Co přinesl den (pátek 1. ledna)
Prezident Klaus přednesl letos novoroční projev hladký, kulantní, relativně umírněný, plný elegantních, pěkně podaných banalit. Jediné, co si nedokázal odpustit, bylo pár opovržlivých slov na adresu Mirka Topolánka...
, který mu uzmul ODS, jeho dítko (a zároveň pochvala Fischera s nímž je nyní Topolánek ve při).
Neřekl ovšem přitom nic, co by nebyla pravda . Jen to mohl buď říci, nebo si to odpustit. Že si to nedopustil, je jakýsi „signál“. Je zjevné, že pan prezident má na příští volební rok „svůj plán“ a počítá v něm předběžně se všemi kromě Topolánka. Skoro všem se taky jeho projev líbil, byla to perfektně odzpívaná politická árie. Je zajímavé, že zatímco za totáče byl prezident jen nastrčená figurína, od převratu plní roli hlavního intrikána (je to nepochybně věc špatně napsané ústavy, ale tak trochu taky prvorepublikánské tradice – už Masaryk k tomu měl silné sklony a Beneš nebyl nic jiného než intrikán). Na rozdíl od prvorepublikových prezidentů, kteří byli zároveň nekorunovanými hlavami exekutivy, jsou popřevratoví prezidenti zároveň neformálními lídry opozice, což zvětšuje politický rozvrat. Letos patrně jdeme do finále.
Paroubek vytkl Zemanovi zbabělost: jako předseda nové Strany práv občanů nechce kandidovat do Poslanecké sněmovny. Zeman mu na to odpověděl, že ho dosud nikdo neobvinil z toho že krade, nedodržuje dohody (je pravda, že tohle Zeman opravdu nedělal, pokud jde o dohody, tak aspoň ty s Klausem držel, a nikdo na něj nikdy nevyštrachal nic, co by vypadalo na osobní obohacování) a bojí se, a proto se rozhodl vyhovět jednomyslnému přání svých spolustraníků a kandidovat – vypadá to, že v Ústeckém kraji a proti Paroubkovi. Škoda, že SPO je strana trpasličí a s Paroubkem se tedy mediálně nestřetnou (např. v některé televizi). Mohlo by to být velmi zajímavé a divácky atraktivní (dost velká sranda). Jinak bych si tipl, že by v takovém duelu Paroubek nejspíš vyhrál – zupáci mívají obyčejně nad intelektuály navrch: když bojujete kordem proti soupeři, který má k dispozici pevné a dobře nabroušené vidle s dostatečně dlouhou násadou, nemáte velkou šanci.
Předseda SZ Liška, který nebyl pozván k prezidentovi na oběd, Klause obvinil, že není nestranickým prezidentem a že spolupracuje jen s těmi, kdo mu přistupují na cynické handly – s ODS a ČSSD. Taky Schwarzenberg mluví o tom, že se schyluje k velké koalici a Klaus na to tlačí. Jako pozorovatel zvenčí jsem si nevšiml jediného signálu, že by snad Topolánek chtěl jít do velké koalice s Paroubkem. K tomu by bylo nutné Topolánka napřed sundat, o což ostatně taky Klausovi jde. Pokud by se snad Topolánek nechal „ukecat“ a dal by se do spolku s Klausem a Paroubkem, byl by politický kamikadze. Neexistuje nejmenší náznak toho, že by se k tomu chystal.
Karel Schwarzenberg taky srovnával Klause s císařem Františkem Josefem I. Myslím, že stařičkému mocnáři velice křivdí. Císař se od šedesátých let 19. století poctivě snažil vymyslet pro mocnářství spravedlivé uspořádání. Bohužel se ukázalo, že to nejde.
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
