Odvolání Bartoše Piráty urazilo, ale vládu rozkolísali sami a přehnali hysterickou reakci
Premiér Petr Fiala odvolal ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše a vyzval Piráty, aby navrhli jeho náhradu. Z jedné strany je kritizován, že to měl udělat už dřív, jiní si myslí, že měl ještě pár dní počkat. Málo se ale řeší, co tomu předcházelo a co by mohlo následovat.
Sociální sítě jsou plné emotivních vyjádření o formě, jakou skončil předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. V souznění s Piráty šíří oponenti tohoto kroku nesouhlas, že odvolání mělo být procesně provedeno jinak a po diskusi s dotčenou stranou. Premiér se hájí, že nejde o blesk z čistého nebe a problémy kolem digitalizace stavebního řízení řešil s ministrem opakovaně, což platí pro celou vládu.
Problémy s digitalizací
Polemika o „uměleckém dojmu“ je sice možná, ale na věcné podstatě to nic nemění. Ivan Bartoš má ve své gesci digitalizaci státu, která v jiných resortech pokročila, ale její vlajková loď, jež má urychlit v porovnání s jinými zeměmi tragicky dlouhé stavební řízení, zatím dosahuje téměř tři měsíce po spuštění pravého opaku.
Ministr dopravy Vladimír Kremlík pohořel na nezvládnutém rozjezdu elektronických dálničních známek, které neměly žádný dopad na ekonomiku, a také si trval na svém, že je vše v pořádku.
Asi neparadoxnější je, když způsob odvolání kritizuje opoziční ANO, jehož někteří ministři či další vysoce postavení představitelé (Prachař, Válková, Šlechtová, Krnáčová) se o svém blížícím konci dozvídali z Babišových deníků. A Lidové noviny měly vždycky dobré popravčí zdroje.
Také lze připomenout, že bývalý premiér Bohuslav Sobotka odvolal ministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše z vlády, aniž o tom diskutoval s jeho hnutím. Bylo to jeho rozhodnutí a nelze si představit, že by jej mohl názor koaličního partnera zvrátit. Hnutí ANO tehdy neopustilo vládu, ale rozjelo ublíženeckou kampaň, hledající všude kolem sebe nepřátele. Dnes se situace zčásti opakuje.
Hysterická tiskovka
Určitá empatie k frustraci Pirátů vyvolaná prvotním šokem mohla trvat jen do jejich tiskové konference. Způsob odvolání nadřadili nad věcnou podstatu, že nefunkční digitalizace už ohrožuje celé sektory ekonomiky.
Na jedné straně napadají premiéra Fialu z neslušného chování a současně šíří nepodložené konspirační teorie o neexistujících schůzkách, údajném vlivu „kmotrů“, dohodách Spolu s ANO na společném vládnutí a vyhazování všech Pirátů z vlády – nic takového nezaznělo.
Vrcholné ublíženectví předvedl šéf poslaneckého klubu Jakub Michálek, který byl sám pirátskou základnou odvolán z širšího vedení kvůli nedemokratickým metodám. Problémy kolem digitalizace považuje za nafouklou bublinu a nesmyslně obvinil koaliční partnery, že Piráty jen „brzdili a házeli jim klacky pod nohy“.
V tom případě jsou součástí této Pirátům nepřející „kmotrovské“ struktury prakticky všechny profesní skupiny dotčené stavebním řízením a města a obce napříč politickým spektrem. A zřejmě i prezident Petr Pavel.
Na nefunkčnost systému, který je nepřehledný, vede k vyšší zátěži úředníků, ztrácejí se v něm soubory, chybí provázanost jednotlivých úřadů a nezřídka se nenačítá kompletní projektová dokumentace, upozorňují tyto organizace dlouhodobě. Už na jaře vyzývaly ministra k odkladu účinnosti zákona. Kdo byl tehdy, ale i dnes odtržený od reality?
