce. Leden 2025. V USA nastupuje do prezidentského křesla Donald Trump a plní svůj slib, že zastaví pomoc napadené Ukrajině. S Vladimirem Putinem pak začíná jednat o mírové variantě zmrazení konfliktu na současných frontových liniích. Současně je ochoten dát záruky, že Ukrajina nevstoupí do NATO, stane se neutrální zemí a uskuteční se tam nové volby.
Ukrajina s tímto řešením nesouhlasí, považuje to za porážku a nehodlá na něco takového přistoupit. Trump však dává jasně najevo, že Kyjev nedostane od USA ani cent, dokud se nezačne na mírových jednáních aktivně podílet a odsouhlasí definitivní ztrátu již okupovaných území.
Ukrajina se obrací se žádostí o pomoc k Evropě. Trump mávne rukou a řekne: „Od teď je to vaše věc.“ Přichází na řadu plán, který už mají evropští politici připravený. Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová apelují na členské státy, že podporu Ukrajině je třeba od nynějška zvýšit dvojnásobně, aby se nahradil americký výpadek.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
