Obyvatelé v okolí muničních skladů ve Vrběticích vyděsily další výbuchy

Obyvatelé v okolí muničních skladů ve Vrběticích vyděsily další výbuchy Zdroj: Luděk Ovesný / MAFRA / Profimedia

Vrbětická kauza deset let poté. Zeman stále slouží ruským zájmům a Hamáček prokazatelně lhal

Jiří Sezemský

Vyšetřování teroristických útoků ve Vrběticích narazilo na zeď ruských úřadů. Miloš Zeman nadále zpochybňuje, že je spáchali ruští agenti. A ministr zahraničí Jan Lipavský potvrdil, že Jan Hamáček stále dluží odpovědi, když lhal o své chystané cestě do Moskvy.

Od prvního a ničivějšího výbuchu v muničních skladech ve Vrběticích uplyne v polovině října deset let. Druhý se odehrál o dva měsíce později. Policie v dubnu odložila jejich vyšetřování. Teroristické útoky podle ní prokazatelně způsobili agenti ruské rozvědky GRU s cílem zabránit dodání munice na Ukrajinu, kde už tehdy Rusko provádělo vojenské operace.

„Nejde o ojedinělou akci, ale o součást dlouhodobého diverzního působení ruské vojenské rozvědky na území Evropské unie a Ukrajiny,“ uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Kriminalisté odůvodnili odložení případu neochotou ruských úřadů poskytnout mezinárodně právní součinnost. Podezřelí se pohybují na území Ruské federace a Moskva své agenty, tím méně veřejně oceňované k trestnímu stíhání nevydává.

Zemanova otázka

Aféra vypukla v dubnu 2021, kdy Babišova vláda zveřejnila odpovědnost ruských tajných služeb v této kauze. V jejím důsledku bylo vypovězeno osmnáct zpravodajců ruské ambasády s diplomatickým krytím a později dalších 63 zaměstnanců.

Tento krok zpochybňovali jen komunisté, SPD a hlavně Miloš Zeman. Prezident se dostal do vleku událostí a ani jeho nadstandardní vazby na kremelské kruhy nedokázaly zabránit prudkému zhoršení vztahů obou zemí.

Dnes se k této kauze vyjadřují aktéři z obou stran a stále drží svoje pozice. „Byl bych poslední, kdo by nevěřil, že by to ruští agenti mohli udělat, ale tak otázka nezní. Otázka zní, zda to skutečně udělali,“ řekl Zeman Českému rozhlasu. Nevyplývá to prý ani ze zprávy BIS, kterou měl k dispozici.

Jenže v té době byla zjištěna celá řada důkazů o aktivitách ruské rozvědky na našem území. Stěží si lze představit, že by si je policejní vyšetřovatelé a zpravodajci BIS vzhledem k očekávané razantní reakci vycucali z prstu.

Otázka spíš zní, jestli se všechny citlivé informace v přísně utajeném režimu dostávaly na Hrad, jehož osazenstvo bylo v podezření z úzkých kontaktů na ruskou ambasádu.

Miloš Zeman se už týden po vypuknutí aféry pokoušel nabourat vyšetřovací verzi. Nabídl rovnou tři, což kvitovala s povděkem zejména kremelská propaganda, která zpravodajské operace na našem území vylučovala.

Zemanovi nahrávala ministryně spravedlnosti Marie Benešová, dosazená do vlády Hradem. Žonglovala s dalšími verzemi, které žádné vyšetřování nepotvrdilo. Osamocený exprezident si trvá na svém i dnes, jelikož policii a „čučkařům“ z BIS principiálně nevěří.

Hamáčkovy lži

Dalším dosud nevysvětleným bílým místem na mapě tehdejších událostí je role tehdejšího ministra vnitra Jana Hamáčka, jenž byl v té době souběžně dva týdny (sic!) ministrem zahraničí po odvolání Tomáše Petříčka.

Doposud není jasné, proč krátce před narychlo svolanou mimořádnou tiskovou konferencí potvrzující ruské angažmá ve Vrběticích oznámil cestu do Moskvy. A proč ji poté začal popírat a vysvětlovat nedůvěryhodnými báchorkami.

K této nikoli nepodstatné epizodě se nyní rovněž pro Český rozhlas vrátil ministr zahraničí Jan Lipavský, jenž byl v té době místopředsedou sněmovního zahraničního výboru.

„Dneska víme, že cestu plánoval, že tehdy lhal,“ řekl Lipavský. „Máme samozřejmě podklady. To všechno se chystalo, připravovalo. On byl čerstvě ministrem zahraničních věcí a myslím, že je naprosto skandální, že český ministr zahraničních věcí po svém uvedení do funkce, ačkoliv tento resort jenom spravoval, uvažoval o tom, že by první cesta vedla do Moskvy.“

Hamáčkovu verzi, že tím chtěl jen zakrýt stažení velvyslance Vítězslava Pivoňky z Moskvy, označil za naprosté nesmysly.

Výměnný obchod?

O co tehdy šlo? Hamáček oznámil cestu do Moskvy 12. dubna 2021, tedy šest dní poté, co se podle svých slov od ředitele BIS Michala Koudelky poprvé seznámil se zlomem ve vyšetřování vrbětické kauzy.

Není známo, proč Babišova vláda nekonala hned, když třaskavé zjištění o operacích ruských tajných služeb deset dní tajila a zveřejnila je až poté, kdy hrozila jejich medializace. A zůstává nejasné, zda citlivé informace nedostali do rukou Zemanovi blízcí spolupracovníci bez bezpečnostní prověrky.

V té době zveřejnily Seznam Zprávy údajný plán, podle něhož měl Hamáček při své cestě do Moskvy nabídnout Kremlu výměnný obchod. Když česká vláda utají informace o zapojení ruských služeb ve Vrběticích, dodá jí ruská strana milion vakcín Sputnik a Praha nabídne setkání Putin-Biden.

Hamáček tuto teorii odmítl, zažaloval web o deset milionů korun a podal trestní oznámení na autory reportáže. „Jsem vláčen bahnem, označován za vlastizrádce,“ postěžoval si. Soud však jeho žalobu v roce 2022 zamítl.

Hamáčkovu zastírací verzi už tehdy rozporovali i účastníci zamýšlené cesty do Moskvy. Z dnešního pohledu pikantně vyniká zapojení předsedy Slovenské národní strany Andreje Danka, dnes nejkontroverznější součásti Ficovy vlády.

Danko se skvělými vztahy v Kremlu, který přiznal, že o žádné kamufláži nevěděl, měl pomoci s dodávkami Sputniku. V té době už dojednal Hamáčkovo setkání s ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem a předsedou ruské Státní dumy Vjačeslavem Volodinem ze sankčního seznamu EU.

Zůstává otázkou, nakolik byl do této neuvěřitelné akce zapojený Hrad, jelikož Hamáček byl pod jeho silným vlivem. Aktuální Zemanova reakce potvrzuje, že slouží ruským zájmům dál, ačkoli z něj jeho zdroje vyrobily před invazí „užitečného idiota“.

Nelze také pominout, že Hamáčkovu spornou cestu musela schválit vláda Andreje Babiše, který se od ní po provalení skandálu – jak je jeho zvykem – distancoval.