Sokol: Vznikne na Blízkém východě drúzský stát, z kterého by měli radost v Izraeli?
S pádem syrského režimu Bašára Asada se na Blízkým východě opět začalo mluvit o tom, že by v regionu mohl vzniknout nový stát. Zejména někteří izraelští politici si začali minimálně pohrávat s myšlenkou, že by se mohl na scénu vrátit projekt samostatného, nebo minimálně autonomního státu pro Drúzy.
Příslušníci této etnicko-náboženské skupiny totiž obývají zejména tu část Sýrie, která hraničí s Izraelem, respektive s oblastí Golanských výšin, jejichž většinu Izrael obsadil v šestidenní válce v roce 1967.
Tajemné náboženství
Drúzy spojuje jejich specifické náboženství, které historicky vychází z šíitské větvě islámu, ale dnes je spíše označováno za samostatné náboženství. Drúzové si totiž islám ve své víře doplnili o řadu ezoterických, tedy jen zasvěcencům známých prvků. Ostatní muslimové je nepovažují za svou součást, což v minulosti často vedlo k jejich perzekuci. Samotní Drúzové se naopak nesnaží nikoho obracet na svou víru a věří, že je určena jen pro jejich společenství, což jim pomáhá adaptovat se na život ve státech, které obývají a kde všude tvoří jen poměrně malou menšinu.
Více než polovina dnešní drúzské populace žije v Sýrii, kde se koncentruje zejména do hornatého příhraničního regionu Džebel Drúz, jehož jméno lze přeložit jako Drúzská hora, ale hodně Drúzů obývá také Damašek a jeho předměstí. Kromě Sýrie najdeme větší drúzské komunity také v Libanonu a v Izraeli. V Libanonu mají Drúzové vlastní politickou stranu s rezervovanými místy v parlamentu, v Izraeli jsou zase považování za specifickou skupinu s překvapivý postavením.
V izraelské armádě
Izraelští Drúzové totiž sice stejně jako jejich souvěrci v jiných státech mluví arabsky, ale Izrael jim na rozdíl od svých arabských občanů dovoluje sloužit v izraelské armádě, kde dokonce dlouho fungoval samostatný drúzský prapor. Drúžstí vojáci jsou v Izraeli považování za dobré a loajální bojovníky, což jim na druhou stranu příliš nepřidává u arabské veřejnosti. Loajalita ke státu, kde žijí, je ovšem tradičním prvkem drúzské identity. Vyznačují se jí i Drúzové v Sýrii, přestože zde byli dlouho jako menšina, která tvoří jen asi tři procenta obyvatel, terčem útlaku. Syrští Drúzové přesto dosud byli loajálními občany, ačkoli je známý příběh, kdy jeden ze syrských prezidentů byl po svržení zavražděn v brazilském exilu drúzským atentátníkem, který se chtěl pomstít za krvavé bombardování regionu Džebel Drúz syrskou armádou.
Podobnou schopností se integrovat do domovského státu se ostatně vyznačuje i největší část drúzské diaspory. Nejvíce Drúzů totiž mimo Blízký východ žije v latinskoamerické Venezuele. Jeden z příslušníků tamní asi šedesátitisícové drúzské skupiny – Tareck El Aissami – to dokonce dotáhl až na viceprezidenta a následně na mocného ministra ropného průmyslu ve vládě autoritářského a krajně levicového prezidenta Madura.
Drúzská hora
Vraťme se ale na Blízký východ, kde se teď mluví o možném vytvoření drúzského státu. Vlastně by to nebyl první drúzský státní útvar, protože, když byla Velká Sýrie (dnešní Sýrie a Libanon) po pádu Osmanské říše na konci první světové války dána pod francouzskou zprávu, vytvořili z ní Francouzi několik autonomních států, z nichž jeden pokrýval právě drúzské osídlení v pohoří Džebel Drúz, podle kterého se autonomní státeček s hlavním městě v Suvejdě i jmenoval. V roce 1945 se místní Drúzové ale jako jediní sami osvobodili od francouzské správy a připojili se k nově zcela samostatné Sýrii.
Na autonomní drúzský stát z let 1921 až 1936 se pokusil při šestidenní válce v roce 1967 navázat izraelský generál a politik Yigal Alon, který navrhoval vytvoření Drúzské republiky, jež by vytvořila nárazníkový stát mezi Izraelem a Sýrií. Izraelská vláda ale dala po vítězství v tehdejší válce přednost anexi části do té doby syrských, a hlavně Drúzy osídlených Golanských výšin.
Otevřená otázka
Nyní se myšlenka drúzského státu opět vynořila, když Izrael při pádu syrského režimu obsadil další malou část syrského území, čímž se přiblížil jádru tamního drúzského osídlení, a médii začala navíc kolovat nahrávka, na níž jeden ze syrských Drúzů vyzývá Izrael, aby drúzská území v Sýrii obsadil a anektoval, aby se Drúzové ze Sýrie a Izraele spojili do jednoho státu. Většina syrských Drúzů tuto myšlenku nyní ovšem odmítla a vyslovila se pro setrvání v Sýrii, takže se teď vytvoření nového státu nezdá být aktuálním. Otázkou je ovšem, jak bude vypadat nový syrský režim, zda si nevezme na mušku syrské Drúzy, jako to naposledy udělal Islámský stát, a zda v Sýrii nepřijdou u různých menšin například kvůli nestabilitě na pořad dne odstředivé tendence. Izrael by byl za vytvoření státu, který by ležel mezi ním a islamisty nyní ovládanou Sýrií, určitě rád, ale vše bude záležet na vývoji nového režimu v Damašku.
