Vlach: Trumpův mírový plán pro Ukrajinu? Nejsou to plané řeči, otázkou je, co z toho
S mírem na Ukrajině to Donald Trump zřejmě myslí vážně a díky významu a síle USA ho nejspíš bude schopen prosadit. Pro Ukrajinu to bude zřejmě znamenat ztrátu území, pro nás v Evropě další ohrožení zotavivším se Ruskem v blízké budoucnosti.
„Nechci mu volat, protože lídři západních zemí, kteří mi telefonovali skoro každý týden, s tím přestali. Nechtějí, tak není potřeba,“ řekl Vladimir Putin ve čtvrtek na Valdajském fóru o zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. A jak připomíná telegramový kanál Faridaily, ke zvolení mu blahopřál až po třech hodinách projevu, předtím stihl probrat téma nerovnosti, umělé inteligence a klimatických změn.
Podle Putina zasluhují Trumpovy zmínky o tom, že je třeba obnovit vztahy s Ruskem, pozornost. A ruský vůdce také „Není proti obnovení vztahů, pokud druhá strana něco takového nabídne.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak blahopřál nově zvolenému prezidentovi USA hned mezi prvními: „Oceňuji závazek prezidenta Trumpa držet se přístupu 'míru prostřednictvím síly' v globálních záležitostech. To je přesně princip, který může prakticky přiblížit spravedlivý mír na Ukrajině,“ napsal Trumpovi. A ačkoli slyšíme mnoho varování před nástupem „Trumpismu,“ i na dnešní Ukrajině jsou lidé, kteří od něj čekají rozhýbání věcí a možná i konečně radikálnější řešení, než jen „udržovací taktiku“ Joe Bidena. Nebo z něj naopak mají strach.
Trump se několikrát nechal slyšet, co s Ukrajinou udělá. Kromě jeho pověstného vyjádření z jara loňského roku, že ukončí válku do 24 hodin, tu jsou i poselství jiná a o něco mírnější.
Trump jako prostředník
Ihned po volební noci, když se dozvěděl, že se stal 47. prezidentem USA, zopakoval, že chce „zastavit válku na Ukrajině.“ Jak by toho chtěl dosáhnout, neupřesnil. Loni v červnu ale například ocenil Ukrajince za jejich odpor proti Rusku. „Myslím, že mají právo si nechat velkou část toho, co si zasloužili. A Rusko s tím snad bude souhlasit,“ řekl.
V debatách ještě s Joe Bidenem v červnu nazval nereálným mírový plán Vladimira Putina, podle něhož by se Ukrajina měla dobrovolně vzdát celých čtyř oblastí, které Rusko již částečně okupuje. To, že chce válku zastavit, pak ještě několikrát zopakoval. A dokonce slíbil, že by toho chtěl dosáhnout ještě před svým nástupem na prezidentský post začátkem příštího roku.
Jak vypadá jeho plán říct nechce, hodlá ho dle svých slov držet v tajnosti. Základní rys ale prozradil už během debat s Kamalou Harrisovou. „Promluvím s jedním a pak promluvím s druhým,“ řekl a měl na mysli Putina i Zelenského. Nabízí se tedy podle všeho do role jakéhosi prostředníka.
Představy o výsledku naznačil v polovině září Trumpův kandidát na viceprezidenta James David Vance. Mezi Ukrajinou a Ruskem by mohla vzniknout demarkační linie a na ukrajinském území obsazeném Ruskem by mohla být vyhlášena demilitarizovaná zóna. Podle Vance by bylo vhodné slíbit, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance ani s NATO neuzavře jiný druh vojenského paktu. To podporuje i část evropských zemí, podle webu Politico zejména Německo, Maďarsko, Slovensko, ale i třeba Belgie, Slovinsko či Španělsko.
Budou i ukrajinské volby
Důležitá je tu jedna věc. Prakticky všechny posuzované varianty ukončení války počítají s rozdělením území dle současné frontové linie. Není to nic neobvyklého, mluví se o tom dlouho a něco takového naznačil před časem v rozhovoru pro The New York Times i český prezident Petr Pavel. Pro mnohé Ukrajince to však bude tvrdé zklamání, s nímž se budou jen těžko smiřovat.
Prezident Zelenskyj to označil za nepřípustné, ale zřejmě nebude mít jinou možnost než takové řešení přijmout. I on sám však má trochu máslo na hlavě, protože v počátcích války sliboval národu nesplnitelné, vyhnání okupantů z celého Donbasu a Krymu a těžko se mu teď bude vysvětlovat, že se tak nestalo.
Na druhou stranu mu Trump a „objektivní příčiny“ mohou doma nahrát do karet. Na Ukrajině se totiž ihned po ukončení války uskuteční volby a Zelenskyj i jeho vládní strana budou obhajovat pozice. Jejich výhoda prozatím spočívá i v tom, že nemají žádné konkurenceschopné protikandidáty.
Příměří jako boj o čas
Na druhou stranu Rusko v současné době vítězí a je tím, kdo je aktivnější. Nemá tak valný zájem uzavírat příměří s ohledem na to, že může frontovou linii posunout ještě o něco dál. Boje zřejmě budou ještě nějakou dobu pokračovat. Je tu pochopitelně i varianta, že se Ukrajina tlaku USA nepodřídí a bude pokračovat dál i za omezené nebo žádné americké pomoci. Reálné to je, pokud pomůže Evropa, kde se některé země na takové řešení chystají, obecně ale starý kontinent není ochoten pomoc Ukrajině zdvoj až ztrojnásobit, aby to kompenzovalo pomoc americkou.
Uzavření příměří by přineslo i další aspekty pro naši část Evropy. Rusko by se začalo zotavovat ze současného konfliktu, v jehož průběhu nemá potenciál udeřit ještě na kohokoliv dalšího, jeho armáda je plně zaměstnaná na Ukrajině. Tomu by ale už tak nebylo, a tak by se opět mohly začít obávat třeba neposlušná Arménie, Gruzie v případě problémů a po určité době odhadované na tři až osm let i státy NATO, především Pobaltí.
Rusko by udeřilo zřejmě jen s vědomím, že ostatní země napadenému z nějakého důvodu nepomůžou nebo že se pomoci vzdá nejsilnější člen – Američané. A právě to je kombinace, která bude za vládnutí Donalda Trumpa či některého z jeho následovníků vcelku reálná.
