Scholz padá, předčasné volby se blíží. Favoritem je CDU, která razí tvrdý kurz proti Putinovi
Německému kancléři Olafu Scholzovi selhala zdržovací taktika. Po rozpadu vlády počítal s vypsáním předčasných voleb v březnu příštího roku. S tímto plánem narazil, volby proběhnou už 23. února. Opoziční favorit na kancléře Friedrich Merz prosazuje silnější podporu Ukrajiny.
Po Scholzově vyhazovu ministra financí Christiana Lindnera z vlády kvůli programovým neshodám se rozpadla vládní koalice. Odešla z ní Lindnerova FDP a menšinová vláda SPD a Zelených musí podle německé ústavy požádat parlament o důvěru. To se stane už 16. prosince. V únoru budou následovat volby, jež se měly řádně konat v září 2025.
Scholzovo selhání
Sociálnědemokratický kancléř Scholz se snažil hlasování o důvěře odložit na příští rok, což zdůvodňoval zákony, které chtěl ještě prosadit v představě, že mu zlepší špatné volební vyhlídky. Tento scénář však odmítla nejen sílící opozice, ale i část koalice.
Scholz svojí zdržovací taktikou dosáhl jen toho, že se po dohodě šéfů poslaneckých klubů CDU/CSU Friedricha Merze a SPD Rolfa Mützenicha celý proces urychlí. Nakonec převážil názor, že Německo musí mít co nejrychleji opět plně efektivní vládu, podporovanou stabilní většinou.
Od Lindnerova vyhazovu totiž není jasné, jakým směrem by se země s oslabeným kabinetem ubírala. Scholz ani nemá jistotu, zda povede SPD do voleb jako lídr, i když by si to přál.
Favoritem voleb je pravicová opoziční koalice CDU/CSU, jež dnes v průzkumech dosahuje třetinové voličské podpory. Druhé místo obsazuje radikální proruská formace Alternativa pro Německo (AfD), jejíž podpora však letos klesla pod 20 procent. Německá média ovšem kalkulují, zda jí částečně nenahraje úspěch Donalda Trumpa.
Teprve třetí místo v průzkumech dnes drží SPD (kolem 15 procent) před Zelenými (11 procent), postkomunistickým Spojenectvím Sahry Wagenknechtové BSW (7 procent) a Lindnerovými liberály FDP (5 procent).
Evropský jestřáb
Podle aktuálních průzkumů to vypadá na obrat v německé politice, jakkoli jsou krajní populisté z obou pólů politického spektra AfD a BSW mimo hru. CDU/CSU se poučila z omylů bývalé kancléřky Angely Merkelové, jež vsadila na úzké obchodní vazby s Ruskem a Čínou a neuváženou zelenou politikou ohrozila německý průmysl.
Nebyla v tom sice sama, ale její šestnáctileté kancléřství vyžaduje úklid téměř ve všech klíčových oblastech, což si uvědomuje její nástupce Friedrich Merz, jenž vyžaduje „více kapitalismu“. Pozvednutí chátrající německé ekonomiky je ostatně vzhledem k obchodní provázanosti obou zemí i v českém národním zájmu.
Výrazný úspěch CDU/CSU by byl zároveň šancí a vzpruhou pro Ukrajinu, jelikož Merz patří mezi evropské jestřáby. Je od počátku považovaný za jednoho z nejhlasitějších podporovatelů anektované země a dlouhodobě kritizuje Evropu, že může Kyjevu pomáhat víc a rychleji. Třeba už v květnu 2022 se stal prvním vysoce postaveným německým politikem, který se do Kyjeva vypravil po ruské invazi.
Váhavost je zbabělost
„Váhavost se nevykládá jako obezřetnost, ale spíš jako zbabělost,“ vymezil se nyní Merz vůči kancléři. „Musíme udělat víc, abychom se bránili! Pro naši svobodu musíme udělat víc! Pokud se my na Západě bojíme bránit, pak Putin už z poloviny vyhrál.“
Na druhou stranu nelze pominout, že Německo je dnes jednou z největších dárcovských zemí Ukrajiny jak finančně, tak vojensky. Merz však chce jít ještě dál, nehledě na přání některých východoněmeckých spolkových organizací CDU skládajících koalice s BSW.
Šéf německých křesťanských demokratů nyní přitvrdil v rozhovoru pro portál Stern. Pokud se stane kancléřem, bude prosazovat ultimátum prezidentu Putinovi, aby do 24 hodin zastavil bombardování civilistů na Ukrajině, jinak Německo začne dodávat na Ukrajinu rakety dlouhého doletu Taurus.
CDU k dodávkám vysoce přesných raket s doletem až 500 kilometrů vyzývá Scholzovu vládu dlouhodobě. „Scholz absolutně odmítá dodat Ukrajině rakety Taurus, i když většina v Bundestagu to vidí jinak,“ zopakoval nyní Merz. Německo podle něj může dodat rakety do týdne.
Citoval francouzského filozofa Michela de Montaigne, který řekl, že „Strach je matkou veškeré krutosti“, a zdůraznil, že je „načase tento strach překonat, abychom ukončili zvěrstva na Ukrajině“. Německo by podle něj mělo podporovat ukrajinskou možnost bránit se všemi dostupnými prostředky.
Merzovi stoupenci jeho tvrdý kurz vychvalují. „Friedrich Merz by jako kancléř organizoval skutečnou, společnou evropskou podporu Ukrajině a posílil naši osobní odpovědnost za bezpečnost. Konečně by prosazoval jasnou strategii síly, místo aby nechal Putina, aby ho dál vydíral,“ říká zahraniční expert CDU Roderich Kiesewetter.
Co udělá Trump?
Razantnější postoj největší evropské velmoci vůči Kremlu by byl namístě už jen z toho důvodu, že dnes nikdo neví, co udělá nový americký prezident Donald Trump. Jeho chvástavá předvolební vyjádření na adresu rusko-ukrajinského konfliktu vyvolávají skepsi a zatím se obklopuje spolupracovníky, kteří jsou proti další pomoci Ukrajině.
Jeden z jeho předvolebních výroků, že Spojené státy už nedají Ukrajině ani cent, který dnes oživil Trump junior nehorázným posměškem, že Zelenskyj brzy přijde o „kapesné“, se nesmírně líbí i domácí dezolátní scéně v čele s SPD.
Okamura, jenž má nejblíže k AfD, se zároveň nejvíce obává toho, že v podpoře Kyjevu bude v takovém případě pokračovat Evropa. Řadí se tak po bok mnichovanů Orbána, Fica a Babiše, kteří z logiky jejich uvažování považují Merze za válečného štváče.
Ani Trumpův přístup k Putinovi ovšem dosud není jasný. Šíří se řada spekulací, ale jelikož je nevypočitatelný, může překvapit. Pokud by nechal dominovat šíleného kremelského orka, na což by Ukrajina nepřistoupila, byla by to hned na úvod jeho mandátu i jeho porážka.