Posun startu digitalizace stavebního řízení kvůli její nepřipravenosti navrhoval na jaře vládě i prezident Petr Pavel. V srpnu konstatoval, že se měl nejdříve spustit pilotní projekt, který by většinu chyb detekoval a odstranil.
Zbrklý start digitalizace
Ministr Bartoš všechny výhrady razantně odmítal. Uvěřil svým spolupracovníkům, že je vše na dobré cestě, a trval na rozjezdu digitalizace počátkem července. Kromě jeho okolí se nenašel nikdo, kdo by nevaroval před hrozícími problémy.
Bartoš by asi považoval posun účinnosti zákona o půl roku nebo o rok, než si systém sedne, za svoji osobní prohru. Zcela jistě by si tím ale ušetřil současné problémy. Žádná krize by se dnes nekonala a pětikoalice by zbytečně neztrácela body.
Současný stav je takový, že podle meziresortní analýzy vykazuje digitalizace takové nedostatky, že nejsou odstranitelné ani v řádu několika měsíců. Proto ji doporučuje pozastavit a do té doby, než bude zprovozněná podle záměru stavebního zákona, přechodně používat původní systém. K tomu nyní vývoj směřuje.
Bartošova odpovědnost spočívá v tom, že přes četné urgence, termíny nápravy (sám slíbil do konce srpna) a četné grilování na vládě se náprava digitalizace příliš nehýbe. Světlo v tunelu nenabízí ani dnes.
Licoměrné jsou i výzvy části Pirátů (nikoli Ivana Bartoše) směrem ke STAN, aby rovněž opustili vládu. Odvolávají se na starší koaliční dohodu „společně do vlády, společně do opozice“, jež se vztahovala jen na jednání o utváření vlády. Tato koalice navíc už dnes kvůli rozporům s kroužkováním kandidátů neexistuje.
Odejdou z vlády?
Piráti, útočící na sebe po krajském volebním debaklu, se dnes sjednotili v názoru na opuštění pětikoalice. Fialův krok paradoxně hlasitě kritizují i vnitřní oponenti typu Marcela Kolaji, kteří Bartoše vyzývali k rezignaci i odchodu z vlády.
V současné vlně emocí by nemělo zapadnout, že prvním krokem k rozkolísání vládní koalice byla náhlá a možná ukvapená rezignace Ivana Bartoše z vedení Pirátské strany. Odehrála se v situaci, kdy není jasné, kam budou směřovat jeho nástupci. Žádný pokračovatel dosavadního kurzu se nerýsuje.
Jediný další výrazný pirátský představitel Jan Lipavský, jenž by byl zárukou kontinuity, nemá ve straně podporu. Levičácké křídlo, mimo jiné bývalý europoslanec Mikuláš Peksa, ho považuje za jakéhosi proizraelského „kolaboranta“. Přitom jen drží dlouhodobou vládní pozici České republiky.
Tyto konsekvence vedou Lipavského k úvaze, že chce v případě demise opustit řady Pirátů. Prohlásil, že není ani schopen hájit vše, co zaznělo na jejich tiskové konferenci. Patrně se hledá cesta, jak by mohl úspěšný ministr ve vládě pokračovat.
Rozhádanost členské základny popravdě nesvědčila Bartošově představě, že si Piráti udrží ministerstva. Nevyzpytatelné pirátské fórum by mohlo poté, co odstupující předseda ztratil vliv, ukončit vládní angažmá kdykoli, podle kuloárových zpráv už v říjnu.
Nové vedení, jehož složení je dnes ve hvězdách, také mohlo dát vládním partnerům nůž na krk, že pokud nesplní jejich priority, nepodpoří státní rozpočet. Komu by se líbil výhled takové nestability?
Přesto by bylo vhodné řešit turbulentní situaci s chladnější hlavou, nikdo by neměl pálit mosty. Zatím to vypadá, že Piráti využijí této situace k návratu do radikální éry předvolebních „vězeňských autobusů“. Byla by to škoda.
