Trump uzavře mír na Ukrajině a zlevní energie, bude pro Evropu lepší než Biden a Harrisová
Přes noc z 5. na 6. listopadu se zatřásla Amerika. Donald Trump předvedl návrat v plné síle a stal se 47. prezidentem USA. Amerika si pamatuje pouze jednoho prezidenta v dějinách, kterému se podařil stejný úspěch jako Trumpovi – stát se znovu prezidentem po prohraných volbách. Trump tím navazuje na Grovera Clevelanda (prezident v letech 1885 - 1889, 1893-1897). Ten na konci 19. století porazil svého soka Benjamina Harrisona, jenž ho předtím obral o druhé navazující funkční období.
V Americe větší půlka jásá, druhá se děsí. V Evropě se však až na pár výjimek děsí úplně všichni. Téměř všichni varují před tím, jak Trump prodá Ukrajinu Rusku, oslabí NATO a uvalí nelítostné tarify na Evropu. Rozumím prvotním emočním výlevům. Ale pojďme dát do té úvahu trošku racionality. Trump bude pro Evropu lepší než Biden s Harrisovou. Dokáže uzavřít mír na Ukrajině, který bude výhodný i pro Evropu. Bude deregulovat těžbu ropy a zemního plynu, čímž výrazně sníží ceny energií. Akciové trhy budou zažívat hody. A v neposlední řadě Trump pomůže s bojem proti moderním formám kulturního marxismu.
Jak můžu obhajovat někoho tak nemorálního a dokonce soudem shledaným za vinného? Jak můžu tvrdit, že pro Evropu bude lepší někdo, kdo se proti ní tak moc vymezoval? Pro mě jako pro křesťana je morálka nesmírně důležitá. Politika však má někdy svoje zákony. Morální politik automaticky neznamená lepší politik. Biden i Harrisová mohou být v srdci lepšími lidmi, ale pro mezinárodní politiku byla tato dvojce naprostou katastrofou. A Harrisová v pozici číslo jedna by toho moc nezměnila.
V mezinárodní politice platí především síla. Jsem si naprosto jist, že za Trumpova prezidentství by se Putin nikdy Ukrajinu napadnout neodvážil. Navíc byl na Rusko ještě tvrdší než Obama, když například sankcemi zcela zastavil ruský plynovod Nord Stream 2. Byl to Biden, kdo sankce uvolnil. Dobré úmysly neznamenají dobrou politiku. Jak psal kdysi o dobrých úmyslech v politice profesor mezinárodních vztahů Hans Morgenthau, “Politika appeasementu Nevilla Chamberlaina byla, pokud můžeme soudit, vedena dobrými motivy; pravděpodobně byl méně motivován úvahami o osobní moci než mnozí jiní britští premiéři a snažil se zachovat mír a zajistit štěstí všech zúčastněných. Přesto jeho politika přispěla k tomu, že druhá světová válka byla nevyhnutelná a přinesla nevýslovné utrpení milionům lidí.”
Nejhorší vlastností pro politika je nerozhodnost, a to není Trumpův případ. Věřím, že brzy ukončí válku na Ukrajině, a to takovým způsobem, který bude výhodný jak pro Ukrajinu, tak pro Evropu. Dnes už není skoro nikdo, kdy by tvrdil, že se podaří dostat Rusko z Ukrajiny pouze vojenskými prostředky. Dohoda musí být však uzavřena tak, aby Rusko nevyšlo jako vítěz. Trumpovi je možná osud Ukrajiny doslova ukradený, ale prestiž Ameriky nikoliv. Nenechá Ukrajinu padnout hlavně proto, aby Amerika nevypadala slabě.
Ohledně ekonomiky slyšíme mnoho řevu o tarifech. Celkový obchod mezi Evropou a Amerikou ovšem rostl i za Trumpova prvního prezidenství. Ano, uvalil některé tarify, ale ty se týkaly pouze skutečně malého množství komodit. Obchodní války už navíc probíhaly i za dřívějších prezidentů, jen se o tom nemluvilo. Jelikož ale Trump vystupuje jako načechraná primadona, média si oblíbila termín “obchodní války”. Přitom tarify netvoří ani 2 % celkového obchodu mezi EU a USA.
Co se týče energetiky, měla by si Evropa sama (Němci především) sypat popel na hlavu. Závislost na Rusku jsme si vytvořili sami. Za Trumpa došlo k dohodě s EU o dovozu amerického zkapalněného plynu. Za rok 2023 Evropa pobírala téměř 50 % zkapalněného plynu z USA. Za Trumpa se tento podíl může ještě zvýšit. Podle předvolebních slibů bude odstraňovat regulace na těžbu ropy a zemního plynu, což sníží jejich cenu.
A v neposlední řadě Trump pomůže nejenom v Evropě ale i celému Západu v boji proti šířícímu se wokeismu. Zatímco jsme si na Západě vybojovali to, aby byl člověk posuzován na základě svých charakteristik, moderní progresivismus se lidi snaží segregovat podle pohlaví, sexuální orientace a rasy. Cílí na tzv. historicky ublížené skupiny a ve jménu boje za spravedlnost šlape po kořenech naší civilizace. Proti tomu se neozývají jenom konzervativci, ale i liberální ateisté jako Richard Dawkins nebo Sam Harris. Trumpovo zvolení je protestem většiny lidí, kteří tomu všemu říkají „dost!“.
Ačkoliv tedy v Evropě z Trumpova vítězství všichni běsní, zamysleme si nejprve, než začneme panikařit.
