Klaus

Klaus Zdroj: Štěpán Mareš

Václav Klaus: Souhlasím sám se sebou

Petr Holec

Už je to můj osud: pokaždé, když se vrátím z ciziny a zapnu TV, vybafne na mě stále větší hlava prezidenta Václava Klause. A vždycky pro mě má nějaká moudrá slova! Naposled o velké koalici ODS s ČSSD v Praze.

Podle Klause prý nepuknou nebesa, jak řekl v ČT, když se v hlavním městě tyto dvě strany spojí a za dohledu svých předvolebních maskotů společně přikryjí hromadu korupce za padesát miliard ročně - zhruba rozpočet Prahy. Ostatně dobře to tak funguje i v jiných městech, a taky nikdo neřve, ne?

 

Ano, funguje - bohužel. Praha tak má nyní slušnou šanci připojit se k městům, kde mocenský pakt ODS s ČSSD, což nebývá nic jiného než pojištění obecní zlodějiny na další čtyři roky, zcela vyřadil ze hry vítěze voleb – v případě metropole TOP 09. Trochu mě děsí, co nás v takovém případě - kromě všech miliardových Opencard a betonových developerských úchylek - v Praze čeká: snad pomník nejsvětější dvojice, otce svatého Klause líbajícího syna svatého Pavla Béma? Nebo už je chudák Bém svatý duch?

 

Jak jsem tak v TV koukal na profesorovu hlavu, jež se brzy nevejde na mou kdysi větší obrazovku, a poslouchal milý chlapecký hlas, vzpomněl jsem si na jiná Klausova posvátná slova: ta o posvátnosti voleb coby primárního principu demokracie. Když zrovna nečetl synovy ubrečené dopisy, pronášel je prezident vždy, když ho jiní politici či nespokojení občané chtěli zbavit moci mimo volby. Znějí asi takhle: voliči rozdali svobodně karty a nikdo nemá právo uzurpovat si jejich vůli. Ano, voliči rozdali v Praze karty. Nejvíc jich dali TOP 09.

 

Na druhou stranu mě Klaus moc nepřekvapil. Všichni obden vidíme, že mentální klima na Hradě není zdravé; v podstatě jen čekáme na to, pro koho si jednou v noci přijedou jako pro prvního. Nějakou dobu se zdálo, že to bude bývalý prezidentův mluvčí Petr Hájek - kdysi skvělý mozek, dnes oběť divných siločar; poté vše ukazovalo na prezidentova tajemníka Ladislava Jakla, jenž to zřejmě přehání s degustací milovaného piva.

 

 

Pak jsem se ale krátce před osmadvacátým říjnem vrátil z Hong Kongu a viděl i slyšel Klause na hradní ceremonii. Sakra, jako by se na ČT vrátila raná Česká soda s červy ve vlasech! Samozřejmě že myslím slavný projev, v němž nám prezident oznámil, že už se veřejně nezamyslí nad EU, protože se všechny jeho myšlenky o EU dávno staly „mainstreamem“, takže se tak originální myslitel jako ON konečně může věnovat jiným velkým myšlenkám.

 

Třeba těm o velkých koalicích. Proč ne. Ostatně kdo jiný by se jimi měl zabývat než průkopník konceptu tzv. Opoziční smlouvy - myšlenky tak originální, že jí zcela rozuměl jen sám Klaus a jistý Miloš Zeman, ten ovšem jen byl-li zrovna mimo dosah becherovky? Zdá se, že bychom měli přemýšlet o předčasných prezidentských volbách. Samozřejmě zcela svobodně.