Petr Nečas: Špína pana čistého
Začalo to Ivanem Fuksou, exstarostou Příbrami coby ministrem zemědělství, pokračovalo pražskou ODS a nyní máme kauzu Drobil. Kde je ta čistá ODS, jíž Petr Nečas sliboval po svém zvolení šéfem strany?
Taky máme skvělého ministra vnitra, nemusíme se bát. Ten pošle šéfa státní instituce rozdělující miliardy, jenž pojme podezření z korupce, za svým bývalým kolegou z TV, protože prý má kvalitní nahrávací nádobíčko; sakra, kdy i John konečně zapomene na štěnice a pochopí, že už nehraje o ceny TýTý, ale řídí vnitro - tedy i policii? Jeho podřízeným už není Janek Kroupa, ale například policejní prezident!
Ale zpět k Nečasovi. Ostatně byl to právě Langer, kdo ho před sebe v pudu sebezáchovy strčil před parlamentními volbami, takže se teď znovu cítí povolaný. Krátce poté si ODS Nečase i zvolila předsedou a na velkou očistu mu k ruce přihodila i nové a „čisté“ místopředsedy, mimochodem i Drobila. Tím ale téměř vše skončilo. Alexandr Vondra zápasí s korupcí na obraně, plačtivá Miroslava Němcová uděluje řeč ve Sněmovně.
Nenávidím se za to, ale ODS by nyní místo nerozhodného a hysterického Nečase potřebovala spíš někoho jako je Jiří Paroubek, samozřejmě jen metaforicky; myslím silného vůdce, který se nebojí válcovat a občas i někomu – řekněme třeba Borisi Šťastnému či Patriku Oulickému - nasadit betonové boty, abych zůstal u oblíbené kmotrovské terminologie. Politika je krvavý sport a nemůžete pořád hrát podle Desatera. Podívejte na ukrajinský parlament!
Snad chci i věřit, že je Nečas osobně nezkorumpovaný. Nebo aspoň ne tolik jako mnozí jeho kolegové. Problém je, že se ve vysoké politice i ve vedení ODS pohybuje téměř dvacet let, celé impérium politických služeb a protislužeb tedy pomáhal spolubudovat. I slepý by v jeho pozici viděl, co se kolem děje. Začít najednou hezky mluvit bohužel nestačí. Drobil je jen začátek.
