Toto není Divoký kačer. Putin nabízí pomoc západním emigrantům do Ruska, kteří věří jeho hodnotám
Není to produkt okurkové sezóny, ale vážně míněná věc. V době, kdy Rusko čelí nejmasovějšímu exodu občanů od svého vzniku, chce Vladimír Putin zjednodušit pomoc cizincům, kteří se rozhodnou vystěhovat do jeho impéria. Našli by se i u nás. Zvednou hozenou rukavici?
Divoký kačer je pravidelná rubrika Reflexu postavená na fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Putinem podepsaný dekret je však skutečností včetně jeho bizarní rétoriky.
„Humanitární pomoc“
Ruská federace podle dekretu poskytne pomoc s přesídlením cizincům, kteří souzní s „tradičními ruskými duchovními a morálními hodnotami“, a naopak odmítají „neoliberální“ postoje vlastních zemí.
Putinův výnos umožňuje udělit cizincům povolení k dočasnému pobytu bez dokladu potvrzujícího znalost ruštiny, historie nebo základů ruské legislativy. Má to být v rámci „humanitární pomoci“. Budou moct do Ruska přesídlit mimo stanovené migrační kvóty.
Ruské ministerstvo zahraničí bude od září vydávat tříměsíční víza pro osoby, které o ně budou žádat z morálních důvodů. To je výhodnější odrazový můstek pro další kroky k trvalému usídlení v Ruské federaci, i když se dá očekávat, že tito fanoušci budou pod drobnohledem tajných služeb, což dekret jistě nezmiňuje.
Seznam zemí, jejichž občanů se bude „humanitární pomoc“ týkat, vypracuje ruská vláda. Nepochybně mezi nimi nebude chybět Česká republika, zařazená do výčtu nepřátelských zemí. Navíc do Kremlu jistě doléhá nářek místních putinovců o děsivé totalitě a cenzuře, kde jsou přívrženci válečného zločince Putina označováni za „svině“.
Putin odmítá neoliberální postoje, ale jaké morální hodnoty nabízí sám? Diktaturu likvidující opozici, zavírání za kritiku „speciální operace“ až na patnáct let do pracovních táborů na Sibiři, vojenskou agresi, zmanipulované volby a temný výhled ekonomiky, kde třetinu výdajů pohltí náklady na válku.
Největší exodus od rozpadu SSSR
Zatímco praktický dopad Putinova dekretu bude jen mizivý, Rusko se potýká s opačným trendem, masivním vystěhovalectvím. Chybějí mu pracovní síly, a to zejména vysoce kvalifikované.
Od rozpadu Sovětského svazu jen v letech 1991–2015 emigrovalo z Ruska odhadem 4 až 5 milionů lidí. V letech 2014 až 2015 jich po anexi Krymu odešlo 660 tisíc, což byla do té doby největší emigrační vlna v historii Ruské federace. Jen v zemích EU žádalo každý rok politickou ochranu 20 tisíc ruských občanů.
Situace se dramaticky změnila po invazi na Ukrajinu v únoru 2022, ať už kvůli obavám z mobilizace nebo ze zhoršující se ekonomické situace. Od té doby opustil zemi zhruba milion lidí, na což loni reagovaly ruské úřady zpřísněním postihů kvůli vyhýbání se vojenské službě.
Co má tento krok znamenat v době, kdy si Rusko zatím neví rady s průnikem ukrajinské armády na vlastní území v Kurské oblasti? Je to jen další propagandistický tah Kremlu, který má veřejnosti ukázat, že „dekadentní“ Západ upadá, zatímco Rusko vzkvétá. To jsme ale už slyšeli ve Fučíkově agitce V zemi, kde zítra již znamená včera.
