Mistr kličky Paroubek
Jedno nelze Jiřímu Paroubkovi upřít: nikdy nás nebude nudit. V pondělí chce dohodu o zastavení vykrádání státního rozpočtu, tedy programu ČSSD, hned v úterý ale vyrukuje s další krádeží: stavbou fotbalových stadionů pro případné fotbalové EURO 2020.
Předseda ČSSD samozřejmě není populista, jak mu občas předhazujeme. Je spíš vynikající fotbalista. Pamatujete ještě, jak v kostkovaném dresu čaroval s míčem před zápasem se slovenskou stranou SMER, populistickou hračkou jeho slovenského politického dvojčete Roberta Fica?
Nyní se Paroubek sešel se šéfem fotbalového svazu Ivanem Haškem. Zatímco bedlivě naslouchal a nechal si od Petra Dimuna připalovat chlapský vanilkový doutník, usoudil, že naše země, kde peníze rostou na stromech, teď nejvíc potřebuje bojovat o česko-slovenské EURO. Něco jako římské chléb a hry - jen bez chleba.
Je to fantasticky velkolepý plán. Ostatně jako všechny z Paroubkovy hlavy, snad s výjimkou kandidatury Kateřiny Brožové do parlamentu: ten se moc nepovedl. Kromě milionů na přípravu kandidatury to pochopitelně znamená i stavbu několika miliardových stadionů s kapacitou od 30 do 50 tisíc míst, což je zhruba průměrná ligová návštěvnost, umažete-li nulu.
Co bychom se stadiony dělali po šampionátu, samozřejmě kromě chátrání, zatím zůstává Paroubkovým tajemstvím. Že by na nich Lidový dům pořádal bezplatné megakoncerty Michala Davida? Nebo rovnou pravidelné mítinky ČSSD?
Paroubek má fotbal vůbec rád. Jako by potají stále pošilhával po národním dresu - řekněme obránce? S jeho výbušností a fyziognomií… Nakonec s miliardovou státní dotací chtěl fotbalový stadion v Praze stavět už před posledními sněmovními volbami, ty ale naštěstí prohrál. Čtyři roky politicky zrál a rostl, takže nyní chce stadiony rovnou tři až čtyři, samozřejmě taky se státní účastí.
Proč ne, zdroje tu jsou. Třeba ministr financí Eduard Janota poslední dobou vypadá, že neví co s penězi. Pak bychom se ale fakt měli dohodnout, že už státní rozpočet nebudeme vykrádat. Jinak k nám totiž brzy budou jezdit hrát fotbal lidé z Mezinárodního měnového fondu. A ti si na kličky moc nepotrpí, obvykle táhnou na bránu přímo.