Do blížících se krajských a senátních voleb zasáhnou „historické“ povodně. Může voda změnit charakter voleb?
Poslední tři dny nejsou o ničem jiném než o nekončícím dešti následné velké vodě, která někde dosahuje až historických rozměrů. I přes katastrofu a nesčetné neštěstí, které voda napáchala, se tento víkend odehrají volby do krajských zastupitelstev a senátu. Dá se říct, že se povodně stanou součástí „předvolební atmosféry“ a pravděpodobně mohou ovlivnit rozhodování voličů ve volebních místnostech příští týden. To ještě maximalizuje skutečnost, že jde o volby krajské, kde hejtman „zodpovídá“ za celé území kraje a působí jako určitý mezistupeň mezi vládním centrem a obecní samosprávou.
Jsem si vědom, že povodně přinesou obrovské škody, a to bohužel nepůjde o škody jen majetkové. I přesto považuji za významné rozvést, jaké mohou mít budoucí dny vliv na blížící se volby.
Voliči se dostali do relativně „unikátní“ pozice, kdy mohou sledovat schopnost krizového managementu svých hejtmanů v bezprostřední době před volbami. Zcela evidentně budou tuto událost – více než cokoliv, co se za poslední 4 roky v českých krajích událo – reflektovat při volbě příští víkend. I samotní hejtmani jsou v zajímavé pozici, kdy mohou ukázat, že jsou na správném místě a dokážou občany provést těžkou dobou. Nicméně nemají proti vodnímu živlu mnoho účinných „zbraní“.
Dle současných vyjádření nejen hydrometeorologů, ale i hasičů a dalších odborníků jsou majetkové škody nevyhnutelné – s tím už bohužel musíme počítat. Hejtmani však mají možnost ukázat voličům alespoň schopnost zachovat chladnou hlavu a elementární kompetenci. Dá se očekávat, pokud se toto projeví, že získají určité (krátkodobé) sympatie voličů. V tomto případě můžeme dokonce čerpat z minulosti, a to třeba z povodní z roku 2002. Tehdejší premiér Vladimír Špidla zaznamenal nárůst důvěry u veřejnosti o 7 procentních bodů, důvěřovalo mu pak v září 56 % obyvatel. Podobně se zvedla důvěra občanů v krajská zastupitelstva, taky o 7 procentních bodů. Nebo v rámci první covidové vlny zaznamenal Jan Hamáček zvýšení důvěryhodnosti o 14 procentních bodů.
Na druhou stranu lze krizové situace zvládnout i špatně, například když hejtman bude mluvit k veřejnosti nesrozumitelně, ne-li arogantně až rezignovaně. V ten moment se zcela jistě voliči od takového kandidáta odvrátí. Třeba v rámci první covidové vlny byl pro občany nedůvěryhodný Andrej Babiš, jemuž se důvěra u občanů snížila o 4 procentní body. S dalšími covidovými vlnami, kdy vláda a sám její předseda jednali ještě více chaoticky a nekompetentně, se jejich důvěra u občanů ještě více snížila: až Babišovi důvěřovalo jen 26 % občanů a celé vládě jen 28 % občanů. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že chaotické krizové řízení stálo Andreje Babiše premiérské křeslo.
Mimo výkon současných hejtmanů je otazníkem samotné jednání opozičních kandidátů: sami budeme svědci toho, do jaké míry se neočekávaná a nezaviněná krize stane politickým tématem. Logicky, jestliže současný hejtman v krizovém řízení selže, tak to krajskou opozici posílí. Politická kritika opozice může být ale dvojsečná: na jednu stranu může kritizovat současné vedení za jednotlivé chyby, které bezesporu vzniknou; na druhou stranu tuto až lacinou kritiku může volič negativně vyhodnotit s tím, že je nezodpovědná.
Nicméně již ve čtvrteční (!) předvolební debatě kandidátů v Jihomoravském kraji jsme mohli vidět kritiku krajské vlády ze strany opozice. Třeba Petr Vokřál, kandidát Přísahy, vyčítal hejtmanovi, že informuje o aktuálním dění prostřednictvím svých sociálních sítí. V době, kdy je kruciální, aby všichni občané věděli aktuální a preventivní informace, je minimálně podivuhodné požadovat komunikaci jen prostřednictvím oficiálních účtů.
Samozřejmě vše definitivně uvidíme až příští víkend. Do té doby doufám, že vzniklé škody budou co nejmenší. Věřím, že se našim záchranným službám spolu s dobrovolníky podaří zabránit nejhoršímu!
