Vláda dnes probere i těžbu dřeva

Vláda dnes probere i těžbu dřeva Zdroj: Blesk:Dana Kolářová CNC

Petr Havel: ČR by měla zvýšit přidanou hodnotu při zpracování dřeva. Může to přinést i levnější bydlení

PETR HAVEL

Možná největší povodně v novodobé historii ČR, které zničily majetek občanů, obcí i státu v řádu mnoha desítek miliard korun, postihly samozřejmě také naše lesy. I když celkové škody stále ještě vyčíslené nejsou, na mnoha lokalitách jsou značné, což mimo jiné generuje otázku, jak naložit s náhlým přebytkem dřevní hmoty. Jen v Krkonošském národním parku přitom škody na lesních porostech představují zhruba třetinu plánované roční těžby dřeva, a to jde o národní park a území, které k těm nejpostiženějším přece jen nepatřilo.

Obdobně jako v zemědělství, trpí zpracování dřeva v ČR dlouhodobě stejným, a možná ještě větším problémem – totiž vytvářením nízké přidané hodnoty k původní surovině. Výsledkem je, že se buď značná část jen minimálně zpracovaného dřeva z ČR vyváží, případně se využívá jako zdroj energie, kdy – lidově řečeno – vyletí část vytěženého dřeva komínem. Tím se ovšem ztrácí potenciál lesů a dřeva jako takového při ukládání uhlíku, což ale je, a ještě více bude, parametr ovlivňující celkovou uhlíkovou stopu naší země. Důležité přitom je, že uhlík zůstává vázán i ve výrobcích ze dřeva, a aby byla uhlíková bilance neutrální, mělo by jít o výrobky s dobou trvanlivosti alespoň 50 a více let.

I když je zřejmé, že množství při povodních padlých, vyvrácených a nuceně vytěžených stromů bude využito (bohužel) právě k energetickým účelům jako biomasa, minimálně u části z nich by bylo možné vyšší přidanou hodnotu vytvářet. Napomoci tomu by mohla nedávno přijatá „Surovinová politika pro dřevo“. Její součástí je také analýza, podle níž se má v ČR ročně těžit maximálně 15 milionů kubíků, roční přírůstek dřeva v naší zemi je ale statisticky 20 milionů kubíků. Materiálu na lepší zhodnocení dřeva tedy je a bude dost.

Jedním z cílů Surovinové politiky pro dřevo je mimo jiné zvýšit podíl dřevostaveb v ČR do roku 2035 na 25 procent. V současné době je to přitom zhruba 14 procent, například v sousedním Rakousku je to ale 33 procent. I proto se počítá s úpravou stavebních norem, které umožní jednodušším způsobem stavět dřevostavby do výšky 22,5 metru. Právě ve dřevostavbách může být uhlík uložen i 100 a více let, vlastně po celou dobu existence příslušné stavby. Kromě toho jsou takové stavby energeticky pětkrát méně náročné a lze je oproti těm zděným mnohem rychleji postavit. To by se aktuálně opravdu hodilo, nabídka bytů nedokáže dlouhodobě uspokojit poptávku, a také proto ceny bydlení stále rostou.

Bohužel, řada lidí stále podceňuje izolační potenciál dřeva a domnívá se, že ve dřevěných stavbách „je zima“. Ještě větší část veřejnosti je přesvědčena, že dřevěné stavby velmi snadno shoří, skutečnost je ale jiná. Jak již dříve uvedl lesnický expert Aleš Erber, dřevo má naopak vysokou požární odolnost, jelikož odhořívá pomalu, a to tempem 0,08 centimetru za minutu, a v hloubce 1,5 milimetru pak dochází k samouhašení.

Škody na lesních porostech způsobené letošními povodněmi (a v minulých letech kůrovcovou kalamitou) by tak bylo možné alespoň částečně kompenzovat cíleným využitím tuzemského dřeva ve dřevozpracujícím a stavebním průmyslu. Materiál i politická vůle je k dispozici, situace na stavebním trhu tomu nahrává, a část občanů naší země by mohla mít rychlejší a levnější bydlení. Stačí jen začít.

Autor je agrární analytik