Východoněmeckého nacionalistu z AfD nezákonně živí nucené práce Lukašenkových politických vězňů

Jörg Dornau (53) byl na začátku září znovuzvolen do Landtagu, parlamentu německé spolkové země Sasko. Dostal se tam ze zemské kandidátní listiny své strany Alternative für Deutschland, když mu těsně uniklo přímé zvolení. Zůstal partajním kandidátem i poté, co dostal od státních orgánů pokutu za to, že nepřiznal rozsáhlý byznys v Bělorusku. Koncem září se navíc objevily zprávy, že na jeho obří cibulové plantáži pracují běloruští političtí vězni – zadarmo, pochopitelně.

Vězněm za „lajky“

Poslanec Dornau a jeho běloruský zemědělský podnik Zybulka-Bel v posledních týdnech přitahují hodně pozornosti. V srpnu mu saský zemský sněm uložil pokutu ve výši 20 862 eur, protože nepřiznal příjmy, jež mu firma přináší.

O několik týdnů později v polovině září vydal běloruský opoziční server Reform.news článek o muži, který na Dornauově farmě – celkem více než patnáctisethektarové plantáži – letos v únoru pracoval. Ocitl se tam coby politický vězeň běloruského režimu.

Reportéři německých televizních stanic RTL a NTV se s šedesátníkem, jenž pro Reform.news mluvil pod pseudonymem Andrej, ale jeho skutečné jméno je Sergej Čarňjak, setkali v Polsku. Běloruský režim jej považuje za nepřítele, protože opakovaně sdílel, komentoval a „lajkoval“ příspěvky opozičních aktivistů na sociálních sítích.

Zdechovský: Proč stoupenci zákazu nožů neřeší především nezvládnutou migraci?

Komentáře

Lokálně známý folkový muzikant si odseděl celkem tři tresty po patnácti dnech. V roce 2023 pracoval jako vězeň na skládce, řekl německým televizím. Letos v únoru, když byl odsouzen potřetí, pracoval na Dornauově cibulové plantáži Zybulka-Bel. Policisté jej s dalšími asi třiceti vězni odvezli na firemní pozemek na okraji vesnice Suchvalňja nedaleko města Lida, asi čtyřicet kilometrů od litevské a 120 kilometrů od polské hranice.

Poměry tam byly takové, jaké byste u běloruského kriminálu čekali. Policie Čarňjaka zatkla doma; když potom v únorovém mrazu pracoval dvanáctihodinové směny, musel tak činit, aniž by dostal jakýkoli pracovní oděv, o teplém oblečení ani nemluvě. „V práci jsme nedostávali žádné jídlo. Snídali jsme až ráno v zajateckém táboře. A další jídlo bylo až večer,“ cituje jej zpráva NTV.

Matrace – vězni 2:5

Práce samotná zničující nebyla. Čarňjak měl za úkol třídit uskladněnou cibuli a kontrolovat, zda není shnilá. I proto pro něho byla práce na farmě „vítanou změnou“ oproti vězení. Po celodenní práci na cibulové farmě se vrátil do cely se dvěma matracemi, na nichž spalo celkem pět vězňů. Za práci na poli měl dostávat zhruba pět eur denně (v cenných běloruských rublech, pochopitelně). Věznice mu však z této částky odečítala náklady na stravu a ani zbytek nikdy nedostal.

Celý příběh má potíž, že pochází od tohoto jediného zdroje. Ačkoli o Dornauově podnikání a jeho neortodoxních personalistických postupech se na začátku října objevily zmínky v mnoha evropských médiích, všechny se zdají citovat stejný zdroj. Dokonce i britský týdeník The Observer, jenž píše, že se svým zdrojem přímo mluvil, používá německý přepis jeho příjmení (Tscharnjak).

Dornau se podle tohoto zdroje na plantáži v únoru osobně objevil. Přijel v bílé dodávce s lipskou poznávací značkou a na místě hovořil se svými zaměstnanci. Totéž vozidlo využíval i v předvolební kampani.

Vzestup radikálů: Napodobí Konečná s Okamurou volby v Německu a na Slovensku?

Komentáře

Dornau je poslancem saského zemského sněmu za AfD od roku 2019. Je mluvčím zemědělského výboru, k čemuž jej předurčilo kvalitní vzdělání; vyučil se v komunistickém východním Německu „kvalifikovaným dělníkem v rostlinné výrobě“.

Česká stopa

Alternative für Deutschland je v současnosti nejsilnější německou stranou napravo od mainstreamové Křesťanskodemokratické unie (CDU). V Bundestagu je se 77 poslanci pátou nejsilnější stranou, ale v posledních měsících zaznamenala několik úspěchů v zemských volbách na východě Německa (nejvýraznější v Duryňsku, kde s 32 procenty volby vyhrála).

Nechvalnou českou stopu v AfD představuje Petr Bystroň, někdejší československý emigrant, jenž je v silném podezření (jež sdílejí zpravodajské služby v Německu i Česku), že pracuje pro ruský režim tamního vůdce Vladmira Putina. Ani to AfD nevadí – Bystron (po německu bez diakritiky) je europoslancem a váženým straníkem.

O postavení Afd na pomyslném žebříčku evropského extremismu svědčí fakt, že vytvoření společné frakce v Evropském parlamentu s ní odmítla i předsedkyně francouzského nacionalisticky laděného Národního sdružení (Rassemblement national) Marine Le Penová. Naopak ani AfD nechce spolupracovat s maďarskou otevřeně nacionalistickou stranou Mi hazánk (Má vlast). Po letošních eurovolbách tak AfD vytvořila minifrakci Evropa suverénních národů o 25 poslancích.

V Bundestagu hraje AfD druhé housle...

...zato v NDR se jí daří

Výsledky letošních voleb v někdejší východoněmecké spolkové zemi Duryňsko (v procentech získaných hlasů)