Viliam Buchert: Kdyby byly v USA přímé volby, Trump by nebyl prezidentem a potkalo by to i Bushe
Donald Trump od roku 2020 opakuje, že mu byly ukradeny volby. Zdivočelý dav jeho příznivců kvůli tomu 6. ledna 2021 dokonce zaútočil na sídlo Kongresu ve Washingtonu. Jedním z důvodů problémů je komplikovaný a svým způsobem archaický nepřímý volební systém. Kdyby ale platily hlasy z přímého lidového hlasování, tak se Trump nestal prezidentem ani v roce 2016. Vyhrála by Hillary Clintonová. A v roce 2000 by místo George W. Bushe zvítězil demokrat Al Gore. Celkem se podobná situace opakovala pětkrát.
Z 59 prezidentských voleb v historii Spojených států jich 54 vyhráli kandidáti jak ve sboru volitelů za jednotlivé státy, tak v celostátním lidovém hlasování. Jenže přímé volby v USA nemají, a tak je jedno, kolik hlasů voličů celkem získá jednotlivý politik, jde o zprostředkovaný počet volitelů. Naposledy nezískal většinu v takzvaném lidovém hlasování v roce 2016 Donald Trump, který dostal 62 984 828 hlasů, zatímco Hillary Clintonová 65 853 514. To je velký rozdíl. Ovšem v případě potřebných volitelů za státy naopak Trump svoji soupeřku doslova rozprášil – bylo to 304 k 227.
K vítězství v amerických prezidentských volbách totiž potřebuje kandidát získat 270 z celkového počtu 538 hlasů Sboru volitelů. Ti se rozdělují podle počtu obyvatel jednotlivých států, ale i nejméně lidnaté státy mají ústavou zaručen minimální počet tří volitelů (jeden zástupce a dva senátoři).
Ve volbách v roce 2020, o kterých Trump tvrdí, že mu byly ukradeny (jedná se o kauzu sčítání hlasů ve státě Georgia, kde k tomu pořád běží proti exprezidentovi soud), dostal v lidovém hlasování demokrat Joe Biden 81 283 501 hlasů, zatímco Trump jen 74 223 975. Rozdíl byl propastných sedm milionů hlasů. Ani na volitele to nebylo těsné – 306 pro stávajícího prezidenta Bidena a 232 pro Trumpa.
Daleko těsnější to bylo v roce 2000, když dostal demokrat Al Gore 50 999 897 takzvaných lidových hlasů a republikán George W. Bush 50 456 002. Na volitele to ale bylo opačně – 271 ku 266 pro Bushe. O nájemníkovi Bílého domu se rozhodlo díky pouhým 537 hlasům na Floridě. Gore to nakonec s těžkým srdcem uznal, ale Trump by za takového stavu zřejmě vyzval své příznivce k celonárodnímu povstání.
Celkem tedy v historii USA pět kandidátů dostalo méně lidových hlasů než soupeř, přesto se kvůli nepřímému systému prezidenty stali. Byli to John Quincy Adams (1824), Rutherford B. Hayes (1876), Benjamin Harrison (1888), George W. Bush (2000) a Donald Trump (2016).
Fantastických čísel naopak dosáhl v případě lidových hlasů například v roce 1984 někdejší herec a republikán Ronald Reagan, a to 54 455 472. Jeho soupeř Walter Mondale měl jen 37 577 352 lidových hlasů. Byl to skutečný volební masakr. Reagan byl přitom někdy vysmíván za svůj žoviální styl a nedostatečné znalosti v některých oborech. Jak ale ukázal čas, byl to jeden z nejlepších amerických prezidentů vůbec. Hlas a odhad lidu byl v jeho případě naprosto správný.
Když jsme vzpomněli rok 1824 a pozdějšího prezidenta Johna Quincyho Adamse, tak ten dostal tehdy 122 440 lidových hlasů, zatímco Andrew Jackson 151 309. Tyto volby byly jedny z nejzvláštnějších. Jedná se o jedno z pouhých dvou hlasování (spolu s tím z roku 1800), které bylo završeno podivným a zmanipulovaným rozhodnutím Sněmovny. Jsou to dokonce jediné volby, ve kterých nezvítězil kandidát, který získal nejvíce hlasů od Sboru volitelů.
Za další extrém se považuje rok 1876. Samuel J. Tilden v nich dostal 4 286 808 lidových hlasů a Rutherford B. Hayes pak 4 034 142. Volby ale provázely podvody, mnoho lidí bylo u nich dokonce zavražděno. V některých státech se jednalo o sporné hlasy volitelů. V Jižní Karolíně bylo sečteno nemožných 101 procent hlasů atd. Prezidentem se nakonec stal Hayes.
Kdyby teď vyhrála Kamala Harrisová, tak by to byla novinka zejména v tom, že by byla vůbec první ženou, která by v historii USA dosáhla na nejvyšší státní funkci.
