Petr Havel: Jak nám (nejen) Trump může i nadále zdražovat potraviny
Jak se v praxi projeví avizované zvýšení cel při vývozu produktů z EU do USA a následná odvetná opatření ze strany EU na cenách potravin, se ukáže v průběhu tohoto roku. I kdyby se ale možná obchodní válka mezi Evropou a USA nedotkla přímo zemědělských surovin a potravin, na růst jejich cen avizovaná opatření mít budou.
Cla se totiž logicky projeví v nárůstu cen výrobků, které náklady na výrobu potravin ovlivňují, ať již jsou to obaly, zemědělské a potravinářské technologie nebo nezemědělské suroviny potřebné k výrobě potravin. Pokud by pak uvalila EU cla na část americké produkce, podražily by nejen dovozy příslušného zboží, ale vytvořil by se tím také prostor pro nárůst cen výrobků původem z EU, který by nebrzdila levnější zahraniční konkurence.
Mimo cla se ale na růstu cen mohou podílet i jiná opatření, označovaná souhrnně jako „netarifní bariéry obchodu“, které právě EU v minulosti často používala a používá je i v současné době. Principem takových kroků je přitom zákaz dovozů takového zboží, které nesplňuje standardy EU, například pokud by byly k jeho výrobě použity v Evropě zakázané technologie, hnojiva nebo látky k ochraně zemědělských plodin.
Mezi symboly takových zákazů patří třeba potraviny vyrobené z plodin a živočichů vyšlechtěných editací genů (CRISPR) nebo pocházející z chovů, v nichž se používají růstové hormony (mimochodem – v USA a Kanadě je jejich přidávání do krmiv hospodářských zvířat zakázáno od roku 1950). I když takové potraviny nepředstavují pro spotřebitele zdravotní rizika, Unie se jejich dovozům brání zejména ve snaze chránit vlastní zemědělce. Těmto importům se ale brání Evropa dlouhodobě, a již řadu let se proto na evropský trh nemohou dovážet nejen potenciálně nebezpečné potraviny ze třetích zemí, ale právě ani ty, které nesplňují evropské standardy. Princip netarifních bariér, o nichž EU uvažuje jako o odvetných krocích vůči USA, tak není nic nového pod sluncem, lze ale očekávat, že jejich intenzita vzroste.
K růstu cen ale budou přispívat i další impulzy. I v zemích mimo EU rostou nároky na šetrné pěstování hospodářských plodin a lepší podmínky pro chov zvířat, což stejně jako v EU zvyšuje zemědělcům náklady. To se týká i Asie, Afriky nebo jižní Ameriky, a to je také, kromě nepřízně počasí, jedním z důvodů zdražování „exotických komodit“, jako je kakao nebo káva. Právě ceny kávy se dostaly počátkem února na svá historická maxima, aniž by v té době byla zavedena nějaká nová cla. Počasí ovšem může být rizikem i pro evropské zemědělce. Aktuální razantní nárůst teplot může například urychlit vývoj řady zemědělských plodin, které ale mohou být následně poškozeny mrazy. Také zásoby vody ve sněhu nejsou velké, což se může projevit nedostatkem vláhy potřebné pro růst plodin, zvláště, pokud začne vlivem vyšších teplot vegetační období dříve.
Jednou z komodit, u níž EU uvažuje o odvetných opatření vůči americkým clům, má být navíc sója. Ta se do EU z USA dováží ve velkém množství, protože sója je velmi důležitou surovinou pro výrobu krmných směsí. Její zatížení cly nebo netarifními regulacemi by tak zvýšilo náklady chovatelům hospodářských zvířat, a tedy ceny masa. Koncem letošního roku by také mělo vstoupit v platnost nařízení EU týkající se povinnosti dokladovat, že při produkci části zemědělských komodit (například hovězího) nedošlo k odlesňování, což kromě omezení možných dovozů opět zvýší náklady, i evropským zemědělcům.
Není a nebude to tedy pouze Trumpova celní a fakticky protekcionistická obchodní politika, ale i řada opatření na straně samotné EU, která se více nebo méně projeví také v cenách potravin, přičemž impulzů vedoucích k poklesu cen je a bude málo. Takovými impulzy by nicméně mohly být dovozy levnějších zemědělských surovin z Ukrajiny, nebo z jihoamerických zemí v rámci dohody Mercosur, proti tomu ale dlouhodobě protestují evropští i naši zemědělci. Na poklesu nákladů (nejen) na výrobu potravin by se také mohlo podílet obnovení dodávek levnějšího ruského plynu do EU jako důsledku ukončení válečného konfliktu na Ukrajině, o čemž uvažují některé evropské země, nebo nárůst dovozů zkapalněného plynu z USA. Jestli se tak stane, je ale stále ještě předmětem jednání. Každopádně, Vize pro zemědělství, kterou představil 19. února 2025 komisař EU pro zemědělství Christophe Hansen, konkrétní kroky Unie ve světle návrhů USA nezmiňuje. Ochranu evropských farmářů ale ano.
