Sokol: Lidovci v začarovaném kruhu. Ovlivní stranu víc konzervativní Čunek, nebo moderní Grolich?

Lidovci se po Listopadu přejmenovali na KDU-ČSL, aby se odlišili od své éry v Národní frontě. Stále ale zůstávají stranou, která politicky funguje jako ochránce českých praktikujících katolíků. Ti ovšem ve společnosti tvoří výraznou menšinu. To omezuje lidovcům akční prostor. A problém je i fakt, že u nás počet věřících stále klesá.

KDU-ČSL přežila před patnácti lety odchod pravicového Kalouskova křídla do TOP 09, a jako jediná polistopadová strana se dokonce dokázala vrátit do Poslanecké sněmovny, když z ní za předsednictví Cyrila Svobody v roce 2010 vypadla. Zachránila ji hustá síť organizací a komunálních politiků v jejích baštách na Moravě a ve východních i jižních Čechách. Strana strávila od roku 1998 celkem 21 let ve vládě, což je déle než ODS či ČSSD a ze všech stran vůbec ­nejvíc.

Tři proudy

Teď ale její preference klesly daleko pod pět procent a strana stojí na křižovatce, jak dál. V lidové straně nyní fungují tři hlavní proudy, které vidí budoucnost strany poněkud odlišně. Stranu dnes řídí středové křídlo, kterému vévodí současní ministři a nyní i hlavní kandidáti na předsedu – Marian Jurečka a Marek Výborný.

Druhý proud představují konzervativci. Ti jednoznačně trvají na tom, aby se KDU-ČSL neměnila, a to zejména v postoji ke společenským hodnotám. Právě zastánci tohoto křídla se opakovaně vymezují vůči takovým tématům, jako je manželství pro všechny či inter­rupce.