Jiří Sezemský: Obstrukční peklo a hledání dna. Jde o zneužití práva, nebo totalitní jednání?
Andrej Babiš po prezidentských volbách sliboval vládě „obstrukční peklo“ a drží slovo. Ačkoli v polistopadové éře využívaly obstrukce všechny opoziční strany, v posledních letech klesá laťka politické kultury stále níž.
Naposledy šéf ANO ve sněmovně zaútočil na premiéra Petra Fialu. „Naše země je ohrožena. Po každém vystoupení pana premiéra nám volají zděšení občané a mají strach, co se to s panem premiérem děje. Proto si myslím, že bychom měli mít jediný bod a to je duševní zdraví premiéra Fialy, aby zkrátka neděsil naše občany.“
Kvůli osobním urážkám opustili ministři jednací sál. Ostřejší slovník obou táborů sice není ničím výjimečným, ale takto pokleslá dehonestace není běžná. Na sněmovní půdu se stále častěji přenáší hrubnoucí atmosféra ze sociálních sítí.
Šéf ANO, sám proslulý neústrojnými projevy a roztodivnými videi, přitom má pohodlný náskok v preferencích a teoreticky by mohl být víc nad věcí. Co ho k takovému chování vede? Chce vládnout sám, a proto oslovuje i zradikalizované voliče, kteří podobné urážky a ponižování chtějí slyšet.
Nemáme pravidla
Tento incident vedl k dalšímu zablokování sněmovny. Obstrukce se staly součástí permanentního boje a nikdo si dosud netroufl změnit pravidla na standardní úroveň. Jednací řád je u nás velmi volný a liší se od běžné praxe v západních zemích.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
