Sokol: Lidovci v začarovaném kruhu. Ovlivní stranu víc konzervativní Čunek, nebo moderní Grolich?
Porevoluční fungování lidovců od roku 1989 je vlastně příběhem velkého úspěchu. Katolická strana zůstává v nejateističtější evropské zemi relevantním politickým hráčem i 35 let po obnovení demokracie.
Lidovci se po Listopadu přejmenovali na KDU-ČSL, aby se odlišili od své éry v Národní frontě. Stále ale zůstávají stranou, která politicky funguje jako ochránce českých praktikujících katolíků. Ti ovšem ve společnosti tvoří výraznou menšinu. To omezuje lidovcům akční prostor. A problém je i fakt, že u nás počet věřících stále klesá.
KDU-ČSL přežila před patnácti lety odchod pravicového Kalouskova křídla do TOP 09, a jako jediná polistopadová strana se dokonce dokázala vrátit do Poslanecké sněmovny, když z ní za předsednictví Cyrila Svobody v roce 2010 vypadla. Zachránila ji hustá síť organizací a komunálních politiků v jejích baštách na Moravě a ve východních i jižních Čechách. Strana strávila od roku 1998 celkem 21 let ve vládě, což je déle než ODS či ČSSD a ze všech stran vůbec nejvíc.
Tři proudy
Teď ale její preference klesly daleko pod pět procent a strana stojí na křižovatce, jak dál. V lidové straně nyní fungují tři hlavní proudy, které vidí budoucnost strany poněkud odlišně. Stranu dnes řídí středové křídlo, kterému vévodí současní ministři a nyní i hlavní kandidáti na předsedu – Marian Jurečka a Marek Výborný.
Druhý proud představují konzervativci. Ti jednoznačně trvají na tom, aby se KDU-ČSL neměnila, a to zejména v postoji ke společenským hodnotám. Právě zastánci tohoto křídla se opakovaně vymezují vůči takovým tématům, jako je manželství pro všechny či interrupce.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!