Věci veřejné manipulují s čísly a maskují tak svůj propadák
Zatímco duchovní otec Věcí veřejných Vít Bárta alespoň přiznává některé chyby v předvolební kampani (kterou vedl), předseda véčkařů Radek John tvrdošíjně opakuje, že jeho strana byla v komunálních volbách úspěšná, protože má víc zastupitelů než předtím. Podívejme se ale na konečné výsledky, ty odhalují pravdu.
V senátních volbách postoupil do druhého kola jediný kandidát VV, a to Stanislav Czudek v obvodu Frýdek-Místek. Je to pro véčkaře naprosté fiasko. Jejich základní chybou v boji o Senát bylo, že nedokázali na svoje kandidátky přitáhnout v jednotlivých regionech skutečné osobnosti. Daleko, daleko větší propadák to byl ale v komunálních volbách. Dokazují to čísla.
V komunálních volbách se rozdělovalo kolem 60 tisíc mandátů v téměř 6250 obcích, celkově kandidovalo přes 226 tisíc lidí. Téměř každý čtvrtý člověk tedy nakonec získal nějaký mandát.
Ovšem Věci veřejné mají v celé republice pouze 304 zastupitelů. Tedy 0,5 procenta ze všech! Pro stranu, která měla v květnu v hlasování do sněmovny přes 11 procent, je to obrovský propadák. Výmluvy, že je to strana nová, nejsou na místě. TOP 09 je také nová a má 1509 zastupitelů (což je také pro ni zklamáním).
Katastrofálně dopadly Věci veřejné v souboji o pražský magistrát, přitom právě po něm toužily ze všeho nejvíc. Jejich kandidátka na primátorku metropole Markéta Reedová získala v pražském obvodě č. 3 jen 6,80 procenta hlasů. VV navíc nemají v zastupitelstvu hlavního města jediného člověka. Véčkaři pak posbírali drobty v jednotlivých pražských obvodech v hlasování o místní radnice.
Na rozdíl od mnoha jiných stran je zde ale ještě jeden zcela zásadní rozdíl. VV investovaly do kampaně obrovské peníze a každý jejich mandát je tak přijde nesmyslně draho. A za to nese odpovědnost Vít Bárta, coby volební manažer.
Slova o tom, že Věci veřejné vlastně nejsou strana, ale jen sdružení příznivců na krátkodobé použití, kteří klikají o všem na internetu, se začínají naplňovat až nezvykle brzy.
Foto: Tomáš Tesař
