Martin Bartkovský: Jak se s povodněmi vyvalila záplava hlupáků
Česko čelí jedné z nejhorších povodní ve svých dějinách. Katastrofa, která se na našem území odehrává, připomíná jak rok 1997, tak 2002. Na řadě míst dokonce teče mnohem více vody, než tomu bylo v oněch tragických letech. A i přesto se celá věc zvládá v klidu. Nebo aspoň zdánlivě. Bylo úlevné sledovat, jak vědci, politici i záchranáři aktivovali naučené vzorce krizového řízení, odložili ega stranou a snažili se co možná nejvíc zamezit škodám a ztrátám na životech. A i když tento editorial píšu uprostřed stále rozbouřené povodňové situace, vypadá to, že se to zvládlo. Ano, jsou už hlášeni první mrtví a k zemi jdou desítky domů. Kdyby se ale tato katastrofa odehrála na přelomu devadesátých a nultých let, bylo by to mnohem, mnohem horší.
Česko se poučilo, vědci obstáli. Divoká voda ale vyplavila i něco jiného než jen bahno, suť a kmeny stromů. Přinesla přílivovou vlnu dezinformací a dezinformátoři na ní byli schopni surfovat i v době, kdy v Jeseníku evakuovali lidi vrtulníkem ze střech pobořených domů. Řadě lidí také dokázala podemlít mozek tak, že byli schopni se sami dobrovolně vystavovat nebezpečí. Jsou to totiž první povodně v době sociálních sítí i v době, kdy má každý z nás kameru v kapse. Množství hlupáků, kteří se v rozbouřených vodách chtěli předvést, narostlo exponenciálně. Ale pojďme na to po pořádku.
Je čtvrtek 12. září a meteorologové spolu s hydrology představují modely, které věští opravdu nepěknou situaci na Moravě, ve Slezsku, v jižních a severních Čechách. Vláda aktivovala systémy krizového řízení, sešla se povodňová komise a krizový štáb. Média začala o datech informovat a varovat lidi. A vtom přišla první vlna hlupáků, kteří se rozhodli na povodně zkrátka nevěřit. Roztleskávali ji staří známí. Ti, kdo nejprve zpochybňovali existenci covidu a později brojili proti pomoci Ukrajině. K tomu se přidali šiřitelé konspiračních teorií, soukromí vyšetřovatelé střelby na filozofické fakultě, letití klimaskeptici a pak i chroničtí kontrariáni z řad politiků a novinářů, kteří prostě musí pokaždé napsat opačný názor, jen aby se odlišovali od mainstreamu.
Jen pár příkladů. Herní vývojář Dan Vávra se fotkou Vltavy vysmíval tisíciletému mokru. Zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) zas napsal, že si na špatném počasí nebude dělat kampaň, a následně se na dva dny odmlčel. Andrea Navrátilová (asistentka senátorky Hamplové) vyčetla vládě, že nás varuje před „velkou vodou“, ale zatáhne nás do války. Poslanec SPD Kobza se rozčiloval, proč jsme dali Ukrajině mostní tanky, že by se teď hodily, i když jsme Ukrajině žádné mostní tanky nedali a v době probíhajících záplav by se opravdu nehodily. Králem všech hlupáků se ale stal Jan Skalický, bývalý náměstek děčínského primátora za ANO, dnes kandidát do Senátu za komunistickou iniciativu Stačilo! Kateřiny Konečné. V době, kdy povodeň už zaplavovala Jeseník či Krnov, ukazoval prstem na zdymadlo v Ústí nad Labem a ptal se, kde je ta velká voda.
I pod jejich dojmem pak lidé v Krnově, Troubkách, Opavě, Ostravě či Jeseníku odmítali evakuaci. Když se podíváte do debatních skupin těchto obcí na Facebooku, pochybovači se to tam jen hemží. Celá řada lidí papouškovala názory těchto mentálních velikánů, které na sociálních sítích sledují. Mělo to jasnou sestupnou tendenci. Nevěřili na virus, který nebyl vidět. Pak nevěřili na válku, která nebyla slyšet. A nevěřili ani na povodně a brali je jako „strašení vlády pětidemolice“. Než jim voda během hodiny zaplavila nejen sklep, ale často i první patro. Neumím si představit frustraci záchranářů, hasičů a policistů, kteří desítky minut přemlouvají lidi, aby opravdu odešli, přitom by už mohli zasahovat někde jinde. A pak tytéž lidi zachraňují s nasazením vlastního života na raftu v rozbouřené vodě nebo na vrtkavém laně z helikoptéry, která létá v naprosto nevyhovujících podmínkách.
Dopadlo to jako vždycky. Zatímco všichni lidé, kteří byli nakonec nasazeni přímo do akce, tedy policisté, záchranáři, hasiči a vojáci, potvrdili status hrdinů, hrdinové od klávesnic své odvážné statusy z pátku raději mazali a pokusili se celou situací promlčet. Jen pár zarytých si za nimi stojí dosud. A pár lumenů přišlo i v době, kdy začala voda opadat. Třeba exposlankyně za ANO Melková, která kritizovala nedostatečné nasazení armády, zatímco na Moravě létalo šest jejích vrtulníků, pracovali ženisté a jel tam humanitární konvoj. Nebo kandidát na pražského primátora za ANO Ondřej Prokop, který dal na sítě rok starou fotografii, kde si v reflexní bundě třese rukou s primátorem Svobodou, ale stejné fotografie následně kritizoval u vládních politiků.
Osobně mám tyto hlupáky, kteří se rozhodli zpochybňovat vědce i reálně probíhající povodně, na stejné úrovni s lidmi, kteří vyrazili do rozbouřených vod plavat, pádlovat na paddleboardu, surfovat na windsurfu nebo trénovat na skifu. Jenže zatímco chování těch druhých se potrestá pokutou, která může být až sto tisíc, chování těch prvních projde bez trestu. Právo na hloupost nám totiž nikdo nesmí brát a já nevolám po tom, aby jim je také někdo bral. Jen by bylo dobré, aby si ti lidé uvědomili, že svým přístupem a vyjadřováním ohrozili spousty lidských životů. Ale protože si to neuvědomí, využívám práva nazývat je hlupáky, i když bych raději sáhl k mnohem ostřejšímu slovníku.
Text vyšel také jako editorial nového Reflexu, který si můžete zakoupit v našem Ikiosku >>>
