Havel: Danění nápojů podle obsahu alkoholu by přineslo více škody než užitku
Zdražit alkoholické nápoje a zároveň zvýšit příjmy státního rozpočtu je v naší zemi krokem, který podporuje řada politiků i představitelů různých nevládních organizací. Cestou by přitom mohl být v minulosti avizovaný nový systém danění těchto nápojů, a to podle procentického obsahu alkoholu.
Podle již dříve zveřejněné analýzy agentury PAQ Research by takový systém mohl zvýšit daňové příjmy státu ročně až o 17 miliard korun, což by se vzhledem k současným schodkům rozpočtu docela hodilo. Kromě nárůstu cen alkoholických nápojů, které by platili spotřebitelé, by ale měl zřejmě takový krok také, mimo jiné, negativní dopad na nabídku těchto nápojů na trhu a systém konstrukce daní v ČR by se lišil od řady jiných zemí EU.
Ve spektru alkoholických nápojů by měla být přitom teoreticky takto konstruovaná spotřební daň výhodnější pro takové, v nichž je obsah alkoholu nejnižší, v praxi tedy pro piva a vína. Jak pivovarníci, tak vinaři přesto tuto myšlenku zcela odmítají, neboť i tak by bylo výsledkem zdražení jejich produktů. Naopak většina spotřebitelů podle průzkumů podporuje „spravedlivé zdanění alkoholických nápojů“, což se fakticky týká zejména zdanění vína. Záleželo by ale samozřejmě na tom, jaká by byla základní sazba spotřební daně za zvažované 0,1 procenta alkoholu v nápoji. Nárůst konečné ceny by však nebyl jediným důsledkem takového kroku.
Například podle pivovarníků by takový systém vedl k omezení inovací, a tedy i nabídky piv na tuzemském trhu, neboť výrobci by se soustřeďovali především na obsah alkoholu v nápojích. Právě rozmanitost piv vyráběných v ČR v posledních letech nebývale roste, i prostřednictvím nových typů a druhů piv produkovaných například v minipivovarech. Systém by navíc znamenal další nárůst byrokracie a nákladů na technologie nutné k přesnému měření obsahu alkoholu. ČR by také tímto krokem opustila stávající systém Plato, což je danění založené na stupňovitosti piva, který se používá ve většině zemí EU, kromě pivních velmocí (Německo, Belgie) také v Rakousku, Itálii, Španělsku či Portugalsku či Řecku, a z nových zemí třeba v Polsku, Rumunsku nebo Bulharsku. Tento systém je navíc zavedený a srozumitelný pro spotřebitele.
Pokles konzumace alkoholických nápojů je ovšem obecně v ČR žádoucí, jednak kvůli zdraví spotřebitele, jednak kvůli snížení nákladů na zdravotní péči, které generuje nadměrná konzumace alkoholu. Pokles ale nastává i samovolně, v ČR postupně klesá jak konzumace piva, vína i lihovin, neboť zejména mladá generace volí místo nich jiné nápoje a omezuje návštěvy restaurací nebo vináren na úkor jiných volnočasových aktivit. Předpokládané zdražení a následné omezení nabídky piv, vín či lihovin by také zřejmě nenaplnilo očekávání zvýšených příjmů státního rozpočtu. To vše v praxi znamená, že stávající systém danění alkoholických nápojů není úplně strategické systémově měnit. I proto, že daňové zatížení se mění i v současné době, o 10 procent se například v letošním roce zvýšila spotřební daň u lihovin, a růst má i v dalších letech.
