Putin, Maduro, Trump: Kdo nechce mít vlastní kryptoměnu, jako by neexistoval
Co mají společného současný venezuelský prezident s americkým bývalým (a možným budoucím) a blokem zemí BRICS? Všichni se paradoxně zhlédli ve světě decentralizovaných kryptofinancí.
Úspěch táhne. Když vidíte, jak mezinárodní obchodníci se zbraněmi, porušovatelé sankcí a podvodníci všeho druhu pěkně vzkvétají – kdo by se nepřidal? Řeč je o kryptoměně tether, jež loni vydělala více peněz než megainvestor BlackRock a jejíž sítí loni proteklo téměř tolik peněz jako kartami Visa. Tether je v podstatě digitální americký dolar.
To platí i obecněji. Všude tam, kde Američané omezují přístup k dolarovému finančnímu systému – v Íránu, Venezuele, Rusku – se nejenom tetheru, nýbrž i dalším kryptoměnám daří jako jakémusi inkognito dolaru. To je důležité, protože hráči s velkými ambicemi jako obvykle chtějí více – kryptoměnu vlastní. A když založit takový podnik je tak lákavě jednoduché, neberte to.
Finanční svoboda světa
Asi takovým nejprominentnějším novým kryptohráčem je Donald Trump a jeho rodina. Ačkoli coby prezident se vysmíval bitcoinu jako podvodu, sešel se rok s rokem a Trump si založil firmu World Liberty Financial (WLF). Minulý týden zahájila prodej svých tokenů s cílem získat 300 milionů dolarů; během 24 hodin získala 12 milionů dolarů (když prodala čtyři z 20 miliard dostupných tokenů).
Nic na tom nemění fakt, že velká část kryptografické branže nad novým Trumpovým počinem lomí rukama. Obávají se kvůli spojení s Trumpem reputační újmy (jako by již kryptoměny neutrpěly všechnu reputační újmu, na kterou lze jen pomyslet). K tomu je navíc děsí nejasná pravidla ochrany investorů a historie dvou jejích spoluzakladatelů a vedoucích manažerů. Jeden z nich dříve vedl pánské kurzy na téma „jak sbalit ženu“, druhý měl na krku obvinění z podvodů a prodeje drog.
„Říká teď o kryptoměnách hezké věci, ale okamžitě z toho chce vytěžit něco pro sebe,“ řekl o Trumpovi Nic Carter, generální partner společnosti Castle Island Ventures, firmy rizikového kapitálu, jež investuje do blockchainových startupů. „Nic z toho neznamená liberalizaci nebo demokratizaci přístupu k financím.“
S tokenem WLF nelze obchodovat ani ho firmě zpět prodat. Když firma prodej zahájila, její internetové stránky se zhroutily, což na důvěře nepřidalo. „Zdá se, že se Trump zaměřuje spíše na titulky a na to, aby firmu pojmenoval Liberty, než na podstatu věci,“ řekl Rich Rosenblum, spoluzakladatel GSR, jednoho z tvůrců kryptotrhu. Existují podle něho „určité obavy ohledně Trumpových záměrů“, což je formulace velmi zdvořilá.
„Když vidíte takový projekt, kde nefungují pravidla ochrany investorů, a vidíte, jak se pro něj běžní lidé nadchnou kvůli tomu, kdo ho podporuje, je to pro nás opravdu těžké,“ řekl pro list Financial Times šéf jednoho kryptoměnového hedgeového fondu. Že tím přesně vystihl celý problém kryptoměn (čím se má běžný investor řídit při absenci jakékoli fundamentální hodnoty?), je druhá věc.
Venezuelský kryptopetrogambit
Jiným povedeným hráčem na kryptografické scéně je politik Trumpovi sice ideologicky vzdálený, ale v praxi podobně kultivovaný, venezuelský prezident Nicolás Maduro. Minulý týden prohlásil, že „země se musí znovu vydat kryptoměnovou cestou“. Ano, znovu – protože jednu kryptoměnu, která měla jeho režimu pomoci obcházet americké sankce, již venezuelský boss založil.
Projekt spuštěný v roce 2018 se jmenoval petro. Maduro doufal, že v této „měně“ bude moci vybírat platby za prodej ropy. Naneštěstí pro tento ušlechtilý záměr se stalo, že úředníci státní ropné společnosti PDVSA prodali ropu za odhadem 20 miliard dolarů – ale ty peníze se nikdy do státní kasy nedostaly.
