Viliam Buchert: Ruská ruleta strýčka Kima. Na jakých základech může vzniknout nová osa zla?
V lednu severokorejský diktátor Kim Čong-un nařídil zrušení „konceptů sjednocení, usmíření a sdíleného mindžoku (etnické příbuznosti)“ s Jižní Koreou. Neofašistický vůdce země na Dálném východě tím odmítl po desetiletí trvající cíl svého otce a dědečka znovusjednotit rozdělený Korejský poloostrov. Devatenáctého června pak podepsal Kim s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodu o komplexním strategickém partnerství, jež předpokládá i vzájemnou vojenskou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. V druhém říjnovém týdnu se pak objevily zprávy o přesunu severokorejských vojáků do Ruska a zahájení jejich výcviku. Třicátého října Severní Korea otestovala mezikontinentální balistickou raketu Hwasong-18 (v překladu to jméno znamená planetu Mars). Její odhadovaný dosah je přes 5500 kilometrů. A poslední zprávy hovoří o tom, že korejští vojáci byli rozmístěni v Kurské oblasti, jejíž část zabrali Ukrajinci, i na dalších místech frontové linie na Ukrajině.
Čtyřicetiletý Kim Čong-un hraje se světem i sám se sebou doslova ruskou ruletu. Co je ovšem v případě zbrojních programů severokorejského režimu pravda nebo jak je to přesně s jeho vojáky v Rusku a na Ukrajině, nelze v případě této nevyzpytatelné země přesně určit. Kim je ale agresívní z jednoduchých důvodů – jeho země nevzkvétá. Má obrovské ekonomické problémy. Funkční zatím ale zůstává Kimův velký vyděračský potenciál, mafiánská vládnoucí strana, tajná policie, jaderný program, část armády a zbrojní průmysl. Produkce posledně jmenovaných složek se proto nabízí světu na pronájem či na prodej.
PROČ TEN TLAK?
Výhrůžky ze strany Kima a napětí kolem Severní Koreje rostou od krachu jednání s Donaldem Trumpem v únoru 2019. Tehdy se výstřednímu diktátorovi na summitu ve vietnamské Hanoji nepodařilo přimět tehdejšího prezidenta USA ke zrušení ničivých hospodářských sankcí proti jeho zemi. Od té doby KLDR stále více provokuje jak Ameriku, tak Jižní Koreu, Japonsko i celý Západ. Mezi znepřátelenými sousedy na Korejském poloostrově už dokonce nefunguje ani žádný komunikační kanál.
Největší pozornost se léta věnuje severokorejskému jadernému a raketovému programu, kvůli nimž je země již léta pod sankcemi. V posledních letech se ale podstatně zvýšil přes zprostředkovatele z třetích zemí prodej zbraní do Ruska, Íránu (odtud putují i do rukou teroristů z Hamásu a Hizballáhu), Sýrie, Pákistánu a některých afrických států. Aby Severní Korea získala prostředky a zároveň se vyhnula sankcím, musí se spoléhat na nezákonné obchodní a finanční sítě. Získáváním peněz pro režim je pověřena 39. kancelář ústředního výboru vládnoucí Korejské strany práce. To zahrnuje kromě prodeje zbraní také nelegální obchod s drogami i jiným zbožím, padělanými penězi, kryptoměnami a slonovinou, která je nakupována od pašeráků v Africe. Přestože se nám to vše může zdá hodně vzdálené, tak Lukáš Kintr, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, v nedávném rozhovoru pro Reflex upozornil, že některé hackerské entity napojené na režim v Pchjongjangu útočí i v Česku. Snaží se pomocí podvodů vylákat z důvěřivců peníze.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
