Nákupy v Česku

Nákupy v Česku Zdroj: Blesk:Tonda Tran

Oligopoly sobě. Potravinářská komora chce omezit slevy, což by plošně zdražilo základní potraviny

Jiří Sezemský

Sotva utichl rozruch kolem cen másla, rozhořel se mezi potravináři a obchodníky další boj. Potravinářské komoře vadí slevové akce obchodních řetězců a chce je regulovat zákonem. To by vyvolalo zvýšení cen základních potravin, na což by nejvíce doplatili senioři a samoživitelky.

Potravinářská komora zastupující zájmy velkých hráčů potravinářského průmyslu chce tvrdší státní regulací zasáhnout do prodejních strategií obchodníků. Obviňuje je, že prodávají potraviny příliš draho, nebo naopak pod nákladovou cenou. Slevových akcí je podle nich moc a znepřehledňují skutečnou cenu zboží.

Agrolobby chce dražší máslo

Potravináři uvádějí jako příklad pověstné máslo. Domácí velkovýrobce je prodá za 65 korun bez DPH a obchodní řetězec ho nabízí ve slevě za 55 korun včetně DPH s reálnou tržbou 49 korun. Komora neomaleně sděluje zákazníkům, že jí levnější máslo není po chuti a měli by platit víc.

Dalším „křiklavým“ příkladem je čokoláda Studentská pečeť, jež původně stála 140 korun a v předvánočních slevách ji lze pořídit za třetinu. Nutí však někdo zákazníky kupovat produkty, které jim nevyhovují? Současně funguje tvrdá domácí konkurence, kde hrají důležitou roli právě slevové akce. Potravinářská lobby je ovšem proti.

„Podle našeho názoru by měl být zákonem upraven jednak zákaz prodávat zboží za cenu nižší, než je cena, za kterou obchodník zboží nakoupil, což se běžně děje. A zadruhé omezit podíl položek, které smějí být v jeden okamžik nabízeny se slevou,“ říká mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Ve slevových akcích se u nás prodává 60 procent zboží, což je v Evropě ojedinělé. Lidé si už na ně zvykli a pro mnohé se stávají národním sportem, jímž lze ušetřit nemalé peníze. Volání po jejich regulaci po vzoru některých evropských zemí by jejich množství razantně snížilo, ale efekt pro zákazníky by se nedostavil.

Drsný útok na peněženky

„Návrh Potravinářské komory na omezení slev je drsným útokem na peněženky důchodců a matek samoživitelek. Zdražil by totiž plošně základní potraviny, které u těchto skupin zákazníků tvoří mnohem větší podíl nákupního košíku než u bohatších vrstev,“ reagoval pro Reflex prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Mezi základní potraviny, jež jsou častými taháky slevových akcí, lze kromě másla zařadit mimo jiné vejce, mléko, cukr, mouku nebo kuřecí maso.

„Členové Potravinářské komory si zvykli na tučné zisky během inflační krize, kdy mnoho z nich vykázalo rekordní výdělky. A nyní se snaží tyto zisky pojistit dokonce zákonem na úkor těch nejchudších. Takové chování považujeme za velmi nemravné,“ dodal Prouza.

Tomáš Prouza upozornil ještě na jednu věc. Potravinářskou komoru dlouhodobě dotuje stát. Podle Hlídače smluv obdržela od roku 2001 celkem 113 dotací v celkovém objemu téměř 750 milionů korun, přičemž zlaté žně zažívala v letech 2014 až 2021 v Babišově vládní éře, kdy dostala 66 dotací.

Několik dotačních titulů, i když v nesrovnatelně nižších objemech však komora obdržela i v posledních letech. Ministr zemědělství Marek Výborný by se nejspíš měl na tento relikt přežívající z minulosti podívat.

Návrh narazil

Obchodníky jistě nelze považovat za samaritány, také jim jde o zisk. Pokud ale „dotují“ ceny některých základních potravin na úkor „exkluzivnějšího“ zboží, prakticky tím vycházejí vstříc nízkopříjmovým skupinám, i když slevové akce jsou oblíbené všeobecně.

Vláda do prodejních strategií obchodníků vstupovat nehodlá a změnu zákona odmítá. Překvapivě se přidal i Karel Havlíček, jenž sehrává schizofrenní partii a nezřídka popírá, co ANO prosazovalo v minulosti.

„Jakmile stát násilně vstoupí do tohoto prostředí, nikdy to nevede ku prospěchu spotřebitele, který to vždy nakonec zaplatí v ceně,“ uvedl Havlíček. Hnutí ANO přitom v minulém období prosazovalo v režii Jaroslava Faltýnka drakonické kvóty na dovoz zahraničních potravin, jež by měly ještě zásadnější efekty.

Ceny totiž zároveň snižuje zahraniční konkurence, což je také trnem v oku domácím agrokombinátům. Jelikož jsou tyto nápady prosazované v Babišově vládě ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem v současnosti neprůchodné, zkouší to potravinářská lobby jinak.

Vliv oligopolů

Co říká předvolební Havlíček, není podstatné, klíčová postava ANO zatím mlčí. Andrej Babiš nedávno oznámil, že chce holding Agrofert znovu vlastnit napřímo. Jeho impérium kraluje domácímu zemědělskému a potravinářskému trhu a Potravinářská a Agrární komora dlouhodobě slouží jako převodové páky jeho zájmů.

To se projevuje nejen dnes, kdy potravinářský průmysl pokračuje ve válce s obchodními řetězci. Už před dvěma lety je označoval za hlavního viníka zdražování potravin, ačkoli v téže době dosahoval rekordních zisků.

„Vliv velkých zpracovatelských potravinářských provozů (masny, mlékárny, pekárny) propojených přímo s vlastnictvím velkých zemědělských podniků prvovýroby s výměrami i několik desítek tisíc hektarů půdy je významným hybatelem cen potravin,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.

V této situaci příliš nefunguje antimonopolní úřad. Při loňských kontrolách cen vybraných základních potravin nezjistil porušení zákona kvůli kartelovým dohodám. Zároveň paradoxně ve svých závěrech konstatoval, že na některých trzích s potravinami je vytvořen oligopol, kdy trh ovládá jen několik silných hráčů.

To se týká především mlékárenství, kde tři největší zpracovatelé ovládají 60 procent trhu. Podobná situace panuje v pekárenském průmyslu. Přesto se klíčové koncerny potravinářského průmyslu tváří, že za nic nemohou.

Do této skupiny patří největší příjemci miliardových dotací v čele s Agrofertem. Dále Madeta Milana Teplého, Agro Měřín Gabriela Večeři, Rabbit CZ Zdeňka Jandejska nebo Úsovsko Jiřího Milka.

Prostřednictvím komory tlačí velkoprůmysl na vládu, aby regulovala ceny potravin. Ne u sebe, ale u obchodníků. Nezajímá je, že by v konečném výsledku přenesli zátěž na nejzranitelnější skupiny a v případě majitele Agrofertu na své voliče. Vždycky se to dá přehodit na někoho jiného.