Demonstrace v Praze: Zatrubte si, zakřičte si a pak na kutě
Odboráři řádí, jako by se jich krize netýkala. A lidé na to slyší. Je to pořád takhle: Někdo napíše, jaký je státní dluh a kolik připadá na jednoho občana. Načež se vždy ozve několik naštvaných, kteří tvrdí, že oni nedluží nic. Třeba státní zaměstnanci si připadají postižení. Zní to od nich jako morálně oprávněné rozhořčení, ale ve skutečnosti jsou ti lidé mimo.
Je to přinejmenším podobné, jako když by někdo vykřikoval, že on za selhání protipovodňové hráze nemůže, tak mu nemá do baráku co téct voda. Chápu toho nešťastníka, nic neprovedl a vodu má v obýváku.
Jenže se státním dluhem je to celkem dost podobné. Sám jako jedinec si nikam vodu nepumpoval, ale má ji tam. A odpovědnost má. Buď si zvolil nezodpovědné pitomce, co se o velkou vodu nestarají, nebo těžil z toho, že zvolil slušňáky a ti místo hrází dotovali v obci radši minigolf. Je samozřejmě možné, že někdo mlel dvacet let o nebezpečí vody a všichni ho ignorovali. Za celé roky jsem ale osobně nepotkal žádného běžného občana, který by se nějak zvlášť vzrušoval zadlužením státu, všichni pořád volali přidat a přidat a socialisté vymysleli „prorůstový dluh“. Takže teď už jsme prorostlí dost a bude se splácet.
Státní zaměstnanci teď řádili v Praze, protože nechtějí, aby se úspory týkaly i jich. Lidé pracující v soukromém sektoru přitom mohou zlomyslně poznamenat, že u nich se propouštělo a platy snižovaly už dávno. Lidé žijící ze státu namítnou, že když bude hořet v soukromém podniku, přijedou hasit zkázu soukromého majetku hasiči a dorazí záchranky a policie. A že většinou státní učitel učí děti soukromníků číst a psát. A tak dále.
Argumenty teď prší ze všech stran. Premiér Petr Nečas tvrdí, že hrubý domácí produkt ČR klesl loni o 4,1 procenta, ale nominální mzda v témže roce stoupla skoro o tisíc korun a reálná o 2,8 procenta. Valtr Komárek zase tvrdí v MF DNES, že „právě a jedině ekonomický růst je spolehlivým východiskem jak splácení státního dluhu, tak nového, plynulého vzestupu mezd“. Když „právě a jedině“ růst, dejme tomu. Jak ho ale zařídit, když jsme závislí na exportu a všude kolem šli sousedé ke dnu, už se nedovíme. Že se možná někde škrtá absurdně, bude nejspíš pravda, ale to nic nemění na tom, že se to stejně musí udělat.
Je jasné, že odbory jsou proti propouštění nebo snižování mezd, to mají v popisu role. Jenomže to je asi takové konstatování, jako že doktoři mají léčit, a ne uřezávat lidem nohy. Víra ve zvyšování daní je zase jen převlečenou formou víry v perpetuum mobile. Zvyšování daní přece není zase nic jiného, než že se někomu seberou peníze. Komu? Boháčům? Těch je přece podle levice málo. Podnikatelům? To budou zřejmě muset propouštět. Ubrat všem? To bude zase povyk s vuvuzelami a řehtačkami. Jenže ono je nakonec jedno, komu sebrat, když je jisté, že stát stejně nakonec utratí vždycky všechno, co vybere, a bude se tvářit, že je to důležité.
Těžko se Čechům divit, že jsou alergičtí, když slyší o dalším – již několikátém – utahování opasků. Mají pocit, že mezi nimi žijí někteří, již si naopak dost podezřele opasky dvacet let uvolňují, aby se jim tučné břicho vešlo do kalhot. Ovšem kdyby celá doba po Listopadu byla založená na zlodějině a tunelech, země by se pochopitelně zhroutila, jenže to se nestalo. Rozdíly mezi bohatými a chudými se skutečně zvětšují, jenomže i chudí jsou na tom lépe než za komunistů. (Že prý za komunistů nebyli vidět žebráci. Ale byli, jen se museli víc schovávat a žebrali jinak, aby jim někdo nepřišil příživnictví.)
Lubomír Zaorálek propadl v pláč nad kvalifikovanými pracovníky, kteří mají dostat méně nebo budou muset odejít. No ano, o to přece jde. Buď dostanou méně, nebo odejdou. Pokud jsou tak kvalifikovaní, tak pro ně nebude problém sehnat práci. Pokud nejsou, tak proč mají dostávat tolik jako lidé, kteří jsou.
Levice v podstatě jen oslovuje svou tradiční klientelu. Není v tom žádný zájem o lidi, ale jen o jeden výsek populace. Ať krize nepostihne tyhle rodiče, ale nějaké jiné. Ne státní zaměstnance, ale soukromé. A ať se šetří jinde, byť není jasné kde jinde. Není jasné, proč to hlásají zrovna ti, kteří byli v minulosti u moci, tedy Paroubek, Sobotka, Škromach, Zaorálek. Socialisté si s komunisty prohlasovali kdeco, tak proč něco neudělali? Už jsme tu mohli mít zemský ráj to na pohled nedotčený cizáckou krizí. Teď se socialisté tváří, že tu osm let nevládli a že Topolánka nechali řídit zemi celkem jen dva a půl roku. Ať se vedení ČSSD podívá na svou vlastní stranickou pokladnu a předá celý svůj podnik někomu jinému.
P. S.: A komunisté ať radši mlčí. Není jediný komunistický stát na světě, který by na tom kdy byl ekonomicky dobře. O Číně škoda mluvit, trochu se zvedla, až když přešla na kapitalismus.