Maduro si to nenechal líbit a nechal zatknout jak Joselita Ramireze, šéf regulátora venezuelského kryptotrhu Sunacrip, tak prezidenta PDVSA Tarecka El Aissamiho. Co víc, jeho ministerstvo národní energetiky v květnu zabavilo více než 17 000 počítačů používaných ke kryptotěžbě. Důvod? Země trpěla neustálými výpadky proudu, dalším důsledkem Madurova uvážlivého vedení.
To bylo v květnu. Osud petra mezitím zůstal nejasný; již v lednu sice proběhly zmínky o tom, že Maduro svoji měnu zase zruší, ale později se na to téma rozhostilo ticho po pěšině. Je však možné, že venezuelská kryptobudoucnost je světlá. „Mluvme o světě kryptoměn. Tuto cestu jsme nastoupili a musíme se na ni vrátit, přestože ji skupina banditů a zlodějů poničila,“ řekl prezident. Jestli ministerstvo zabavené počítače vrátí nebo jestli je úředníci také rozkradli, nebylo z jeho výroků zjevné.
Trumpa a Madura spojuje rychlost, s níž se jejich postoj vůči kryptoměnám dokáže otáčet. Nakolik to podporuje image spolehlivosti kryptosvěta, je otázka, která dosud čeká na jasnou odpověď.
Digitální řešení pro BRICS
Konečně nejnovější přírůstek do rodiny čerstvých fanoušků kryptoměn tvoří spolek zemí BRICS, jejichž summit proběhl 22.–24. října v ruské Kazani. Členové BRICS doufají, že vyvinou „digitální dolar“ a na něm postavený platební systém zvaný BRICS Pay.
Použití amerického dolaru, běžného nástroje vypořádání mezinárodních transakcí, je pro tyto země stále komplikovanější. Rusko má kvůli válce na Ukrajině přístup ke globálnímu dolarovému finančnímu systému omezen na minimum. Na ostatní země, a od prosince dokonce na jednotlivé finanční domy dopadají druhotné sankce kvůli tomu, že s Rusy kolaborují.
Když navíc letos v červnu americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) uvalil sankce na moskevskou burzu, musela ruská centrální banka obchodování s dolarem zastavit. Tamní finanční elita poté dospěla k závěru, že jediným možným opatřením je přijmout nějaké digitální řešení.
A protože největšími partnery Ruska jsou ostatní země BRICS, bylo by pro všechny nejjednodušší přejít na nominální nedolarovou měnovou jednotku, což by otevřelo cestu k zavedení nějaké společné kryptomince jako měny vzájemného obchodu. Rusko se na to také zjevně připravuje; od začátku letošního roku zavedlo řadu právních předpisů, které mají digitální měny regulovat. Centrální banka v září spustila zkušební provoz digitálního rublu.
S tím vším kontrastuje postoj Evropské unie. Regulátor evropských trhů Esma naléhá na zákonodárce i exekutivu EU, aby donutily kryptoměnové firmy provádět externí audity své kybernetické obrany. Lépe tím ochrání spotřebitele, tvrdí Esma.
Kryptoscéna posiluje
Potíž je v tom, že již současné nařízení EU o trzích s kryptoaktivy je všeobecně považováno za dosud nejrozsáhlejší soubor pravidel pro veškeré kryptozáležitosti. Esma však má ze svého zorného úhlu pravdu: kryptotrh je neregulovaný a dějí se na něm divoké věci. Podle blockchainové analytické společnosti Chainalysis přišly za prvních šest měsíců letošního roku kryptografické společnosti kvůli podvodům o více než 1,5 miliardy dolarů. To je asi o 84 procent více, než kolik čítal týž údaj za stejné období roku 2023.
Jinými slovy, kryptotrh je doménou podvodníků a banditů – což vysvětluje zájem Trumpa, Madura i zemí BRICS. Druhá věc je, že tato nevábná doména sílí. Mezinárodní dopady jsou již patrné. Podíl dolaru na světových rezervách je již na třicetiletém minimu a dále klesá. (Například právě Rusko již prodalo téměř všechny své předválečné dolary a nyní má v nezmražených rezervních aktivech zhruba 300 miliard dolarů, zhruba polovinu v čínských jüanech a polovinu ve zlatě.)
To jsou údaje, které platí více než obavy lidí, kteří se v USA snaží kryptosvět legitimizovat – nebo evropská regulace.
