Co přinesl den (pondělí 15. února)
Internet je (alespoň u nás) prostředkem, v němž se zhmotňuje hluboká touha české společnosti po naprosté svobodě, spojené s naprostou nezodpovědností. Každý si může všechno dovolit a nikdo za to neponese žádné následky.
Ještě dobře, že se prostřednictvím internetu nedá vraždit (myslím přímo: pošlete mail, dotyčný ho otevře a pif, hned má díru v hlavě). Teď se na Facebooku rozjela mládežnická iniciativa „udělej z učitele blba“. Bohužel, tahle sranda skončí moc špatně, i pro ty, co ji vesele rozjíždějí a podílejí se na ní – totiž tím, že se přirozenou cestou vyvine situace, v níž bude zase najednou platit, že každá sranda něco stojí. Jako tomu ostatně bylo za ruské okupace.
Miloš Zeman nastupuje do předvolební kampaně v Ústeckém kraji s rozmachem egyptského faraóna: prolomí limity těžby hnědého uhlí, ale místo oddolovaných vesnic a měst vybuduje pro ty, co přišli o přístřeší, nová, krásnější a nepochybně i ryze česká (na těch dosavadních je, ať chceme nebo nechceme, pořád ještě cítit ruka zpupného skopčáka, který se tu kdysi drze zmocnil české půdy). Vybuduje na Labi kaskádu jezů. A dokončí dálnici D8 přes České středohoří. Souboj Zeman – Paroubek by mohl být jedním z mála osvěžení celkově úděsné volební kampaně, ale Paroubek ho jistě nepřipustí. Nemá proč, Zeman je pro něho příliš bezvýznamný sok.
Nový pražský arcibiskup Duka vystoupil se spoustou velkých předsevzetí. Politici mu většinou gratulovali, pouze Paroubek ho důrazně vyzval, aby si koukal hledět svého, jinak nebudou kamarádi.
Václavu Klausovi podle CVVM poněkud kleslo veřejné hodnocení. Polovina lidí si např. myslí, že není v kontaktu s občany a nezná jejich problémy. O tom, že prezident dobře reprezentuje ČR v zahraničí, je přesvědčeno 63% lidí (ale v roce 2004 to bylo 86). Na těchto průzkumech příliš nezáleží, zdá se ovšem, že se Klaus, jako předtím Havel, už trochu okoukal. Všichni se už třesou na Paroubka.
Výročí náletu na Drážďany vzpomněla nejlépe místní levicová mládež. Podle toho, co píší v MfD, se tak stalo lidovou veselicí. „Hrála hudba, lidé tancovali, kopali do míče, panovala tam dobrá nálada. Nestála tam jen levicová mládež, ale i běžní obyvatelé města, někteří dokonce s dětmi nebo se psy.“ To je hezké, možná že tu vzniká nová tradice. Uplatní to levicová mládež i u nás, třeba při výročí vypálení Lidic? Minulost je zjevně třeba brát s humorem.
AUTOR JE POLITOLOG
