Panoptikum Vladimíra Mertlíka: Komoušské sny o Americe kontra tetka z pavlače a hrdina odboje
Moldavskou lidovou flasteneckou frontou proruských švábů otřáslo v neděli 3. 11. 2024 po 2. kole prezidentských voleb vítězství stávající prezidentky Moldavska a prozápadní političky Maii Sanduové. Českou komoušsko-socansko-náckovskou společností pak informace, že k vítězství 55,36 % proti 44,64 % proruského protikandidáta Alexandra Stoianogloa přispěly rozhodujícím způsobem voličské hlasy zahraniční moldavské diaspory. A důvod boje české domácí parlamentní opozice pod vedením poslanců hnutí ANO je venku jak pšouk po odkopání peřiny! Holt, šídlo v pytli neutajíš!
Americké klausování
Světová politická scéna se zachvěla v základech po zjištění, že volby prezidenta USA nerozhodly hlasy voličů swing states, jak před volbou i během ní stále dokola omílali samozvaní „experti“. Rozhodující ranou všem nadějím Kamaly Harrisové na zvolení bylo těsně před půlnocí 5. 11. 2024 vyjádření respektovaného ekonoma, politologa, filozofa a státníka prof. Ing. Václava Klause, CSc., dr. h. c. mult., na televizním kanálu CNN Prima NEWS, kde označil Harrisovou za „absolutní nulu“, která je ještě více nalevo než předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.
„Je pro mne naprosto šokující, že se Harrisová stala kandidátkou Demokratické strany, to vše ukazuje bídu americké politiky,“ povzdechl si Klaus, který prestiž české politiky zvedl mj. na státní návštěvě v Chile krádeží plnicího pera.
Za zmínku stojí i hodnocení výkonu prezidentské funkce Václava Klause v době jeho odchodu z úřadu z pera amerického novináře Jamese Kirchicka pro anglickou edici časopisu Der Spiegel, kde Kirchick s jistou nadsázkou napsal: „Za jeho 25 let v politice je těžké najít jediný geopolitický problém, na který by měl Klaus jiný názor než Rusko…“ Netušil, že je to jen začátek. To jen abychom nezapomněli.
Odbojář i teta z pavlače
Česká televize ve snaze zpestřit celonoční čekání na výsledek prezidentských voleb v USA prokládala komentáře reportérů vyslaných na hot posty voleb live rozhovory s krajany. Potvrdil se trend, který autor tohoto textu zachytil již během svých návštěv Spojených států, že čeští Američané z řad imigrantů jsou v drtivé většině američtější než rodilí Američané, nepochybující příznivci výhradně bílé Ameriky bez imigrantů a nekompromisní voliči Donalda Trumpa. Uvedené je pouze konstatováním postojů zmíněných osob bez jediného slova autorova komentáře.
Za poznámku stojí text serveru Super.cz, jehož hrdinou je exhejtman Jihomoravského kraje, Stvořitel jeho virtuální mluvčí s cílem vlastního obohacení a jedenáctinásobně usvědčený lhář z lánského pokusu o státní převrat Michal Hašek. Zajímat se o názor a komentář této existence z periferie společnosti je opravdu Super.cz. Autora Lukáše Vltavského nejvíc zaujal výsměch Lžimichala Haška rozhovorům Martina Řezníčka s Josefem Mašínem a Olgou Mašínovou.
„Amerika se rozpadá a Kamala Harris k tomu přispívá. Já bych brečel, co tam u vás lidem podáváte. Přeju Donaldovi, aby to vyhrál,“ vyslovil Josef Mašín rázně trvale konzistentní názor, jak může z pobytů u něj potvrdit autor Panoptika. S přihlédnutím k nastavení Josefa Mašína lze s některými jeho názory i nesouhlasit, „ale to je tak vše, co se s tím dá dělat“, jak řekl klasik. Také Mašínova kritika ČT za málo objektivní zpravodajství o dění v USA není překvapením, těžko ale hledat Američana českého původu s větším právem mít vlastní názor.
Těžko říct, co je podle Lukáše Vltavského směšného na tom, že „Řezníček rozhovor po devíti minutách rychle ukončil s tím, že ČT dává prostor všem zúčastněným stranám a informuje objektivně.“ (cit.) Devět minut je vzhledem k profesi zpravodaje prostor více než luxusní. Naopak je úsměvné, že díky uvedenému je Josef Mašín citován jako „člen někdejší odbojové skupiny“ (cit.), místo obvyklého označení vrah. Autor Panoptika je přitom přesvědčen, že si náhlé nečekaně kladné označení Josef Mašín zasloužil již před jedenasedmdesáti lety a následně celým životem.
Z jiné kategorie, byť stejného názoru a postoje byl rozhovor s Olgou Matuškovou, která podle Haška „nakopala Řezníčka za data o ekonomice v USA za Trumpa a Bidena“.
Faktem je, že Martin Řezníček dokázal ustát rozhovor o ekonomice a politice s tetou z pavlače, která má problém dát dohromady rozvitou větu, o myšlence ani nemluvě.
„Osobo,“ ptal se Martin Řezníček Olgy Matuškové, „neviděla jste tudy jít děti?“
„Pleju len,“ odpověděla Olga Matušková.
„Osobo, já se vás ptám, jestli jste tudy viděla jít děti?“
„Až vypleju a uzraje, budem trhat.“
„Osobo, rozumějte pak, ptám se vás, jestli jste viděla tudy jít děti?“
„Až vytrháme, budem drhnout semeno a pak len močit.“
Tak močit, hm, inu dobře! Zbývá jen dodat, že současné angažmá Michala Haška ve funkci komisaře ministerstva vnitra (sic!) je podobný příběh, jako by v roce 1956 byl komisařem ministerstva vnitra Konrad Henlein, aniž bych se chtěl Henleina dotknout.
Fico v Číně
Premiér Robert Fico přijal na státní návštěvě Číny návrh generálního tajemníka KS soudruha Si Ťin-pchinga na povýšení vzájemných vztahů obou zemí na strategické partnerství. Fico, který misi do Ruska a Číny označil za „jednu fantastickú veľkú cestu“, tak učinil ze Slovenska rozhodující jazýček bezpečnostní a velmocenské rovnováhy v dnešním rozkolísaném světě. Očekávanou reakcí byl prudký vzestup burzovního indexu High Tatra Hill, na nějž světové hospodářské trhy zareagovaly dramatickým nárůstem ceny balené bryndzy. Jistě také nepřekvapí, že po ohlášení manévrů čínské armády se speciálními oddíly karpatských bačů, vyzbrojených nejmodernější verzí oboustranných čakanů, požádaly Spojené státy o svolání Rady bezpečnosti OSN.
