Předplatné
Petr Nečas

Petr Nečas • Zdroj: Stanislav Krupař

Petr Nečas: Špína pana čistého

Petr Holec

Začalo to Ivanem Fuksou, exstarostou Příbrami coby ministrem zemědělství, pokračovalo pražskou ODS a nyní máme kauzu Drobil. Kde je ta čistá ODS, jíž Petr Nečas sliboval po svém zvolení šéfem strany?

 

Nechci se patlat v kauze padlého ministra životního prostředí Pavla Drobila, žádná kauza nikdy nekončí, jak začíná. Během rekordně krátké doby se z ní tradičně stala špatná reality show s velmi nevěrohodnými herci. Máme prezidenta jménem Václav Klaus, jenž Drobila v nedělní Partii na Primě s dětským uspokojením vychválí, jak se chopil ministerstva; aby ne, když se Drobil na životním prostředí choval spíš jako ministr průmyslu, jímž i veřejně toužil být.

 

 

Taky máme skvělého ministra vnitra, nemusíme se bát. Ten pošle šéfa státní instituce rozdělující miliardy, jenž pojme podezření z korupce, za svým bývalým kolegou z TV, protože prý má kvalitní nahrávací nádobíčko; sakra, kdy i John konečně zapomene na štěnice a pochopí, že už nehraje o ceny TýTý, ale řídí vnitro - tedy i policii? Jeho podřízeným už není Janek Kroupa, ale například policejní prezident!

 

Angažmá Ivana Langera v kauze je už samozřejmostí: patnáct let býval korunním princem ODS, až mu voliči letos řekli dost. Byl to pro něj takový šok, že dalších patnáct let bude stínovým premiérem i ministrem vnitra. A to jsem myslím optimista.

 

Ale zpět k Nečasovi. Ostatně byl to právě Langer, kdo ho před sebe v pudu sebezáchovy strčil před parlamentními volbami, takže se teď znovu cítí povolaný. Krátce poté si ODS Nečase i zvolila předsedou a na velkou očistu mu k ruce přihodila i nové a „čisté“ místopředsedy, mimochodem i Drobila. Tím ale téměř vše skončilo. Alexandr Vondra zápasí s korupcí na obraně, plačtivá Miroslava Němcová uděluje řeč ve Sněmovně.

 

 

Nenávidím se za to, ale ODS by nyní místo nerozhodného a hysterického Nečase potřebovala spíš někoho jako je Jiří Paroubek, samozřejmě jen metaforicky; myslím silného vůdce, který se nebojí válcovat a občas i někomu – řekněme třeba Borisi Šťastnému či Patriku Oulickému - nasadit betonové boty, abych zůstal u oblíbené kmotrovské terminologie. Politika je krvavý sport a nemůžete pořád hrát podle Desatera. Podívejte na ukrajinský parlament!

 

Jenže šéf ODS je přesný opak Paroubka. Očistu ODS omezil na výměnu partajního kancelářského personálu, jenž sloužil pod Mirkem Topolánkem. A šéfkou svého kabinetu udělal Janu Nagyovou, svou bývalou tajemnici na ministerstvu práce, jíž se ve straně snažil udat už před volbami. Dlouho se o ní mluví jako o jeho milence, k čemuž samozřejmě chybí důkazy – na ně bychom potřebovali někoho jako je Kroupa. Řekněme jen, že ji má premiér prostě rád, jak ukazují i štědré odměny, jimiž umí ocenit její dobrou práci a loajalitu.

 

Snad chci i věřit, že je Nečas osobně nezkorumpovaný. Nebo aspoň ne tolik jako mnozí jeho kolegové. Problém je, že se ve vysoké politice i ve vedení ODS pohybuje téměř dvacet let, celé impérium politických služeb a protislužeb tedy pomáhal spolubudovat. I slepý by v jeho pozici viděl, co se kolem děje. Začít najednou hezky mluvit bohužel nestačí. Drobil je jen začátek.

Doporučujeme

Články z jiných titulů