Co přinesl týden (24. února až 3. března)

Středa 3. března: Premiér Fischer v duchu nebožtíka generála Svobody projevil superochotu zabránit nedozírným následkům: před volbami musí být mír a klid. Ostatně, co může vláda dělat? Už se naučila, že musí poslouchat předvolební koalici. Další člen předvolební koalice, KDU-ČSL, přišel s iniciativou: pomůže přehlasovat očekávané veto Senátu (ODS a TOP09 byly proti, považují postup odborů celkem právem za vydírání), ale jenom tehdy, když odbory odvolají stávku. Nato odbory po jakémsi váhání velkoryse ustoupily. Zase byl jednou – v dílčí, drobné záležitosti – zachráněn mír pro naši dobu. Papaláši budou připravenější se ve vhodné chvíli podělat a odborům vzroste apetit. Pravý opak účelné politiky. I politika je boj, byť se nevede krvavými zbraněmi.

Úterý 2. března: Topolánek odmítl zúčastnit se schůzky, na níž měla trojice Paroubek, Fischer a on na kolenou prosit odbory, aby proboha nestávkovaly (možná by si pak daly říci). Odbory si vyčuchly situaci přesně: spousta stran (ČSSD, Lidovci) jim z předvolebně populistických důvodů poleze do zadnice, Fischerova vláda je natolik slabá, že si nemůže dovolit vůbec nic. ODS se naopak může chovat zásadně a poslat odborářské vyděrače někam, což se vždycky vyplatí, i když třeba ne hned. Dokáže to?

Pondělí 1. března: ODS uvažuje, že zablokuje návrh na snížení zdanění zaměstnaneckých benefitů. Nepodpoří ho ani ve Sněmovně, ani v Senátu, proto se to do čtvrtka nevyřídí. V tom případě čtvrteční stávka proběhne. Paroubkova ČSSD je naopak vůči odborům servilní (řekl bych, že po vyhraných volbách jim to pak spočítá). Postoj ODS je správný, tj. byl by správný, kdyby ho dodržela.

Sobota 27. února: ODS zablokovala obstrukcí ve sněmovně úmysl ČSSD prosadit znovuproplácení prvních tří dní nemoci a zrušit či omezit lékařské poplatky. ČSSD nejspíš ani moc nechce podobná opatření prosadit, chce jen, aby měla alibi: to všechno ODS svou obstrukční politikou. Kdyby ovšem ODS couvla, oslavovala by to ČSSD jako svůj triumf. ČSSD je v pozici, kdy všechny výsledky jednání v parlamentu pro ni znamenají plus.

Pátek 26. února: Odbory hrozí vládě stávkou v dopravě, pokud nezruší vyšší zdanění zaměstnaneckých benefitů platné od letošního ledna. Stávka má proběhnout v pondělí. Vláda ustoupila a schválila návrh novely zákona o DPH, který příslušnou změnu ruší. Současně poprosila odbory, ať stávku odloží až do rozhodnutí sněmovny, ta by měla rozhodnout v úterý nebo ve středu. Pak musí novela ještě do Senátu. Ústupek je ve skutečnosti iniciativou ČSSD. Vláda je slabá a vydíratelná. Z toho asi plyne její popularita, podle pracujících si vláda nemá co vyskakovat.

Čtvrtek 25. února: ČSSD obvinila Radka Johna, dnes předsedu Věcí veřejných a svého potenciálního spojence v polykání hlasů ODS, z toho, že spolupracoval s (jak se říká) „údajně kontroverzním“ podnikatelem Janouškem, dobrým kamarádem primátora Béma, na vydávání jakéhosi luxusního časopisu VZP. Janoušek prý teď podporuje VV. John přitom v České televizi veřejně vyhlásil „my chceme ODS zničit“. To je zjevné, je otázka, kdo je jeho duchovní a hmotný inspirátor. Strana a její lídři jsou svým duchovním bohatstvím něco jako před dvanácti lety Důchodci za životní jistoty. Na rozdíl od nich má jistou šanci na úspěch. Lidé, kteří podporují svými voličskými hlasy podobné politické útvary, si hrají s odjištěnými granáty.

Středa 24. února: Předsedové parlamentních stran se s premiérem Fischerem dohodli, že ve dvou dnech dojednají všechny návrhy zákonů, které nepovažují za problematické. Paroubek dohodu buď dodrží, nebo ne. Předseda PS Vlček nepozval TOP09, protože je to strana do sněmovny nezvolená. To je projev jakéhosi buranství, nejspíš to ale dostal od Paroubka rozkazem. O sporné návrhy bude ovšem ve zbývajících dnech svedena bitva. Zdá se, že se ODS zalekla obstrukční taktiky (z preferencí si zřejmě vyčetli, že jim škodí) a hodlají dělat další ústupky, např. ve vrácení nemocenské na loňskou úroveň. Nakonec jim z praporu reforem zbude jen odmítání třináctého důchodu a poplatků ve zdravotnictví. To je dost málo.