výměna osvobodila disidenty a povzbudila ruské agenty

výměna osvobodila disidenty a povzbudila ruské agenty Zdroj: koláž reflex.cz

Vladimir Putin vítá ruské špiony po návratu ze zajetí.
Vladimir Putin vítá ruské špiony po návratu ze zajetí.
Vladimir Putin vítá ruské špiony po návratu ze zajetí.
Výměna vězňů: Evan Gershkovich (1. 8. 2024).
Evan Gershkovich před soudem v Jekatěrinburgu (19. 7. 2024).
19 Fotogalerie

„Vítejte v Moskvě, hrdinové!“ výměna osvobodila disidenty a povzbudila ruské agenty

Tomáš Vlach

O výměně vězňů mezi Ruskem a Západem se vyjednávalo víc než rok a nakonec přinesla svobodu těm, kteří to nejvíc potřebovali. Na druhou stranu je ale také motivací pro ruské špiony a záškodníky – dává jim pocit, že si mohou dovolit cokoliv a jejich milovaná vlast je z toho nakonec vyseká.

Ruský prezident Vladimir Putin nezapřel při příletu propuštěných ruských agentů svůj původ. Bývalý důstojník KGB objal profesionálního vraha Vadima Krasikova, který po pěti letech věznění za vraždu někdejšího čečenského polního velitele unikl doživotnímu trestu. Krasikov byl podle CBS News nejcennějším „materiálem“ – stál Rusko 12 jeho politických vězňů a navrch Rico Kriegera, odsouzeného v Bělorusku k trestu smrti za údajný terorismus.

Kromě esa Krasikova, který má dle dostupných informací na svědomí víc zabijáckých akcí v Rusku i jinde, tu ale byli třeba i manželé Arťom Dulcev a Anna Dulcevová. Ti žili společně se svými dětmi ve slovinské Lublani a jako rezidenti ruské rozvědky SVR jezdili dávat úkoly agentům v dalších zemích. A v desítce propuštěných byli i další, méně známí agenti či hackeři.

„Chci vám poděkovat za věrnost přísaze a svým povinnostem k vlasti, která na vás nezapomněla ani na minutu,“ prohlásil Putin u červeného koberce s čestnou stráží na letišti Vnukovo směrem k těm, kteří „měli nějaký vztah k vojenské službě“, rozuměj úkolům rozvědky. Fakticky ale všichni vyměnění důstojníci a agenti ve svém oboru skončili, jsou dekonspirování a čeká je rozvědčický důchod, zpestřený možná nějakým tím metálem a šancí napsat knihu.

Z opačné strany mělo vítání propuštěných autentičtější ráz, protože nešlo o faktický návrat zajatců jako v ruském případě, ale o moment, kdy se lidé vesměs bojující za pravdu dostali na svobodu.

Chyceni v pasti

Nejvýznamnějším vězněm mířícím na Západ je bezesporu dopisovatel amerického deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich obviněný loni na jaře ze špionáže poté, co ho tajná služba FSB zadržela v restauraci v Jekatěrinburgu. Měl „na pokyn americké CIA shromažďovat tajné informace o zbrojovce Uralvagonzavod“, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku.

Je vysoce pravděpodobné, že novinář, který je potomkem sovětských Židů žijících v USA od 70. let, žádným špionem nebyl a proces je účelovou záležitostí s cílem získat silné „eso“ na výměnu za Rusy zadržované na Západě. Minulý měsíc dostal 16 let vězení.

Další z vyměněných, bývalý voják námořní pěchoty Paul Whelan byl zatčen v moskevském hotelu v prosinci 2018, údajně při přebírání špionážních materiálů. Američan se ale podle obhajoby domníval, že disk USB, který přebíral v hotelovém pokoji, obsahuje snímky z dovolené v Rusku. Šlo podle něj o nachystanou past. Rovněž dostal 16 let za špionáž.

Do pasti se chytil i Rico Krieger odsouzený v Bělorusku k trestu smrti za údajný teroristický útok, při němž nevznikla žádná větší škoda a nikomu se nic nestalo. Případ se vyvíjel dramaticky a vypadalo to, že Kriegra skutečně mohou popravit. V propagandistickém filmu Krieger zoufale prosil Lukašenka o milost, ten mu ji nakonec v úterý udělil a vzápětí Krieger putoval k letadlu směřujícímu do Ankary. Běloruská opozice se domnívá, že celý jeho případ, kdy prováděl v zemi špionáž ve prospěch Ukrajiny a měl i vyhodit do vzduchu koleje na nádraží, byl od počátku operací Lukašenkových a ruských tajných služeb.

Alsu Kurmaševovou, rusko-americkou novinářku žijící v Česku, poslal minulý měsíc ruský soud na 6,5 roku do vězení. Uznal ji vinnou z šíření lživých informací o ruské armádě. Na svobodu se dostalo i několik ruských disidentů, asi nejvyšší trest měl z nich Vladimir Kara-Murza, bývalý koordinátor hnutí Otevřené Rusko, jehož loni v dubnu poslal soud na 25 let do vězení, shledal ho vinným mimo jiné z vlastizrady. Oleg Orlov z hnutí Memorial si odpykával „jen“ dva a půl roku, trest byl však stejně nesmyslný jako ty u ostatních politických vězňů.

Původně chtěly Spojené státy do výměny zahrnout i vězněného vůdce ruské opozice Alexeje Navalného. Ten ale za dosud nevyjasněných okolností zemřel a celý proces to úplně pohřbilo. Muselo se začínat prakticky znova, a i proto přichází výměna až teď.

Vás si najdeme, své zachráníme

Propuštění byli převezeni letadlem do Kolína nad Rýnem a budou s nimi pravděpodobně nějaký čas pracovat lékaři, psychologové a samozřejmě také tajné služby, jimž musí podat detailní hlášení, co a kde se dělo. Zůstává tu ale řada otázek týkajících se například toho, co bude s ostatními zadržovanými a kdo vlastně výměnou víc získal a ztratil.

Podle organizace OVD Info, která monitoruje excesy policejních složek, se podařilo z ruských kriminálů dostat 15 lidí (nepočítaje Kriegera vězněného v Bělorusku), zůstává jich tam 1289. Možná ale i o dost víc, protože OVD Info mohly uniknout některé případy například šíření falešných informací o ruské armádě, jak zní častý paragraf pro odpůrce války.

Kontroverzní je pak propuštění ruských špionů či vrahů pracujících pro tajné služby. Podle analytika Andreje Soldatova, který se věnuje aspektům ruských zpravodajských aktivit, může být souvislost i s tím, že v den výměny Rusové rozbombardovali dronem v Kyjevě dům ruského exilového činitele Ilji Ponomarjova. Levicový politik tu žije od roku 2016 a aktivně vyzývá k obraně Ukrajiny. Útok přežil se šrámy na celém těle, ale bez vážnějšího zranění.

„Je to vzkaz lidem, kteří vystupují proti ruskému režimu, a navíc podporují ozbrojený boj proti němu – buďte si jistí, my si vás najdeme,“ řekl Soldatov portálu Meduza. Varoval přitom, že s jídlem roste chuť a Rusové mohou posílat další odhodlané rozvědčíky a diverzanty s vědomím, že je nanejvýš za pár let za někoho vymění. A taky intenzivněji zatýkat a získávat rukojmí na další výměnu.