Viliam Buchert: Bidenova katastrofa. U kandidatury ho držela nenávist demokratů i médií k Trumpovi
Americké prezidentské volby balancují na hraně chaosu. Prezident Joe Biden se vzdal v neděli kandidatury na hlavu státu. Byl k tomu dotlačen svými spolustraníky a také vysokým věkem. Je to něco nebývalého. Otázkou ale je, proč to „poznání“ trvalo často indisponovanému Bidenovi tak dlouho. Přispěla k tomu jeho nesoudná rodina, tragická politika Demokratické strany i názory mnoha významných amerických médií, které vše postavily především na nenávisti k republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi. Tomu ovšem teď vše hraje do karet.
Americká veřejnost měla o problémech prezidenta Joe Bidena jasno dávno. Dvě třetiny obyvatel poukazovaly na to, že je na převzetí dalšího mandátu příliš starý, navíc už nějakou dobu vykazoval známky občasné mentální a fyzické slabosti. Jenže jak jeho Demokratická strana, tak jeho blízké okolí i mnohá americká média si vysnily, že právě Biden je tím pravým člověkem, který porazí egomaniaka Donalda Trumpa. Spřádaly se k tomu nejrůznější strategie a taktiky. Zapomnělo se ale na lidský faktor. Z Bidena se stala loutka, kterou vláčela směrem k listopadovým volbám stranická mašinerie. Trvalo to až do 28. června, kdy prezident neobstál v televizní debatě s republikánským konkurentem. Je to v USA poprvé od Lyndona Johnsona v roce 1968, že se úřadující americký prezident vzdal kampaně za své znovuzvolení. Johnson tehdy nedokázal překonat hlubokou nepopularitu války ve Vietnamu, která přitom nemohla zásadně ovlivnit americké národní zájmy. Ale traumatizovala americkou veřejnost i voliče.
Určitým traumatem je i to, jak teď postupovala Demokratická strana při výběru svého kandidáta. Neřešily se jeho fyzické a psychické schopnosti, ale konstrukt, že je povolán k tomu, aby porazil Trumpa. A zdá se, že demokraté se z této chyby vůbec nepoučili. Biden totiž podpořil kandidaturu viceprezidentky Kamaly Harrisové, která není nijak populární a nevykonala za čtyři roky v úřadě nic podstatného. Hra na to, že je žena a že je na levé straně politického spektra (Biden byl typický centrista) nemusí vyjít. Ostatně s tím genderem to už nevyšlo v případě Hillary Clintonové. Biden přesto na sociální síti napsal: „Dnes chci Kamale nabídnout svou plnou podporu, aby se letos stala kandidátkou naší strany. Demokraté – je čas spojit se a porazit Trumpa. Pojďme do toho.“
Těžko ovšem rozumět politice, kdy si někdo za velmi slabého kandidáta vybere stejně slabého, a navíc hodně nezajímavého. Vneslo to do amerických voleb pro příští týdny ještě větší nepředvídatelnost. Jako kdyby jí nebylo málo.
Měsíc na výběr
Sjezd Demokratické strany se koná v Chicagu od pondělí 19. srpna do čtvrtka 22. srpna. Strana má tedy zhruba měsíc na výběr nového kandidáta. Mezitím musí předělat reklamu, týmy a zaměřit se na získávání financí. To má Trump dávno vyřešeno. Navíc si po atentátu, který byl na něj spáchán, hraje na mučedníka. Vyhlídka, že se vrátí do Bílého domu, pořád zesiluje. Bidenovo odstoupení to jen potvrzuje.
Trapnou roli v celé frašce sehrála i mnohá americká média, která až nesmyslným způsobem podporovala indisponovaného Bidena. V posledních týdnech ale otočila a zradila ho. Co se ale za poslední rok změnilo? Nic. Biden se choval stejně. Ale mnohým už došlo, že současný prezident toho někdejšího podle všeho neporazí. Proč tak pozdě?
Joe Biden 20. ledna 2021 ve svém inauguračním projevu slíbil, že zahojí rány Ameriky a že národ se za jeho vedení posune dál od rozdělení, které přineslo Trumpovo prezidenství. Stal se přesný opak. A Biden svým odstoupením z kandidatury chaos a nesnáze Spojených států korunoval.