Touha emigrovat do Ruska
Putinův dekret nespadl z nebe. Už před rokem hlásil prokremelský deník Komsomolskaja pravda, že tisíce Evropanů i Američanů údajně touží emigrovat do Ruska. Kvůli získání „vytouženého pasu občana Ruské federace však zažívají migrační peklo“. V Rusku prý panuje příliš velká byrokratická hráz, která brání tomu, aby do země proudilo více migrantů ze Západu.
Nyní Putin tuto „byrokratickou hráz“ povolil. Jaká je ale realita? Nelze tvrdit, že do Ruské federace nikdo ze západních zemí neemigruje. Jsou mezi nimi lidé, kteří neprošli komunistickou diktaturou pod dohledem Moskvy nebo desítky let trvající okupací a Putinovi skutečně věří. Nebo se aspoň tak tváří. Budou jich desítky, možná stovky.
Mezi nejznámější patří bývalá rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová ze Svobodné strany Rakouska, současného partnera Andreje Babiše ve frakci Patrioti pro Evropu, jež se proslavila v roce 2018 tancem s Putinem na své svatbě.
Dalším známým emigrantem je bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden. Ve své původní vlasti je považovaný za vlastizrádce, jelikož zveřejnil ukradené utajované dokumenty a hrozí mu až dvacet let vězení. U Putina však našel pochopení. Udělil mu politický azyl a později i ruské státní občanství.
Putin svého času okouzlil i některé celebrity v čele s hercem Gérardem Depardieuem, který v roce 2013 přijal ruské občanství. Po invazi však otočil, odsoudil ji a nebyl sám. Ze známějších postav ruskému vůdci zůstal jen herec béčkových akčních filmů Steven Seagal, který podpořil anexi Krymu a označil Putina za svého přítele a bratra. Nyní obviňuje z vyprovokování války na Ukrajině Západ.
Co na to místní putinovci?
Putinova výzva je šitá na míru místní páté koloně, která pomáhá Moskvě přitápět pod kotel nespokojenosti se stavem západní společnosti, ačkoli má k dokonalosti daleko a někdy si sama vytváří zbytečné problémy nahrávající radikálním populistům.
Vyslyší Putinovu výzvu Kateřina Konečná, jejíž kryptokomunistický projekt Stačilo! považují ruští politologové spolu s SPD a Trikolorou za „otevřeně loajální síly k Rusku“? „Putinovi nejen můžeme, ale musíme věřit,“ nabádala před eurovolbami šéfka KSČM, podle níž ruský vůdce jen brání svou zemi před ohrožením.
V komunistických řadách jsou stále fanoušci ruské okupace. Bývalý příslušník Pohotovostního pluku Zdeněk Ondráček jako poslanec nelegálně vycestoval oslavit páté výročí vyhlášení samozvané Doněcké lidové republiky na východní Ukrajině, kde byl přivítán s oficiálními poctami jako představitel České republiky.
Za zájmy Moskvy otevřeně kopou nejen poslanci SPD v čele s Tomiem Okamurou a „nočním vlkem“ Jaroslavem Foldynou, ale i proruští aktivisté v čele s organizátorem protivládních demonstrací Ladislavem Vrabelem. Jeho hvězda sice pohasla, ale nelze zapomenout, že oslavil připojení Doněcka a Luhanska k Rusku a omluvil se Putinovi za vojenské dodávky na Ukrajinu.
Věrným spojencem Ruska zůstává bývalý poslanec a senátor Jiří Vyvadil, který po invazi založil hnutí Přátelé Putina v ČR. Plynule navázal na své předchozí působení, když společně s Foldynou napsali po anexi Krymu dopis ruskému velvyslanci, v němž odsoudili „státní převrat“ na Ukrajině.
Podobných sympatizantů mezi politiky, weby šířícími ruskou propagandu a trolly na sociálních sítích, nadávajících spolu s Putinem na rozvrat „zkaženého“ Západu, je u nás mnohem víc. Nikoho z nich (až na několik patologických výjimek) však nenapadne, aby se vystěhoval do země „zaslíbené“, kde včera znamená zítra.
