Petr Havel: Nejde jen o kapry – současné Vánoce se stále více vzdalují od někdejších tradic
Postupující změny v nákupním chování spotřebitelů (nejen) v naší zemi spolu se změnami stravovacích návyků a změnami životního stylu se v praxi projevují také v současném pojetí Vánoc včetně pokrmů konzumovaných na Štědrý den.
Nejviditelnější změnou je postupující odklon od konzumace kapra, který je nahrazován buď jiným druhem ryb, ještě častěji ale normálním vepřovým, a možná ještě více kuřecím řízkem. Ještě intenzivnější změnou je ale už po léta trvající ústup od konzumace rybí polévky, která se v řadě domácností v současné době buď nepřipravuje vůbec, nebo se vaří bez tradičních ingrediencí, jako jsou rybí vnitřnosti nebo maso z rybích hlav.
Obojí je přitom důsledkem současných trendů charakterizovaných obecnou nechutí ke konzumaci vnitřností jako takových (zejména z řad žen mladé generace), a širší možností výběru surovin ke štědrovečerní večeři, v nichž kapr představuje rybu s největším množstvím kostí, a tedy potenciálně rizikovou potravinu.
Změny se ale také týkají přípravy a samotné struktury vánočního cukroví. Někdejší tradiční pojmy jako podvodnice (cukroví z těsta, které kyne pod vodou), zázvorky (obdoba perníčků ochucená zázvorem) nebo modlitbičky (cukroví ve tvaru modlitební knížky s mandlovým křížkem na povrchu) postupně upadají v zapomnění, a kromě toho stále početnější část populace cukroví sama doma nepeče, ale nakupuje jej v síti maloobchodů. Stále početnější část populace si také již každoročně nepořizuje živé vánoční stromky a používá stromky umělé, které po odstrojení uloží do k tomu určených prostor na příští rok.
Vůbec největší změnou je ale pojetí vánočních dárků. Jejich počet i náklady na ně každoročně rostou, čímž se ztrácí identita Vánoc oproti oslavám narozenin, jmenin či dalších příležitostí, při kterých se lidé vzájemně obdarovávají. Vrcholem je pak stále rostoucí počet „dárků“ spočívajících ve vložení nějaké finanční částky do obálky, což navíc nemalý počet populace aktivně vyžaduje a oceňuje, ačkoli původní podstata (nejen) vánočních dárků netkvěla v jejich finanční hodnotě, ale v tom, že úcta k obdarovanému se měla projevit v tom, že dárek pro něj by se měl vytvořit pokud možno vlastními silami samotným dárcem.
Současné Vánoce i pojetí Štědrého dne se tak stále méně liší od dnů všedních a je tak otázkou, zdali jde ještě vůbec o specifické křesťanské svátky, nebo spíše o období pro zvýšené prodeje a nákupy zboží, které bychom kupovali (a konzumovali), i kdyby žádné Vánoce nebyly. Což patrně není ta nejlepší vizitka současné společnosti.
